Omladina a pokrokové hnutí/Česká universita vylučuje pokrok. studenty pro socialismus

Údaje o textu
Titulek: Česká universita vylučuje pokrok. studenty pro socialismus
Autor: Antonín Pravoslav Veselý
Zdroj: VESELÝ, A. Pravoslav. Omladina a pokrokové hnutí
Online na Internet Archive
Vydáno: Vlastním nákladem 1902. s. 73 – 75.
Licence: PD old 70
Související články ve Wikipedii:
Omladina

Navzdor překážkám sjezd bez pohromy ukončen a druhý program pokrokové mládeže slovanské vybudován. Tiskem rozšířen jako samostatný leták, stal se takořka evangeliem mládeže. Mnozí se mu učili nazpaměť, nevniknouce jinak ani do ducha pokrokového hnutí. Sjezd však, na němž přijat tento program, neobyčejně pozoruhodný tím. že pojímá do sebe ideu zcela socialistickou, zásadu kolektivismu. byl již posledním: pohnuté události pozdější nedopustily, aby se opakoval. Zásada kolektivismu prosazena na sjezdě pouze většinou jednoho hlasu, kterou by byla nezískala, kdyby náhodou jistý delegát Čechů nebyl odešel. Pro ni vyslovili se ponejvíce Rusíni a Poláci; Čechové (Ant. a Al. Hajn, Škába atd.) z části hlasovali pro, z části (Petr Jandač, Raul, Alb. Dutka, Sokol atd.) proti.

Tentokráte poprve dala na jevo své sympatie k pokrokovému hnutí ve vřelých dopisech i pokroková mládež dělnická a obchodnická, jakož i mládež ženská.

Neočekávaným způsobem zasáhla česká universita. Rektorát její povolal delegáty ze sjezdu do své úřadovny. Tam přečten jim dopis z místodržitelství a položeny následující otázky: »Byli-li ve Vídni? Súčastnili-li se jednání o programu? Súčastnili-li se důvěrných porad po sjezdě?« Po zodpovědění těchto otázek byli: Petr Jandač, Rudolf Raul, Albert Dutka a Alois Hajn relegováni z české university na jeden rok!... Jan Masák. který se nesúčastnil důvěrných porad, potrestán důtkou!...

Rozsudek, podepsaný rektorem dr. A. Fričem, zněl:

Vlastním doznáním pp. Petra Jandače, filosofa, Rudolfa Raula, právníka, Alberta Dutky, medika a Aloise Hajna, filosofa, při výslechu dne 25. června 1892 konaném na rektorátě dokázáno bylo, že všichni jmenovaní posluchači českých vysokých škol súčastnili se kongresu pokrokových slovanských studujících dne 5. a 6. června t. r. ve Vídni odbývaného a při důvěrných poradách, které se konaly po úředním rozpuštění sjezdu a v nichž sestaven byl nový program slovanských pokrokových studujících. Účastníci sjezdu zvěděli z prohlášení zástupce úřadu, jímž kongres rozpuštěn byl na základě § 6. shromažďovacího zákona, že tak se děje z té příčiny, poněvadž sjezd podle programu, o němž rokováno býti má, jednati chce o věcech, uznaných soudem i příslušným úřadem správním za státu nebezpečné. Přes to však sestoupili se k důvěrným poradám po úřadním rozpuštění sjezdu a sestavil program, který vytištěn byv v »Č. č. stud.« ze dne 15. června 1892 (čís. 10. roč. IV. str. 174 a 175) srovnává se v odstavci lll.. lV. a V. (záležitosti politické, kulturní, sociálně-ekonomické) podstatně s programem německé dělnické strany socialistické, přijatým v Gothě r. 1875 (zvláště s oddělením II. přání pro budoucnost č. l., 3., 4., 5., 6., pro přítomnost č. 2., 4. a 5.). Mimo to hlásá dotčený program slovanského pokrokového studentstva v úvodě odstavce V. nepokrytě tak zv. kolektivism. t. j. (dle autentického vykladu. podaného v »Č. č. stud.« IV. str. 167/8) společenství prostředků výrobních (půdy. nástrojů a p.) a společenskou organisaci práce. Hlásáním takovýchto zásad přiblížili se účastníci v řečených důvěrných poradách velmi povážlivým způsobem k tomu, že by se byli dopustili přečinu naznačeného v § 305. tr. z., totiž zlehčování a otřásání právních pojmů o vlastnictví před více lidmi. Výše jmenovaní posluchači českych vysokých škol účastenstvím v důvěrných poradách, z nichž program obsahu svrchu udaného vyšel, osvědčili, že přihlašují se k zásadám, které by nutně vzápětí měly zvrácení nynějšího řádu společenského z kořene a tím asi též povalení vědy a vzdělanosti vůbec. Počínání takové jest tím povážlivějším, ježto program dotčený v odstavci VI. č. 3. prohlašuje, že strana chce dospívati k cílům vytknutým: »vůbec všemi prostředky, které... uzná pro svou národnost za vhodné,« kdežto akademikové vždy toho musí si býti vědomi, že jen prostředky zákonnými působiti lze k pokroku. Přisvědčování zásadám vyloženým a schvalování všech prostředků k dosažení toho. aby se skutkem staly, jest jednáním, jež v míře svrchované vzbuzuje nutně pohoršení a čest university těžce přikazuje, tudíž za velmi hrubé porušení kázně pokládán býti musí (§ 4. discipl. řádu). Péče o zachování řádu ukládá akademickým úřadům starost, aby símě výstředního socialismu nebylo rozséváno na těchto vysokých školách; pročež akademický senát tímto nezbytnou koná povinnost, trestaje Petra Jandače, Rudolfa Raula, Alberta Dutku a Aloise Hajna relegací z university Karlo-Ferdinandské na celý rok (§ 13. odst. II. disc. ř. nařízení ze dne 31 srpna 1882 č. 885.). Při vyměření trestu přihlíženo k těmto okolnostem polehčujícím: k zuchovalosti a svedení jiným: za přitěžujíeí pokládáno nebezpečí, kteréž ze šíření dotyčných snah mezi akademickou mládeží vzejíti by mohlo.«

Tak dopadal na pokrokové hnutí již od kolébky zlý osud těžkou rukou! Slepotu jeho úderů seznáme, uvážíme-li, že Rudolf Raul. Albert Dutka i Petr Jandač, pro kolektivism relegovaní, hlasovali na sjezdě ve Vídni proti kolektivismu!...