Krátká příručka hornolužické srbštiny/Skloňování určité
| Krátká příručka hornolužické srbštiny | ||
| Skloňování třetí | Skloňování určité | Skloňování neurčité |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Skloňování určité |
| Autor: | Josef Páta |
| Zdroj: | PÁTA, Josef, Dr. Krátká příručka hornolužické srbštiny. Praha: Českolužický spolek, 1920 Národní knihovna České republiky |
| Vydáno: | 1920 |
| Licence: |  PD old 70 |
Skloňování určité a) tvrdé, zakončené -y, -a, -e (čes. -ý, -á, -é)
editovat| muž. | žen. | stř. | muž. | žen. | stř. | |
| 1. | dobr-y | -a | -e | dobr-ý | -á | -é |
| 2. | dobr-eho | -eje | -eho | dobr-ého | -é | -ého |
| 3. | dobr-emu | -ej | -emu | dobr-ému | -é | -ému |
| 4. | dobr-eho (život.) | -u | -e | dobr-ého (živ.) | -ou | -é |
| dobr-y (neživ.) | dobr-ý (neživ.) | |||||
| 5. | dobr-y | -a | -e | dobr-ý | -á | -é |
| 6. | w dobr-ym | -ej | -ym | dobr-ém | -é | -ém |
| 7. | z dobr-ym | -ej | -ym | dobr-ým | -ou | -ým |
| muž. | žen. stř. | |
| 1. 5. | dobr-aj, ej | -ej |
| 2. | dobr-eju | -eju |
| 3. 6. 7. | dobr-ymaj | -ymaj |
| 4. | dobr-eju, -ej | -ej |
| 1. 5. | dobr-i (živ.) | -e | -e | dobř-í (živ.) | -é | -á |
| dobr-e (neživ.) | dobr-é (neživ.) | |||||
| 2. | dobr-ych | dobr-ých | ||||
| 3. | dobr-ym | dobr-ým | ||||
| 4. | dobr-ych (živ.) | -e | -e | dobr-é | -é | -á |
| dobr-e (neživ.) | ||||||
| 6. | w dobr-ych | dobr-ých | ||||
| 7. | z dobr-ymi | dobr-ými | ||||
Podle tohoto vzoru skloňují se:
- všechna přídavná jména se zakončením -y, -a, -e,
- podstatná jména ve tvaru přídavných jmen: Sakska, Sakskeje (rozumí se zemja), Pruska, Pruskeje, Jendźelska, -eje.
Poznámka. 1. Životná jména rozumných bytostí mají 4. pád všech čísel rovný 2. pádu: dobrého čłowjeka, dobreju čłowjekow, dobrých čłowjekow; životné, ale nerozumné bytosti mají 4. pád jednotný a dvojný rovný 2. pádu, ale v množném čísle rovný 1. pádu.
2. Koncovku -i v 1. pádě množ. čísla mají jen rozumné mužské bytosti; ostatní všechny mají -e: dobri młodźency, ale dobre psy.
Před tímto -i musí se tvrdá souhláska d, t, ł změkčiti v dź, ć, l (případně též a (o) v předcházející slabice se přehlasuje v e): swjaty — swjeći; wjesoły — wjeseli; jména na -zy a -cy mají i v množném čísle -zy, -cy: cuzy (cizí), cuzy knježa (cizí páni).
3. Jména na -hi, -chi, -ki mají v 1. pádě množ. čísla mužských rozumných bytostí koncovku -zy, -si, -cy: drohi (drahý) — drozy, suchy — suši, wulki — wulcy.
Skloňování měkké na -i, (j)a, (j)e
editovat| muž. | žen. | stř. | muž. | žen. | stř. | |
| 1. 5. | lětn-i | -ja | -je | letn-í | -í | -í |
| 2. | lětn-jeho | -jeje | -jeho | letn-ího | -í | -ího |
| 3. | lětn-jemu | -jej | -jemu | letn-ímu | -í | -ímu |
| 4. | lětn-jeho (živ.) | -ju | -je | letn-í | -í | -í |
| lětn-i (neživ.) | letn-í | |||||
| 6. | w lětn-im | -jej | -im | letn-ím | -í | -ím |
| 7. | z lětn-im | -jej | -im | letn-ím | -í | -ím |
| muž. | žen. stř. | |
| 1. 5. | lětn-jej | -jej |
| 2. | lětn-jeju | -jeju |
| 3. 6. 7. | lětn-imaj | -imaj |
| 4. | lětn-jeju, -jej | -jej |
| muž. | žen. | stř. | muž. | žen. | stř. | |
| 1. 5. | lětn-i (živ.) | -je | -je | letn-í | -í | -í |
| lětn-je (neživ.) | ||||||
| 2. | lětn-ich | lětn-ích | ||||
| 3. | lětn-im | lětn-im | ||||
| 4. | lětn-ich (živ.) | -je | -je | letn-í | -í | -í |
| lětn-je (neživ.) | ||||||
| 6. | lětn-ich | lětn-ích | ||||
| 7. | lětn-imi | lětn-imi | ||||
Podle tohoto vzoru skloňují se všechna přídavná jména na -i, -(j)a, -(j)e, tuni, -ja, -je (laciný), lěni, -ja, -je (líný), wjelči, -ča, -ce (vlčí).
Poznámka. 1. O 1. pádě množného čísla platí stejné pravidlo jako o skloňování dobry.