Nové překlady Victora Huga/Oheň nebes/VI
Oheň nebes Victor Hugo | ||
V | VI | VII |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Oheň nebes |
Podtitulek: | VI. |
Autor: | Victor Hugo |
Původní titulek: | Le Feu du ciel |
Zdroj: | HUGO, Victor. Nové překlady Victora Huga. Praha: J. Otto, 1901. s. 19–20. Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD old 70 |
Překlad: | Jaroslav Vrchlický |
Licence překlad: | PD old 70 |
Jak velké předhoří vztýčené nad změť vln,
jak spousta věží, zdí tak v směsi stínů pln
se chmurný, pustý Babel stmívá.
Ten lidstva nicoty je svědek zázračný
a v svitu měsíce hor čtyř vrch oblačný
svým velkým stínem skrývá.
K dnu hlubin hloubí se ta stavba zřícená.
Pod stropy vřava mu orkanů vězněná
zní, kvílí smutnou hudbou věčnou;
kdys kolem hlomozil a hlučel lidský rod,
nad zeměkoulí měl kdys Babel vzpnout svůj hrot
spiralou svojí nekonečnou.
Ty schody stoupati měly až k zenitu.
I z hor ty nejvyšší k jich boků granitu
jen dlaždici dát jednu měly;
tu vrchol na vrchol měl týčit se a vznést,
a očím zdiveným se ztrácet v moři hvězd
nad hlavou pyramid v mrak ztmělý!
Tu hroznýš beztvárný, krokodil zelený,
jak ještěr smykl se přes valů kameny
do štěrbin zdi, jež holá,
a jako olbřími v svých valných obrysech
tu palmy košaté se chvěly v starých zdech,
trav chumly zdály se být zdola.
V zdí těchto otvory tlum slonů zamíří,
les celý mohutní pod těmi pilíři,
jež dlouhým množily se polem,
a orlů zrzavých i supů olbřímích
rej vířil v den i noc u bran těch ztemnělých
jak nesmírného úlu kolem
„Mám dílo dokonat?“ Mrak rozhněván se ptal.
„Jdi!“ — „Ano, pane, jdu, kam odnášíš mne v dál!“