Duch Německa/Ó Německo

Údaje o textu
Titulek: Ó Německo
Autor: Emil von Schönaich-Carolath
Zdroj: Duch Německa: výbor z německé poesie. Překlad Karel Dostál-Lutinov. V Praze: Tiskem a nákladem Českoslovanské akc. tiskárny, 1917. 145 s. Světové obzory; č. 5-9. S. 106-107.
Dostupné online.
Vydáno: 1917
Licence: PD old 70
Překlad: Karel Dostál-Lutinov
Licence překlad: PD old 70
Ó NĚMECKO!
Princ Emil v. Schönaich-Carolath.

Měsíc a lomené střechy —
ach, město německé.
Sám nevím, proč ten pohled
vždy dojme srdce mé.

Tam za oknem v záři lampy
zří jinoch do světla:
to první, nejkrasší báseň
mu v duši rozkvetla.

Tam sedí mladá matka
v kolébku nahnutá
a modlí se a zpívá,
a dítě nedutá.

Na okně leží shýblý
tam zadumaný kmet,
má v ruce starou bibli,
v ní starý, uschlý květ.

A stromy šumí, a žhavé
se hvězdy kmitají;
tam dole domy tmavé
se v klidu koupají.

Na rynku starého slohu
zdroj šplouná ze hloubí,
z daleka na svém rohu
ponocný zatroubí…

Ó vlasti! Mnohou zemí
já už jsem nadšen byl,
však tobě přede všemi
Bůh krásy nadělil!

Tak dýcháš a plány snuješ,
klid hluboký v duši máš,
a zatím, co železo kuješ,
píseň si šepotáš.

Ó nedej si nikdy vzíti
tu blouznivosť prastarou
pro ženy, pro volné žití,
pro svatou víru svou.

A z pověstí svých báně
pij zbožnosť a lásky dech
a sílu k mohutné ráně
na věky věků všech!