Gotický hrad Fryštát v Karviné/Závěr
| Gotický hrad Fryštát v Karviné Roman Lindner | ||
| Slezské knížecí památné místo | Závěr | Dovětek |
„Nebohé město Fryštát muselo častěji, jakoby k usmíření různých provinění, způsobených cizí rukou, dát zrudnout nebesům obětním plamenem.“ Julius Bayer, 1879.
17. dubna roku 1511 ve 3 hodiny nad ránem, jiskrou ze zámeckého komína vznikl požár, který navždy zničil gotickou architekturu Fryštátského hradu a mnoha měšťanských domů. Fryštát ten den ztratil svůj gotický ráz. Ve vzduchu však byl cítit závan renesančního obrození a ten dokonale zachytil fryštátský a těšínský kníže Kazimír II., toho času sídlící na gotickém sídle v Těšíně.
Když pozdně gotický hrad Fryštát zničil požár, pustil se Kazimír do jeho oprav. Jak už bylo řečeno, do módy nastupovala renesance a v tomto architektonickém slohu byl také hrad opraven. Nejprve jeho rezidenční část, která se po opravě proměnila v zámek. Protože si renesance žádala otevřená sídla, Kazimír dal zbořit severní hradní opevnění, takže původní hradní nádvoří se otevřelo k městu, kde tak vzniklo prodloužené náměstí, jak ho známe dnes. Knížecí budovy se spojily renesanční vestavbou s hlavním vchodem z náměstí, mázhausem a zadním vchodem do zahrad, čímž ze strany od města zámek vytvořil dojem jediné ucelené stavby. Tak tomu ale nebylo. Z jeho jižní strany bylo stále patrné, že se jedná o původní gotickou stavbu o více budovách. Obě jižní nároží totiž stále tvořily původní obranné terasy, to je patrné v dnešních dostavbách v patře, které nesou rysy až klasicismu. Terasy tedy mohly být zastavěny až po roce 1749 za hraběte Taafeho, nebo až po roce 1792 za hraběte Larisch - Mönnicha.
Celá zámecká stavba dostala jednotnou renesanční fasádu a střechu. Všechny dřevené prvky a stavby, které tady snad do požáru ještě byly, Kazimír neobnovil nebo je nahradil zděnými. K severovýchodnímu křídlu byl postaven zámecký dům, pokud tady však nestál již v době pozdní gotiky. Tento dům mohl sloužit pro služebnictvo a nebo v patře mohly být komnaty, v tom případě mohl být dům spojen se zámkem chodbou jak je tomu dodnes. Po požáru opravený zámek byl předán do užívání nejpozději v listopadu roku 1514, protože tehdy kníže Kazimír začíná zámek využívat. Dosvědčují to četné listiny jím zde sepsané, z nichž nejstarší je právě z listopadu roku 1514. A třebaže kníže na zámek již trvale nepřesídlil, často ho využíval k reprezentativním událostem.
Hradní kostel a farní nádvoří se dočkaly jen velmi skromné renesanční obnovy. Původně gotický portál kostela byl nahrazen dnešním renesančním, ale ostatní budovy farního nádvoří, minimálně však budova fary, byly opět postaveny ze dřeva. Roku 1515 byla zahájena stavba největší dominanty renesančně opraveného hradu - 56 metrů vysoké věže.
Renesační obnova se dotkla i knížecích stájí, které se dochovaly situované na severovýchodním rohu náměstí. Více informací o renesanční stavbě hradu a životě v něm dostanete na www.hrad-frystat.webnode.cz nebo v již vydané publikaci „Dějiny slezského knížecího hradu a zámku Fryštát“. Rovněž i tato publikace je dostupná ke stažení ve formátu PDF na uvedených webových stránkách.