Ottův slovník naučný/Adí-šéch
| Ottův slovník naučný | ||
| A discrétion | Adí-šéch | Aditio hereditatis |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Adí-šéch |
| Autor: | Rudolf Dvořák |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha : J. Otto, 1888. S. 205–206. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Adí ibn Musáfir |
|
| Související články ve Wikipedii: Láliš |
|
Adí·šéch: 1.) Jméno, jež prý přijal Jezíd, zakladatel kurdské sekty Jezídovců (viz t.) v Mesopotamii, když po 300leté vládě a učení v Damašku s nebe, kam byl vystoupil, přívržencům svým, od muslimův utlačovaným, bohem poslán byl na pomoc. Vedlé zprávy A-a samého byl syn Musafíhra, prý dobyvatele Bagdádu, o němž ovšem historie neví, a jest poslední prorok a největší světec Jezídovců. Doba jeho vystoupení náleží asi 2. pol. X. stol. po Kr. Historicky přesně jí nelze určiti, ježto A. sám tvrdil, že učení svého nenalezl, nýbrž že původ jeho jde daleko před učení Kristovo (ve své knize tvrdí o sobě, že s prorokem Jonášem v lodi se plavil a svou rukou do moře jej hodil). Zázračným zjevem Meleka Táúsa (anděla páva), nejvyššího anděla nebes a miláčka božího, byl ve 20. roce věku svého za měsíčné noci před hrobem Abú-ríše, jednoho ze světců Jezídovců, povolán, aby kázal náboženství a pravdu svatou, zjevem, který hlásal sice příchod islámu (chrám vytáhl se v mináret), ale sliboval i sektě Jezídovců, že se udrží (ježto mináret ten se kolísal). Při té příležitosti vyveden duch A-ův do nebe k Bohu, kde 7 let pobyl, pravdy od Boha prijímaje (upomíná na Muhammedovu cestu do nebes), zatím co tělo u chrámu Abú-ríšova odpočívalo. Vrátiv se do těla počal A. činnost svoji konaje divy na cestě z Damašku do Bagdádu, kde mezi jiným i chalífa na víru svou obrátil, načež odebral se do Lalíše, posavadního sídla mnichů křesťanských, a vypudiv mnichy zvolil zde sídlo. Mezi jiným obrátil i 40 slavných šeichů muslimských na svou víru. V Bagdádě připojil se k němu také učenník jeho Hasan z Basry, který slušnou arabštinou (třeba kurdština jest řečí bohů v ráji) sepsal dle diktátu A-ova posvátnou knihu Jezídovců, jež ode dávna v jednom exempláři existuje a dědičně v rukou nejstaršího člena rodiny Hasanovy se chová, ježto jinak pod trestem smrti zakázáno je komukoliv čísti a psáti ani knížete nevyjímaje. Posvátná kniha tato skládá se ze dvou dílů, z nichž první obsahuje dějiny stvoření světa místy s podáním Starého zák. souhlasné, jinak ale, zvláště pokud původu Jezídovců a osudů sekty té se týče, hojně anachronismů historických vykazující, kdežto díl druhý, časem se vyvinuvší, určuje zásady věrouky, předpisy a obřady. Celek je nelogický, fantastický, tytýž směšný. Na zemi působí A. stále svým zástupcem (emírem). Až skončí poslání své na zemi, poleje peklo sedmi káděmi slz, jež Melek Táús v té době, kdy byl v nemilosti, vyplakal, načež zaujme své místo jako strážce ráje. — Symbolem A-a jako ochránce sekty Jezídovců jest páv, který proto i na dvoře vladařském se chová.
2.) A., jméno velké, všeobecné, národní svatyně Jezídovců, sídlo a dle víry lidu i pohřebiště A-ovo, jež staré jméno Lalíš za jméno prorokovo zaměnilo. Rozkládá se vzdáleno lidských obydlí uprostřed velkolepé, divoce romantické samoty hor Musúrských (u horního Eufráta) a jest z nejkrásnějších míst světa. Protékáno jest posvátným pramenem Zemzemem, cestou podzemní prý z Jerusalema vycházejícím, v němž každý Jezídovec nejen křtěn, ale i rubáš jeho hrobní musí býti namočen, má-li vůbec do ráje vstoupiti. Ve stromech zakryta nalézá se zde rozsáhlá skupina budov chrámových, jejichž střed tvoří osmihranná, bílá kopule klenoucí se nad hrobem prorokovým, pískovcovým náhrobkem ve způsobě kostky, asi 1 m vysokým, pokrytým různým, drahocenným šatstvem, by mohl si z něho prorok v den z mrtvých vstání dle libosti voliti. V jedné z komnat sousedních uschovává se 6 (původně 7) neuměle litých kohoutů, dar to umírajícího proroka, představujících 7 bohů jezídovských. Časem chová se zde i kniha posvátná. Na podzim každého roku odbývá se zde slavnost náboženská, při níž věřící do Zemzemu celí se pohružují a něco z posvátné země A-u si odnášejí, ježto obojímu připisuje se zázračná moc léčivá. A. jest stálé sídlo »velkého šeicha«, nejvyšš. hodnostáře církevního po knížeti (mírovi). Vydržovati chrám a náhrobek A-ův náleží však knížeti (mírovi), který musí pocházeti z rodu A-ova a sídlí v hradě Baadrí, v území šéchánském, jsa zástupcem A-ovým na zemi. Dk.