Duch Německa/Ó Německo
| Duch Německa Emil von Schönaich-Carolath | ||
| Kde jest Bůh? | Ó Německo | Román umělce |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Ó Německo |
| Autor: | Emil von Schönaich-Carolath |
| Zdroj: | Duch Německa: výbor z německé poesie. Překlad Karel Dostál-Lutinov. V Praze: Tiskem a nákladem Českoslovanské akc. tiskárny, 1917. 145 s. Světové obzory; č. 5-9. S. 106-107. Dostupné online. |
| Vydáno: | 1917 |
| Licence: |  PD old 70 |
| Překlad: | Karel Dostál-Lutinov |
| Licence překlad: | PD old 70 |
Měsíc a lomené střechy —
ach, město německé.
Sám nevím, proč ten pohled
vždy dojme srdce mé.
Tam za oknem v záři lampy
zří jinoch do světla:
to první, nejkrasší báseň
mu v duši rozkvetla.
Tam sedí mladá matka
v kolébku nahnutá
a modlí se a zpívá,
a dítě nedutá.
Na okně leží shýblý
tam zadumaný kmet,
má v ruce starou bibli,
v ní starý, uschlý květ.
A stromy šumí, a žhavé
se hvězdy kmitají;
tam dole domy tmavé
se v klidu koupají.
Na rynku starého slohu
zdroj šplouná ze hloubí,
z daleka na svém rohu
ponocný zatroubí…
Ó vlasti! Mnohou zemí
já už jsem nadšen byl,
však tobě přede všemi
Bůh krásy nadělil!
Tak dýcháš a plány snuješ,
klid hluboký v duši máš,
a zatím, co železo kuješ,
píseň si šepotáš.
Ó nedej si nikdy vzíti
tu blouznivosť prastarou
pro ženy, pro volné žití,
pro svatou víru svou.
A z pověstí svých báně
pij zbožnosť a lásky dech
a sílu k mohutné ráně
na věky věků všech!
