Moderní básníci angličtí/Staré, družné tváře

Moderní básníci angličtí
Do vlastního alba	Staré, družné tváře	Večernice

Údaje o textu
Titulek:	Staré, družné tváře
Autor:	Charles Lamb
Původní titulek:	The Old Familiar Faces
Zdroj:	Moderní básníci angličtí (1700—1800), překlady Jaroslava Vrchlického. Praha : Jos. R. Vilímek, vyd. okolo 1900. s. 146–147. Městská knihovna v Praze (PDF)
Licence:	PD old 70
Překlad:	Jaroslav Vrchlický
Licence překlad:	PD old 70

Kam poděly se jen ty staré, družné tváře?
Já matku měl, ta žel, mne brzy opustila,
předčasně zemřela, to den byl hrůzy! —
A všecky odešly ty staré, družné tváře.

Já soudruhy měl též, kteří si hráli se mnou
ve šťastných dětství dnech, ve školské době krásné —
A všecky odešly ty staré, družné tváře.

A já se nasmál dost a nakvasil se dosti,
do noci píval jsem a s druhy dlouho sedal —
a všecky odešly ty staré družné tváře.

Já jednou lásku měl, z žen byla nejkrásnější,
jí neuvidím víc, mně zavřela své dveře. —
A všecky odešly ty staré, družné tváře.

Já přítele měl též, mít nelze vlídnějšího
a jako nevděčník já opustil jej náhle,
bych mohl vzpomínat na staré, družné tváře.

Já prošel jako duch vše dětství svého místa
a poušť mi byla zem, jíž projíti jsem musil,
bych našel, hledaje, ty staré, družné tváře.

Mé duše příteli! Ty více než můj bratře!
Že nejsi narozen pod střechou otce mého,
jak přišla by vždy řeč na staré, družné tváře!

Jak jedny umřely, mne druhé opustily,
jak jiné vzaty mně a ty tam všecky, všecky,
jak všecky odešly ty staré, družné tváře!