Omladina a pokrokové hnutí/Druhý sjezd pokrokové mládeže slovanské

Omladina a pokrokové hnutí Antonín Pravoslav Veselý
Pokrokové hnutí na postupu	Druhý sjezd pokrokové mládeže slovanské	Česká universita vylučuje pokrok. studenty pro socialismus

Údaje o textu
Titulek:	Druhý sjezd pokrokové mládeže slovanské
Autor:	Antonín Pravoslav Veselý
Zdroj:	VESELÝ, A. Pravoslav. Omladina a pokrokové hnutí Online na Internet Archive
Vydáno:	Vlastním nákladem 1902. s. 69 – 72.
Licence:	PD old 70
Související články ve Wikipedii: Omladina

Potřeba bližších styků nutkala pokrokovou mládež slovanskou k svolání druhého sjezdu. Mezi Slovany jižní vyslán Fr. Urbánek, aby je podnítil k součinnosti. Před blížícím se sjezdem měla každá strana své předporady. Česká pokroková mládež rokovala o sjezdu i o programu na důvěrné schůzi a z jejích porad vyšel program opravený. Ve příčině reorganisace Rakousko- Uherska žádala: »Federativní spojení území s úplnou autonomií, utvořených na přirozených podmínkách buď historických, buď ethnografických.« O těchto historických podmínkách v prvém programu nebylo ani zmínky, i udělala se touto novou stylisací patrně vrátka pro české státní právo. Odstavce další zůstaly beze změny, anebo doplněny novými reformními požadavky. Vypuštěny však úplně »záležitosti studentské«, jelikož usneseno, že strana pokroková nemá býti nadále stranou jen studentskou, nýbrž stranou příslušníků bez rozdílu stavu a pohlaví. Strana pokroková vstupovala tím na půdu širší, občanskou.

Společný sjezd pokrokové mládeže slovanské konán dne 5. června 1892 ve »Slovanské Besedě« ve Vídni. Byl sice jako státu nebezpečný zakázán, avšak až druhý den, neboť policie zprvu nevěděla, kde se koná. Delegátů dostavilo se 27. Z nich bylo: 14 Čechů, 8 Poláků a 5 Rusínů. Mimo nich přítomni byli četní hosté. Po zahájení sjezdu K. St. Sokolem, zvolen předsedou E. Levicki a zapisovatelem Jos. Škába. Poslanec dr. Kaizl jménem klubu svobodomyslných poslanců srdečnými slovy vítal hnutí pokrokové.

Prvý den jednáno výhradně o pokrokovém hnutí u národů slovanských a o jeho rozvoji. Veden jednomyslný stesk na malé ujímání se pokrokových myšlenek u Slováků, Slovinců, Chorvatů a Srbů. Příčiny toho dle souhlasných úsudků byly: nechuť k sociálnímu a národnostnímu stanovisku pokrokové mládeže. K veliké radosti přítomných dostavili se odpoledne na sjezd Slovinci. Ustaveny tedy sekce a referováno o tom, co za minulý rok bylo vykonáno. Za Čechy podával zprávu J. Škába. za Poláky J. Stapinski, za. R u siny M. Hankevič, za Čechy ve Vídni K. Žilka. Sjezd odročen potom na příští den. Avšak po jeho opětném zahájení 6. června vrazil do místnosti zástupce policie E. Geyer se 4 detektivy a na základě § 6. shrom. zákona další sezení sjezdu zakázal. Svolavatelé marně stěžovali si na c. k. policejním ředitelství, marně odeslali telegram k místodržitelství. Snahy jejich minuly se se zdarem. Uspořádali proto téhož dne ve »Slovanské Besedě« přátelský večírek, kde za nejkrásnější nálady pronášeny přípitky proletariátu, českým pokrokovým dívkám, rozrušení centralisace v Rakousku, lepší budoucnosti atd. atd. Navzdor úřednímu zákazu konány ještě 6. a 7. června po různých buršáckých knajpách a lokálech důvěrné schůze delegátů pokrokové mládeže slovanské, kde pojednáváno dále o společném programu a o potřebách jednotlivých národů. Při poradách o tisku a organisaci usneseno: Každá národnost mějž svůj list: jeden budiž prohlášen za ústřední list, kterýž za finanční podpory ostatních národností bude příspěvky pokud možná uveřejňovati v původních jazycích.« Za ústřední orgán prohlášen »Č. č. stud.« Zvolen ústřední komitét pokrokové mládeže slovanské, v němž zasedali: za Čechy Ant. Hajn, K. St. Sokol a J. Škába, za Poláky Raciborski ve Lvově, za Rusíny E. Levicky ve Vídni. Přijato zahájiti akci pro oddělení theologické fakulty od university a proti disciplinárnímu řádu vysokých škol z roku 1849. Krakov ustanoven za místo příštího sjezdu. Společný program, většinou hlasů za takový uznaný, byl oproti prvému programu pozoruhodný zejména přijetím těchto zásad: Ve příčině reorganisace Rakousko-Uherska, opatrně. aby se vlk nažral a koza zůstala celá žádáno: »Federativní spojení území s úplnou autonomií, utvořených na přirozených podmínkách.« V záležitostech kulturních přijat požadavek: »Aby církev a stát byly úplně odděleny.« Nejdůkladnější resoluce stala se v »záležitostech sociálně-ekonomických«, kde usneseno: »Vzhledem k tomu. že dnešní anarchie v dnešní výrobě i veškeré vady, vyplývající z nynějšího systému společenského, založeného na soukromém vlastnictví a kapitalistické výrobě mohou vymizeti toliko tehda, kdy všecko hospodářství stane se společným, strana domáhá se zákonodárství v tom směru, aby ve věcech hospodářskýchvcházelo stále pod širší vliv státu (společnosti) a aby takovým způsobem posléze všecko hospodářství stalo se společným.«