Moderní básníci francouzští/Květiny
| Moderní básníci francouzští | ||
| Nemocnice | Květiny | Vere novo |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Květiny |
| Autor: | Stéphane Mallarmé |
| Zdroj: | Moderní básníci francouzští. Praha : Jos. R. Vilímek, vyd. okolo 1893. s. 305–306. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD old 70 |
| Překlad: | Jaroslav Vrchlický |
| Licence překlad: | PD old 70 |
Ze zlata lavin, jimiž azur plál
v den stvoření a z hvězd věčného sněhu,
můj Bože, velké kalichy jsi stkal
pro mladou zem, jež dýchala jen něhu…
Kosatce žluté s šíjí labutí
a božský vavřín vyhostěných duchů,
jak prsty serafů ve vzplanutí
kdy rdí se nachem panenského vzduchu.
A hyacintů šperk, myrt luzný sníh
a růži rovnou tělu ženy v plání,
tu Herodias zahrad zářících,
krev horká kterou rosí bez ustání.
Ty stvořil’s štkající běl lilií,
jež vznášejí se vždy na vzdechů moři,
jichž vůně valný obzor opijí
a snivě k luně slzící se noří.
Však hossana za květů nádheru,
hod očí, jiskření hvězd zemí šírou,
zni tobě za mystických večerů
a jásot, Otče, kadidlem i lyrou,
Že stvořil’s ten květ s bájným kalichem,
ty Bože silný, Bože spravedlivý,
smrt balsamickou jenž má v lůně svém
pro básníky mdlé, život jež rve divý.