Krátká příručka hornolužické srbštiny/Stupňování přídavných jmen
| Krátká příručka hornolužické srbštiny | ||
| Skloňování neurčité | Stupňování přídavných jmen | Osobní zájmeno ja, ty, se |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Stupňování přídavných jmen |
| Autor: | Josef Páta |
| Zdroj: | PÁTA, Josef, Dr. Krátká příručka hornolužické srbštiny. Praha: Českolužický spolek, 1920 Národní knihovna České republiky |
| Vydáno: | 1920 |
| Licence: |  PD old 70 |
Přídavná jména stupňujeme příponami -ši nebo -iši (po c, s, z -yši) : khudy (chudý) — khudši, luby (milý) — lubši, młody — mlódši, rjany (krásný, pěkný) — rjeńši, wjesoły — wjeselši, čisty — čisćisi, mudry — mudriši, cuzy — cuzyši, horcy (horký) — horcyši.
Poznámka: 1. Příd. jména na -ki mají též koncovku -ši a podobají se tvarům českým : blizki — bližči, ćežki (těžký) — ćežši, daloki — dalši, wysoki — wyšši.
2. Příd. jméno tołsty (tlustý) má tvar: tołši.
3. Nepravidelně se stupňují : dobry — lěpši, zły — hórši, wulki — wjetši, mały — mjeńši, dołhi — dlějši.
4. Při srovnání užíváme částice hač, jako a dyžli (nježli): Ja sym wjetši hač ty, jelen je spěšniši dyžli kóń.
3. stupeň (superlativ) tvoříme jako v češtině slabikou naj- před 2. stupněm: khudy — khudši — najkhudši, luby — lubši — najlubši atd. Říkáme pak: z was, nebo mjez wami najmudriši, z vás, mezi vámi nejmoudřejší.
Poznámka. 1. Stupňované tvary skloňujeme podle vzoru lětni, -ja, -je.
2. Podobně stupňujeme příslovce, utvořená z příd. jmen: blízko — bliže — najbliže, wysoko — wyše — najwyše; nepravidelně se stupňují: bórzy (brzy) — prjedy (dříve) — najprjedy, derje (dobre) — lěpje (lépe) — najlěpje, dołho (dlouho) — dlěje — najdlěje, jara (velmi) — bóle (více) — najbóle, mało (málo) — mjenje — najmjenje, wjele (hodně, mnoho) — wjacy (více) — najwjacy, zlě — hórje (hůře) — najhórje.
Pamatujme též: skoro (brzy, záhy) — skerje (dříve), — najskerje (nejspíše).