Údaje o textu
Titulek: Rosa
Autor: Jean Aicard
Zdroj: Moderní básníci francouzští. Praha : Jos. R. Vilímek, vyd. okolo 1893. s. 2.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Překlad: Jaroslav Vrchlický
Licence překlad: PD old 70

Hle, pára k jitřence se zvedá, na vše strany
jí pouze průsvitnou vzduch plane malovaný,
teď plavá, modrá teď se vznáší ku obzoru.
To duše moře snad a luk a polí, borů
a vln a pobřeží, vesmíru duše houpá
se v ní a k obloze jak ve snu tichém stoupá
a slunce, milenka, se vznáší za ní vzhůru,
tu poznáš, sotva šleh dne první zábřesk v chmuru.
Leč slunce daleko; ve prostoru, v němž pluje,
se pára panenská na chvílí zastavuje,
výš ona nemůže; však v mohutnějším svitu
vše slunce zúrodní, jen pro ni bez soucitu,
ji pouze probodá střel vražednými ostny.
Tu bledne víc a víc a mizí pak na skvostný
niv květný koberec i skalin na pokraje.
Kol láska vesmírem na slzné perly taje.