Moderní básníci francouzští/Rada žákovi

Moderní básníci francouzští
Denník Noema	Rada žákovi	Loys

Údaje o textu
Titulek:	Rada žákovi
Autor:	Théodore de Banville
Zdroj:	Moderní básníci francouzští. Praha : Jos. R. Vilímek, vyd. okolo 1893. s. 25–27. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Překlad:	Jaroslav Vrchlický
Licence překlad:	PD old 70

Ve hrdé básni Karel pátý
o rukou milenčiných děl,
že nejlepší jsou řetěz zlatý,
a věř mi, žáku, pravdu měl.

Když duben zahnal sněhy bledé,
o lásce pojďme hovořit;
co družinu svou máj v ples vede,
můž’ něco původnější být?

Ve Luxembourgu ku zábavě
se pustili též ptáci v ples,
na stromy skáčí zkvetlé právě,
na kaštany a modrý bez.

Nám duše těž se otevřely
v té chvíli, v máje sladký vděk,
co v svěžím listí my jsme zřeli
ty skvostné thyrsy fijalek.

Jak bláh, kdo s jasným okem hbitě
a s vlasem, který proudí v let,
rce krásná slova: Tys mou, dítě!
a je mu teprv dvacet let.

Kdo zří, (mne ani nenapadne,
že příliš velkým horkem snad)
jak plný prs v své kráse vnadné
otvírá dvorně těsný šat.

Aě mnoho prosa ubrat může
v své přísné, holé prostotě,
ty lilie a tyto růže
jsou věčnou pravdou v životě!

Ó jestli rozumím ti, žáku,
a zřím v tvé krvi máj se smát,
tu div se nožce bez rozpaku,
jak rozhrne se bílý šat.

Dej s bohem škole, ve pohodlí
kde podřimuje umění,
u dívky na kolenou prodli,
jí nožku zlíbej v nadšení!

A také pij! Jsou v číši čáry
a lyrickým vzkřik’ povzletem,
náš Ronsard, božský praděd starý:
»Ty růže v toto víno sem!«

Když slunce, aby rozehřálo,
co zmrazil v žilách zimy dech,
jak tyrkys potměšile plálo,
jak začalo zas v těchto dnech:

Tu nejlepší ze sklepů píval
a na Ilion zapomněl,
pro dámu svoji verše zpíval,
a, žáku, věř mi, pravdu měl!