Jóga sútry/Vývoj sama sebe
| Jóga sútry Maharši Pataňdžali | ||
| Vývoj sama sebe | Vývoj vlastností | |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Jóga sútry |
| Podtitulek: | Vývoj sama sebe |
| Autor: | Maharši Pataňdžali |
| Původní titulek: | Samádhipáda |
| Zdroj: | Yoga sutras of Patanjali |
| Licence: |  PD old 70 |
| Překlad: | Vladimír Hubený |
| Licence překlad: |  CC0 |
| OTRS ticket 2008022210007933 | |
- Tímto bude vysvětlena jóga.
- Jóga je zastavení proměn mysli (čittavritti).
- Pak je poznávající (drašta) ustálen v sama sobě.
- Jinak se ztotožňuje s proměnami (vrittis).
- Je pět proměn; příjemné a nepříjemné.
- Jsou to: pravdivé poznání, nepravdivé poznání, sebeklam, spánek a vzpomínky.
- Pravdivé poznání je z přímého zření, zjemnělého rozlišení a z výroků véd.
- Nepravdivé poznání je představa, která není založena na opravdové podobě.
- Sebeklam je představa sdělená slovy a je odlišná od skutečnosti.
- Spánek je stav, v němž je zastaveno vnější vnímání.
- Vzpomínka je připamatování si minulé zkušenosti.
- Jejich ovládnutí se získá výcvikem a odpoutáním.
- Tyto dvě zajistí trvalé odpoutání od proměn.
- Toto se ustálí, dlouhodobou pravidelností a vytrvalostí.
- Odpoutání je stav, kdy zmizí touha po požitcích.
- Nejvyšší stav odpoutanosti je poznání sama sebe ve stavu bez vlivu tří gun.
- Toto je doprovázeno pocity sebepoznání, rozlišení, blaha a vědomí jásna.
- Jiné poznání sama sebe je, když ustanou všechny proměny a mysl má pouze neprojevené dojmy.
- Neprojevené se projeví v dalším zrození.
- Proměny ustanou vírou, vnitřní silou, vzpomínkou, sebepoznáním a rozlišením podstaty.
- Je blízko, když úsilí je velké.
- Podle vynaloženého úsilí je úspěch, slabý, střední nebo velký.
- Také oddaností k íšvara.
- Íšvara je nedotčen proměnami, skutky ani jejich následky.
- V něm je zárodek vševědoucnosti.
- On je nejprvnější guru neomezený časem.
- Projevuje se pránavou óm,
- jejím opakováním a meditací o jejím významu.
- Překážky zmizí a vznikne schopnost vědomí poznat sama sebe.
- Je devět překážek, které rozptylují mysl: nemoc, únava, nejistota, roztržitost, lenost, tužby, strach, netrpělivost a nestálost.
- Doprovází je zármutek, deprese, chvění a dýchavičnost.
- Aby se odstranily, musí dojít k rozlišení jediné skutečnosti (tattva).
- Spokojenost se může vyvíjet náklonností a soucítěním nezávisle na štěstí nebo neštěstí, mravnosti nebo nemravnosti.
- Nebo vydechováním a zadržením prány.
- Nebo vývojem zjemnělého smyslového vnímání.
- Nebo zážitkem vnitřního zářivého světla.
- Nebo oddaností těm jejichž mysl je zbavena tužeb.
- Nebo poznáním, jež přichází ve spánku a ze snů.
- Nebo, meditací na mantry.
- Nebo, (meditací) na objekty nejmenší neprojevené až největší projevené.
- Ztišená mysl je jako průzračný krystal, poznávající, proces poznávání a poznávané mají tu samou barvu (samápatti).
- Vědomý zážitek (savitarka) je, když poznávající si je vědom jména, vlastností a složek poznávaného.
- Vědomé ztotožnění (nirvitarka) je, když splyne poznávající s poznávaným a zůstává jenom vzpomínka bez zdroje.
- Postupným zjemněním zážitku a ztotožnění (savičára a nirvicára) vznikne jiné vnímání objektu.
- Jeho nejprvotnějším stadiem (alinga) je nejzjemnělejší vnímání objektu mimo vliv gun.
- Toto je zážitek sama sebe v prvotním stadiu (sabídža samádhi).
- Zážitek sama sebe v prvotním stadiu je naplněn blažeností (adhjátma prasadah).
- Tam splyne vědomí jógína s nejvyšší pravdou (rtambhará).
- Zření zjemnělým rozlišením je jiné než srovnávajícím intelektem, protože je neomezené.
- Takto vzniklé dojmy vypudí všechny ostatní.
- Vypuzením všech ostatních dojmů vnímá poznávající jenom sama sebe (nirbídža samádhi).