Ohlas písní ruských/Veliký ptačí trh

Údaje o textu
Titulek: Veliký ptačí trh
Autor: František Ladislav Čelakovský
Zdroj: ČELAKOVSKÝ, František Ladislav. Ohlas písní ruských, Ohlas písní českých. Praha: Orbis, 1948. Národní knihovna, sv. 1. s. 41 - 44.
Licence: PD old 70

Lítala sýkorka, malá modřinka
po zemích po dalekých cara ruského,
od Volhy ona matičky do Bucharska,
do Tibetu, Kytaje, do Sibirska,
Tobolsk a Irkutsk mimoletem vzala;
a devět moří modřinka přeletěla,
Německo a Polsko k tomu proletěla.
Čemuž ona sýkorka, malá modřinka
daleké krajiny proletovala?
Proto ona sýkorka, malá modřinka
daleké krajiny proletovala:
radostnou zprávu ona zvěstovala
všemu ptactvu podnebeskému,
podnebeskému i pozemskému;
všechněch ona ptáků přizívala
tož na veliký trh k moři sinému,
se vším tovarem, drahým zbožím,
i se všemi penězi hotovými.

A bylo divu na siném moři,
na jeho teplých na zátokách;
hejnem se ptáci sletovali,
na bohatých korábech přijížděli,
se vším tovarem, drahým zbožím,
a byli stavu slavného, kupeckého.
Datel v dlouhých řadech krámy stavěl,
boudy sbíjel, stany rozbíjel,
a vše to za jednu za denežku.
I počali ptáci vykládati
svoje tovary, drahé zboží,
a kupovači kupovati.
Sokol s krahujcem kožišiny —
liščiny, vlčiny, soboliny,
ne dýmem propouštěné prodávali,
a jasné, dobré srsti vydávali.
Čáp s jeřábem sukno prodával,
a sukno všech barev, pevné dobře;
on na aršínu neodměřoval,
odměřoval na svém čapím zobanu,
a čapí zoban — dobrá míra.
Měl tu též dedek veliké sklady
Vzácných koží, tož safiánu,
juchtoviny a korduánu,
proto on dedek kožemi zapáchá.
Vedlé něho kupcová mladá
se svými sestrami konopkami,
plachty a provazy lodní prodává
i se vším lodním příslušenstvím.
Dále na kamky, na šat kysejný
a na pláténko drahé indické
labuť s husami, se služkami,
zdaleka kupce přivolává.
Potom z Polska klénotníci,
tož pávi, sojky, žluvy – hosté bohatí,
drahé kamení různého květu,
prsteny zlaté i jiné klénoty
za nevelký peníz prodávali.
A chtěl-li by kdo na tom trhu hlučném
všech prodavačů a kupovačů
ze jména a řadem vypovídati,
nestačiloby z matičky Moskvy,
z matičky kamenné Moskvy do Smolenska,
a ze Smolenska do Vitebska.

I byl trh velký v polovic trhu,
přijela sova — bohatá vdova
se svými strýci — všemi kulichy,
se svými kmotry — všemi výry,
statnými bojary, dvořany hladkými.
Ona sovička — pyšná vdovička
mezi boudami se prochází,
a za ní milé příbuzenstvo,
výrovské a kuliší urozenstvo.
Ona do všech krámů nakukuje,
vysoké obočí namhuřuje,
tož i výři a kuliši přikukují,
vysoké panské obočí přimhuřují.
A ona sova bohatá vdova
se svým tím milým příbuzenstvem
všecky tovary i drahé zboží,
soboliny i pěkné liščiny,
dobrého sukna všelikých barev,
i juchtoviny i safiánu,
bílých plachet i provazů lodních,
i drahé kamky, šat kysejný,
drahých kamenů různého květu,
i prstenů zlatých nakoupila,
a mnoho jiného pokoupila;
bylo všeho pět tisíc rublů —
na hotově pět tisíc vyplatila.

Z toho všem kupcům radost se stala,
radost se stala, veselí nemalé;
počali kupci se veseliti,
sovičku vdovičku velebiti,
i počali z trhu se ubírati,
zas do svých zemí, dalekých krajin.

Ach ty neštěstí, ty nehodo zlá!
Čáp – slavný kupec suken dobrých,
on jediný na moři pohromu vzal;
dohnala bouře koráb jeho,
koráb s bohatstvím na příkré skály,
u korábu se boky rozbily,
peníze jeho se v moře zatopily,
jedvaže on sám život zachránil.

Od těch časů on čáp slavný kupec
po břehu smutný sem tam pochází,
chytaje žabky, plazy vodní,
protřásá je a vyklepává,
ku penízku penízek shledává.
Dejžiž mu štěstí peníze najíti,
a zpěváku té písně s ním se rozděliti.