Nové překlady Victora Huga/Básníkovi
Nové překlady Victora Huga | ||
Verše | Básníkovi | Na kytaru |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Básníkovi |
Autor: | Victor Hugo |
Původní titulek: | À un poëte |
Zdroj: | HUGO, Victor. Nové překlady Victora Huga. Praha: J. Otto, 1901. s. 79–80. Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD old 70 |
Překlad: | Jaroslav Vrchlický |
Licence překlad: | PD old 70 |
Svůj život, druhu, skryj, však rozšiř ducha svého!
Chlum, na němž kvete směs trávníku rozličného,
sráz, na němž z daleka tlum míhá se koz bílý,
dol, nad nímž snětí krov se v husté změti chýlí,
jež plny ptačích hnízd a šeptů jsou a hlasů,
jež vichr prochvívá a odkud prsten jasů,
svit slunce, v duši tvou se zamihne a kmitá,
jak dukát vrhla by tam ruka roztržitá,
pár skal, jež sestavil sám Bůh do příkrých tesů,
by Echo lákaly, jež dřímá v hloubi lesů,
víc nemáš potřebí ku svému obývání,
zde, ať tvůj zpívá dům, se směje, pláče v lkání,
zde dlužno tobě žít, sem prchnout, zde cíl najít,
snad tajný poslat vzdech ku stržím, snít a bájit;
v tvé vnitřní myšlénce, jež tebe rve a tíží,
ať život, ples i bol i každý čas se shlíží,
sám dobrý, bez rmutu a výčitky v tvé hluši
dej dětem srdce své a mrtvým svoji duši.
V tu dobu do světa ať letí nahodile
dle fantasie hry vážné i rozpustilé
v dál žhoucí za obzor, dál v blankytovou tůni
tvá píseň jásavá vždy plesném na výsluní.
Ať v městech hlučících, ať v tichu snivém polí,
ten si ji pro vázu a onen pro rty zvolí;
nech téci ji a všem ten křišťál živý, věčný,
vždy k Bohu tíhnoucí, v ten jícen nekonečný,
ať čista, průzračna v střed zúrodněných duchů
je proudem nesmírným snů, citů, dum a vzruchů,
jenž pochod slavnostní si sbírá, kol jak spěje,
tu vodu ze země, tu, co se s nebe leje!
Ty v stínu šťastný buď; v svém žití utajeném,
v svém klidu vznešeném a ctném a posvěceném
jak v zátiší tam žij, mystický mysliteli!
A poutník zádumčiv a dlouhou cestou zmdlelý,
když svede náhoda jej v žáru pod tvou střechu,
ať čerpá naděj tu a mír a svěžest, těchu,
ať střese mdlobu svou, zapomní nebezpečí,
ať pije z duše tvé a svoji bolest zléčí,
nevěda, že z týchž vod pro davy úkoj stéká.
Buď malý jako zdroj, buď veliký jak řeka.