Moderní básníci francouzští/U pece
| Moderní básníci francouzští | ||
| Sloky (Rimbaud) | U pece | Skřínka |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | U pece |
| Autor: | Arthur Rimbaud |
| Zdroj: | Moderní básníci francouzští. Praha : Jos. R. Vilímek, vyd. okolo 1893. s. 446–447. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD old 70 |
| Překlad: | Jaroslav Vrchlický |
| Licence překlad: | PD old 70 |
Tlum tmavý v mlze a sněhu
krčí se u výhně žehu,
na bobku v kruh se chýlí
ta malá drůbež, ó běda!
k pekaři tklivý zrak zvedá,
jak zadělá chléb bílý.
Zří jeho rameno silné,
jak mísí těsto a v pilné
je práci do pece sází,
jak chléb se peče, zří v žáry —
s úsměvem zpěv bruče starý
to pekař doprovází.
Bez hnutí krčí se, civí
pod výhně dechem, ten živý
a teplý, jak prs matky.
Když dočkají se přece,
že housky berou z pece,
to mžik je pro ně sladký.
Pekárna v šeru kdy tone,
a kůrky tam praskají vonné,
o závod cvrčci s nimi,
jak dýchá teplem ten jícen!
Jak blahem každý tu sycen
i pod hadry je svými!
Jak dobře, milo jim tady,
nechť třeba zmírají hlady
ta Jezulata malá!
Mřížemi růžové nosy
jak vdýchají, oči co prosí,
to teplo, jež k nim sálá!
Zde modlí se v zimě a pláči,
k té výhni jak k ráji se tlačí,
jež ohněm zeje,
jak tlačí se, časem si mlasknou,
až kalhotky chudáčkům prasknou,
košilka větrem se chvěje!