Jóga sútry/Vývoj vlastností
| Jóga sútry Maharši Pataňdžali | ||
| Vývoj sama sebe | Vývoj vlastností | Vývoj schopností |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Jóga sútry |
| Podtitulek: | Vývoj vlastností |
| Autor: | Maharši Pataňdžali |
| Původní titulek: | Sadhanapáda |
| Zdroj: | Yoga sutras of Patanjali |
| Licence: |  PD old 70 |
| Překlad: | Vladimír Hubený |
| Licence překlad: |  CC0 |
| OTRS ticket 2008022210007933 | |
- Askeze, studium a oddanost k íšvara je jóga oddanosti.
- Jóga oddanosti vede k dosažení samádhi a odstranění utrpení.
- Nevědomost, sebeláska, přítažlivost, odpor a strach před smrtí způsobují utrpení.
- Nevědomost je příčinou čtyř ostatních, které jsou: dřímající, zeslabené, potlačené nebo vyvinuté.
- Nevědomost zaměňuje pomíjivé s nepomíjivým, čisté s nečistým, strastiplné s radostným a jsoucno s nejsoucnem.
- Sebeláska vzniká když se poznávající ztotožňuje s tím, co poznávané zrcadlí.
- Přítažlivost je touha po rozkoši.
- Odpor je touha po bolesti.
- Strach před smrtí je sycen vlastní silou a tkví v odloučení od sama sebe.
- Je možné je umlčet zjemnělým vnímáním a vědomou představou protikladů.
- Proměnám zamezíme meditací.
- Následky skutků v současném i budoucím životě mají své kořeny v utrpení.
- Dokud je tento kořen přítomen, je jejím následkem nové zrození, život, štěstí a utrpení.
- Jsou to plody štěstí a utrpení, protože dávají vzniku dobrým a špatným skutkům.
- Pro toho, kdo prozřel je všechno utrpení; důsledky požitků, nedostatek požitků, neopakovatelnost požitků, koloběh požitků, vzniklé působením gun.
- Je nutné vyhnouti se budoucímu utrpení.
- Příčinou utrpení je ztotožnění poznávajícího s poznávaným, které je nutno přerušit.
- Poznáváné je složeno s prakaša, krija, sthiti (tři guny), elementy a smysly. Přerušení spojení a je poznávající osvobozen.
- Guny působí na různých úrovních - hrubé, jemné, nejjemnější a prvotní.
- Poznávající je neomezený v poznávání. Ač je sám bezbarvý, jeví se jako zbarvený vzhledem k proměnám mysli.
- Kosmos existuje jenom pro něho.
- Ten zaniká pro toho, kdo dosáhl osvobození, ale zůstavá skutečností pro všechny ostatní.
- Důvodem ztotožnění svamishakti a svashakti (puruša a prakrti) je rozpoznání jejich podstaty.
- Příčinou tohoto ztotožnění je nevědomost.
- Zmizí-li nevědomosti, zmizí i ztotožnění poznávajícího s poznávaným. To je osvícení.
- Prostředníkem je nepřerušované rozlišování.
- Je sedm odvětví poznávání.
- Světlo poznání zazáří, odstraníme-li nečistoty vytrvalým cvičením jógy.
- Jsou to: jama, nijáma, ásana, pránájáma, pratjáhára, dháraná, dhjána a samádhi.
- Jamy jsou pravdivost, nenásilnost, nesobeckost, mravnost a bezmajetnost.
- Jsou to všeobecné zásady, jež musí být dodržovány nezávisle na čase, místě a původu.
- Nijamy jsou čistota, soucit, askeze, studium véd a oddanost íšvara.
- Nedobré myšlenky, musíme je zapuditi myšlenkami dobrými.
- Špatné skutky – vykonané, zapříčiněné nebo vyprovokované, odůvodněné chamtivostí, záští nebo sobectvím a jsou hrubé, neutrální nebo jemné – způsobují utrpení a jsou hloupé a zbytečné.
- Je-li nenásilnost (ahimsa) součástí jógína, pak jakékoliv nepřátelství v přítomnosti zaniká.
- Je-li pravdivost (satja) součástí jógína, pak dosáhne plodů jednání.
- Je-li nemajetnost (astéja) jeho součástí, pak získá (jógín) bohatství.
- Je-li mravnost (brahmačarja) jeho součástí, pak získá (jógín) duchovní sílu.
- Je-li bezmajetnost (aparigraha) jeho součástí, pak pozná (jógín) své minulé životy.
- Je-li čistota (šauča) jeho součástí, pak je (jógín) odpoután od svého těla a spojení s jinými těli.
- Stejně tak dosáhne čistoty rozlišení, jasnosti myšlení, zaměření na jeden cíl, ovládnutí smyslů a poznání sama sebe.
- Je-li soucit (santoša) jeho součástí, pak pozná (jógín) nejvyšší štěstí.
- Je-li askeze (tapas) jeho sučástí, pak zmizí nečistoty a vznikají schopnosti (siddhi) těla a smyslů.
- Studiem véd (svadhaja) nastává přímé spojení s andělskými bytostmi.
- Uctíváním íšvara se dosáhne samádhi.
- Pozice (asana) musí být stálá a příjemná.
- Zdokonalením pozic a meditací na nekonečno zmizí všechny narušující vlivy.
- Tím se osvobodíme od vlivů protikladů.
- Pak zdokonalujeme dýchání (pranajama) ovládáním vdechu a výdechu.
- Dech zadržujeme dlouze nebo krátce, mnoho nebo málo, podle počtu, doby a množství.
- Při čtvrtém způsobu zdokonalení dýchání se dech nezadržuje mezi vdechem a výdechem.
- Tím zmizí clona (avarana) vnitřního světla (prakaša).
- Mysl se stane způsobilou k zaměření na jeden bod (dháraná).
- Smysly se neztotožňují s vnějšími objekty (pratjáhára), ale s podstatou mysli (čitta).
- Tak dochází k dokonalému ovládnutí smyslů.