Gotický hrad Fryštát v Karviné/Slezské knížecí památné místo

Gotický hrad Fryštát v Karviné Roman Lindner
Dvorská etiketa na gotickém dvoře Piastovců	Slezské knížecí památné místo	Závěr

Když se roku 1431 na Fryštátský hrad nastěhovala kněžna Eufemie Mazovská, učinila z něj hlavní sídlo Těšínského knížectví, které bylo jedním z údělných knížectví Slezska. Ona a její potomci do třetí generace, byly příbuzensky spjati s českými a polskými králi. Eufemiin syn Boleslav II. zde vládl a rovněž i Boleslavův syn kníže Kazimír II. Ten ale po 17ti letech vlády přesunul hlavní sídlo opět do Těšína. Od té doby až do roku 1573 plnil Fryštátský hrad roli sídelní rezidence slezských Piastovců. Mezi léty 1552 - 1556 se na Fryštátský hrad dočasně přestěhoval celý knížecí dvůr z Těšína a od roku 1560 měl hrad opět tendenci převzít roli hlavního sídla, když se v něm usídlil kníže Fridrich Kazimír, který byl jediným dědicem knížectví. Obnovil zde fryštátskou rodovou větev, ta však měla jen krátkého trvání, neboť všichni členové této větve zemřeli na morovou nákazu.

V první polovině 17. století byl zbořen knížecí hrad v Těšíně a v průběhu let podobnou, různě velkou zkázou byly postiženy i ostatní Piastovské rezidenční hrady Horního Slezska. Fryštátský hrad a hrad v Bielsko-Bialej byly zkázy ušetřeny a dále se rozvíjely coby aristokratická sídla. Po rozdělení území na Polskou a Českou část roku 1920, zůstala v Českých zemích tato původní Piastovská města: Jablunkov, Frýdek i s hradem, Fryštát i s hradem a zámkem, Slezská Ostrava s hradem a Bohumín, ten ale původně patřil do knížectví Ratibořského. Jen Fryštát byl rezidenčním sídlem slezského knížecího rodu Piastovců a protože se město i s původním hradem dochovaly, stávají se památným slezským místem v České republice. V době působení knížecího Piastovského rodu ve Slezsku, Opava a Krnovsko ještě nebyly formálně součástí Slezska a Jesenicko bylo součástí Kladska. Oficiálně se ke Opavsko ke Slezsku připojilo až v první polovině 17. století. Přestože například Piastovský kníže Kazimír II. byl i knížetem Opavským, Opava nebyla jeho rezidencí a v té době ještě ani nebyla oficiálním slezským městem.

Roku 1992 bylo knížecí město Fryštát, dnes historické centrum Karviné, vyhlášeno památkově chráněnou zónou.