Jóga sútry/Vývoj schopností
| Jóga sútry Maharši Pataňdžali | ||
| Vývoj vlastností | Vývoj schopností | Vývoj osvícení |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Jóga sútry |
| Podtitulek: | Vývoj schopností |
| Autor: | Maharši Pataňdžali |
| Původní titulek: | Vibhútipáda |
| Zdroj: | Yoga sutras of Patanjali |
| Licence: |  PD old 70 |
| Překlad: | Vladimír Hubený |
| Licence překlad: |  CC0 |
| OTRS ticket 2008022210007933 | |
- Dháraná je zaměření mysli na jediný bod.
- Dhjána je nepřerušované spojení mezi myslí a objektem.
- Samádhi je čisté vědomí, ve kterém v mysli zůstává jenom podstata objektu.
- Těmto třem dohromady říkáme sanjama.
- Úspěšná (sanjama) je přímé zření.
- Je možná ve všech odvětvích (jógy).
- Poslední tři jsou niternější než předcházející.
- Ale i tyto (tři) jsou vnější v porovnání s nirbídža samádhi.
- Uklidněním všech vjemů nastává vědomé ovládnutí všech změn mysli.
- Mysl si začne uvědomovat sama sebe.
- Podstata mysli (čitta) zaměřená na jeden bod zažívá sama sebe.
- Jednobodové zaměření (ékagrata parinama) se vyznačuje nepřerušovaným klidem.
- Tím jsou vysvětleny trojí proměny (parinama): tvar, čas a stav ve hmotě a smyslech.
- Podstata (dharmí) zůstává stejná v minulosti, přítomnosti i budoucnosti.
- Různé vnější proměny vysvětlují mnohotvárnost stvoření.
- Sanjamou na tři druhy proměn získáme poznání minulosti a budoucnosti.
- Sanjamou na zvuk, význam a poznatky porozumíme zvukům všech bytostí.
- Sanjamou na proměny v minulosti poznáme minulá zrození.
- Sanjamou na proměny mysli jiného člověka poznáme podstatu jeho mysli,
- ale nepoznáme její obsah, protože to není účel této samjamy.
- Sanjamou na podobu těla bez zrakového vjemu světla se stane tělo neviditelné.
- Tím je také možné vysvětlit neslyšitelnost slov.
- Sanjamou na současné a budoucí skutky pozná jógín čas a příčinu své smrti.
- Sanjamou na přátelství, soucit a spokojenost budeme v těchto oblastech vynikat.
- Sanjamou na sílu slona získáme jeho sílu.
- Sanjamou na vnitřní světlo poznáme utajenou podstatu.
- Sanjamou na slunce poznáme kosmos.
- Sanjamou na měsíc poznáme planety.
- Sanjamou na polárku porozumíme pohybům hvězd.
- Sanjamou na pupeční oblast (nabhičakra) poznáme složky těla.
- Sanjamou na krční důlek (kanthakup) odstraníme žízeň a hlad.
- Sanjamou na ústřední nerv (kurmanadí) získáme stabilitu těla.
- Sanjamou na světlo vycházející z vrcholu hlavy (sahasraračakra) uvidíme siddhy.
- Sanjamou na intuici (pratibha) pochopíme všechno.
- Sanjamou na srdce (anahatačakra) poznáme obsah čitty.
- Sanjamou na vnitřní naplnění poznáme sama sebe. Ztotožnění sama sebe s intelektem způsobuje neklid. Sama sebe a intelekt se od sebe odlišují, protože druhý je pouze nástrojem prvního.
- Potom následuje intuitivní čirost a zjemnělé vnímání sluchu, hmatu, zraku, chuti a čichu.
- Tyto síly jsou podřízené čistému vědomí, jsou ale zdokonalením zjemnělých stavů mysli.
- Zdokonalením a znalostí změn mysli se může jógín zaměřit na jiné tělo a vstoupit do něho.
- Sanjamou na výdech zůstává jógín nedotčen ve vodě, močálu nebo poušti a ovládá úmrtí.
- Sanjamou na proud dechu (samana) vytvoříme kolem těla zářící světlo.
- Sanjamou na vztah mezi uchem a ákášou vznikají zjemělé sluchové vjemy.
- Sanjamou na vztah mezi tělem a ákášou a ztotožněním s lehkostí pavučiny se vznášíme.
- Sanjamou na nevnímání těla (mahavidéha) odstraníme clonu rozeznání vnitřního světla.
- Sanjamou na podobu, vlastnosti a podstatu živlů je ovládneme.
- Ovládnutím živlů získá (jógín) siddhi a tělo se stane se dokonalým.
- Dokonalé tělo je krásné, silné a tvrdé jako diamant.
- Sanjamou na pět proměn smyslů - grahana, svarupa, asmita, anvaja, arthavatva – je ovládneme.
- Jejich ovládnutím se smysly pohybují rychlostí myšlenky a pracují nezávisle na těle. Tím jógín ovládá přírodu.
- Sanjamou na vědění a rozdíl mezi prakrti (sattva) a puruša se dostavuje vševědoucnost.
- Odpoutáním i od této schopnosti je zlomeno pouto utrpení a jógín dosáhne osvícení.
- Jógín nesmí být sveden ani okouzlen nádherou božských bytostí, aby se nevědomost nevrátila.
- Sanjamou na současný, minulý a budoucí okamžik nastává nejjemnější rozlišení (viveka).
- Tím rozeznáme zjemnělé objekty, jejichž podoba je jinak nerozeznatelná.
- Poznání získané nejjemnějším rozlišením (vivekadžnana) nás dovede k podstatě všeho dění. Je to všudypřítomné vědění nezávislé na čase a prostoru.
- Osvícení (kaivalja) nastává když není rozdíl mezi prakrti (sattva) a puruša.