Děti kapitána Granta (Beneš)/Tři listiny
| Děti kapitána Granta Jules Verne | ||
| Žralok „Kladivák“ | Tři listiny | Malcolm-Castle |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Tři listiny |
| Autor: | Jules Verne |
| Původní titulek: | Les trois documents |
| Zdroj: | VERNE, Jules. Děti kapitána Granta. Praha, online Moravská zemská knihovna v Brně |
| Vydáno: | 1923 |
| Licence: |  PD old 70 |
| Překlad: | Václav Beneš |
| Licence překlad: | PD old 70 |
Na těchto kouscích papíru, napolo zničených vodou mořskou, bylo viděti toliko několik slov, nerozluštitelných to zbytků skoro zcela setřených řádků. Lord Glenarvan je zkoumal pozorně po několik minut; obracel je na všecky strany, držel je proti dennímu světlu, pozoroval nejmenší stopy písma, které ještě mořem byly ušetřeny; potom pohlédl na své přátele, kteří s jistou úzkostí jeho počínání pozorovali.
„Máme tu,“ pravil lord, „tři listiny a jak se zdá, jsou to tři opisy jednoho a téhož dokumentu, přeloženého do tří jazyků, do angličtiny, francouzštiny a němčiny. Těch několik slov, která se za chovala, nezůstavují o tom pochybnosti.“
„Mají však slova ta nějaký smysl?“ tázala se lady Glenarvanová.
„Jest to nesnadno vysloviti se o tom, drahá Heleno; slova, jež zůstala na listinách, jsou velmi neúplná.“
„A což nedoplňují se navzájem?“ ozval se major.
„To může být,“ přisvědčoval John Mangles; „nelze si mysliti, že by mořská voda byla je vyleptala zrovna na týchž místech a srovnávajíce ty trosky vět najdeme snad posléze přece nějaký smysl.“
„To uděláme,“ pravil lord Glenarvan, „ale zachovejme při tom určitý postup. Nejprve máme zde listinu anglickou.“
Tato listina obsahovala následující řádky a slova:
| 62 Bri gow |
| sink stra |
| aland |
| skipp Gr |
| that monit of long |
| and ssistance |
| lost |
„To nám mnoho nepovídá,“ ozval se major s výrazem zklamání.
„Buď tomu jakkoliv,“ opáčil kapitán, „ale je to dobrá angličtina.“
„Není v té příčině pochybnosti,“ pravil lord Glenarvan; „slova sink, aland, that, and, lost jsou neporušena; skipp pochází patrně od slova skipper a jde tu patrně o nějakého pana Gr…, nepochybně kapitána lodi, jež se ztroskotala.“[1]
„Připojme k tomu,“ pravil John Mangles, „Slova monit a ssistance, jichž výklad jest patrný.“
„Hleďme, to již jest něco,“ prohodila lady Helena.
„Pohříchu,“ odvětil major, „scházejí nám celé řádky. Jak vypátráme jméno ztracené lodi a místo její pohromy?“
„Najdeme je,“ ujišťoval lord Edvard.
„Nepochybuji o tom,“ přisvědčoval major, který rád souhlasil s každým míněním, „ale jakým způsobem?“
„Tím, že budeme jednu listinu druhou doplňovati.“
„Pátrejme tedy!“ zvolala lady Helena.
Druhý kus papíru, který byl silněji poškozen než předešlý, poskytoval jen několik osamělých slov rozložených takto:
| 7 Juni Glas |
| zwei atrosen |
| graus |
| bringt ihnen |
„To psáno německy,“ řekl John Mangles, pohlédnuv na papír.
„Vyznáte se v tom jazyku, Johne?“ tázal se Glenarvan.
„Dokonale, Vaše Milosti.“
„Nuže, povězte nám, co znamená těch několik slov.“
Kapitán, prohlédnuv bedlivě listinu, pronesl se takto:
„Především můžeme zjistiti den nehody; 7. Juni znamená 7. června, a spojíme-li tuto číslici s číslicí 62 na listině anglické do staneme úplné datum; 7. června 1862.“
„Výborně!“ zvolala lady Helena; „pokračujte, Johne.“
„Na téže řádce,“ počal opět mladý kapitán, „nalézám slovo Glas, které spojeno se slovem gow z listiny anglické, tvoří Glasgow. -“
Věc týká se tedy patrně lodi z přístavu Glasgowského.“
„To jest také moje mínění,“ odvětil major.
„Druhá řádka schází na listině docela,“ pokračoval John Mangles. „Ale na třetí vidíme dvě důležitá slova: zwei znamená dvě, a atrosen či správněji Matrosen značí v jazyku německém lodníky.“
„Dle toho,“ pravila lady Helena, „týkala se věc kapitána a dvou lodníků.“
„Ano, to jest pravdě podobno,“ doložil lord Glenarvan.
„Přiznávám se Vaší Milosti,“ počal znova kapitán, „že násle dující slovo graus uvádí mne do rozpaků. Nevím, jak bych je přeložil. Snad třetí listina nám je učiní srozumitelnějším. Co se tkne posledních dvou slov, nečiní výklad jich obtíže. Bringt ihnen znamená: přiuneste jim, a spojíme-li je se slovem anglickým položeným na téže řádce sedmé na listině první, míním totiž slovo assistance, vybaví se před námi celá věta: přineste jim pomoc.“
„Ano! přineste jim pomoc!“ pravil Glenarvan, „ale kde nalézají se ti nešťastníci? Až dosud nenašli jsme ani jediné zmínky o místě a jeviště pohromy jest úplně neznámo.“
„Doufejme, že listina francouzská bude obsažnější,“ podotkla lady Helena.
„Zde máme listinu francouzskou,“ počal Glenarvan, „a poněvadž všichni jazyk tento známe, bude naše pátrání snazší.“
Zde jest přesný opis třetí listiny:
| troi ats tannia |
| gonie austral |
| abor |
| contin pr cruel indi |
| jeté ongit |
| et 37° 11′ lat |
„Tu máme číslice,“ zvolala lady Helena. „Podívejte se, pánové!…“
„Musíme postupovati dle jistého pořádku,“ pravil lord Glenarvan, „začneme tedy od počátku. Dovolte mi, abych sebral rozptýlená a neúplná slova. Již z prvních písmen poznávám, že tu jde o trojstěžník, jehož jméno s pomocí listiny anglické a francouzské jest nám úplně zachováno: „Britannia“. Ze dvou následujících slov gonie a austral má jediné poslední význam, kterému všichni rozumíme.“
„Již to jest vzácná podrobnost,“ podotkl John Mangles; „loď se strozkotala na jižní polokouli.“
„To není jisté,“ ozval se major.
„Pokračuji,“ pravil Glenarvan. „Zde máme slovo obor, může to býti kmen slovesa aborder (přistáti). Ti nešťastníci někde přistáli. Ale kde? Contin? Znamená to Continent (pevnina)? Cruel! (ukrutný)…
„Cruel!“ zvolal John Mangles, „vždyť tu mám vysvětlení pro německé slovo graus … grausam … cruel!“
„Pokračujme!“ přerušil ho Glenarvan, jehož napětí a účastenství vzrůstalo tou měrou, jakou se vybavoval před jeho očima smysl neúplných slov. „Indi… znamená snad Indii, kamž lodníci byli zahnáni? Co znamená však slovo ongit? Aha, longitude! (délka). A tudy máme šířku lat (itude): 37 stupňů 11 minut. Konečně! máme jedno přesné udání!“
„Ale schází délka,“ namítal Mac Nabbs.
„Člověk nemůže vše miti, milý majore,“ odvětil Glenarvan, „a to už je něco, máme-li přesný stupeň šířky. Vskutku, listina francouzská jest ze všech tří nejúplnější. Jest patrno, že každá z nich byla doslovným překladem drahé, neboť mají stejný počet řádek. Musíme je nyní spojit, přeložit do jednoho jazyka a hledati jich smysl pravdě nejpodobnější, nejlogičtější a nejjasnější.“
„Přeložíte to do francouzštiny, angličtiny neb němčiny?“ tázal se major.
„Do francouzštiny,“ odvětil Glenarvan, „poněvadž většina důležitých slov zachovala se v tomto jazyku.“
„Vaše Milost má pravdu,“ pravil John Mangles, „mimo to jest nám všem jazyk tento znám.“
„Tedy ujednáno. Napíši list tak, že spojím v něm zbytky slov a vět zachovávaje mezery, které je oddělují, a doplňuje ta slova, o jichž smyslu nemůžeme býti v pochybnosti; pak to srovnáme a posoudíme.“
Glenarvan uchopil péro a po několika minutách předložil přátelům svým list papíru, na němž byly napsány tyto řádky:
| 7 juin 1862 trois-mâts Britannia Glasgow |
| sombré gonie austral |
| à terre deux matelots |
| capitaine Gr abor |
| contin pr cruel indi |
| jeté ce document de longitude |
| et 37° 11′ de latitude Portez-leur secours |
| perdus. |
V tu chvíli přišel lodník oznámit kapitánovi, že Dunkan zabočil do zálivu Clydského, a žádal ho za další rozkazy.
„Co hodlá Vaše Milost podniknouti?u tázal se John Mangles obraceje se k lordu Glenarvanovi.
„Chci co nejrychleji doraziti do Dumbartonu, Johne; co lady se vrátí do Malcolm-Castlu, pojedu do Londýna a předložím tyto listiny Admiralitě.“
John Mangles vydal příslušné rozkazy, které lodník ohlásil vrchnímu kormidelníku.
„Přátelé, pokračujme nyní ve svém pátrání,“ ujal se opět slova lord Glenarvan. „Jsme na stopě velké katastrofy. Život několika lidí závisí na našem důvtipu. Vynaložme všecken svůj důvtip, abychom uhodli význam této záhady.“
„Učiníme vše, drahý Edvarde, co v našich silách jest,“ odvětila lady Helena.
„Především,“ pravil Glenarvan dále, „dlužno míti na zřeteli tři rozdílné věci v tomto listě: 1. to, co víme; 2. to, čeho se můžeme dovtípiti; 3. to, co nevíme. Co tedy víme? Víme, že dne 7. června 1862 trojstěžník Britannia z Glasgowa se ztroskotal; že dva lodníci a kapitán vrhli tuto listinu do moře na 37° 11' šířky a že prosí za pomoc.“
„Velmi dobře,“ přisvědčil major.
„Čeho se můžeme dovtípiti?“ pokračoval Glenarvan. „Nejprve toho, že loď se ztroskotala v mořích na jihu, a zároveň obracím vaši pozornost na slovo gonie. Nezdá se, jako by samo naznačovalo nám jméno země, o niž se jedná?“
„Patagonie!“ zvolala rychle Helena.
„Nepochybně.“
„Ale záleží na tom, jde-li Patagónií třicátý sedmý rovnoběžník?“ namítl major.
„To zjistíme snadno,“ odvětil John Mangles rozkládaje mapu jižní Ameriky. „Je to zcela správné. Třicátý sedmý stupeň dotýká se Patagonie. Přetíná Aurakanii, jde přes pampy na severu území patagonského a ztrácí se v Atlantickém oceánu.“
„Dobrá. Pokračujme ve svém badání. Oba lodníci a kapitán abor … abordent, přistanou, contin … continent, na pevnině; rozumíte, na pevnině a ne na ostrově. Co stane se s nimi? Máte tu dvě písmena velice významná pr …, která vás poučují o jich osudu. Ti nešťastníci jsou vskutku pris anebo prisonniers. Koho? de cruels Indiens, ukrutných Indiánů. Jste přesvědčeni? Nezdá se vám, jako by slova sama skákala do mezer v listě? Není listina v očích vašich dost vyjasněna? Nevzchází světlo ve vaší mysli?“
Glenarvan mluvil s hlubokým přesvědčením. Jeho oči zářily naprostou důvěrou. Všecko jeho zanícení přešlo též na jeho posluchače. Volali jako on; „Je to zcela jasno, zcela jasno!“
Po okamžiku ujal se lord Edvard opět slova:
„Všecka tato předpokládání, přátelé, zdají se mi býti nesmírně pravděpodobná; mám za to, že katastrofa se udála na pobřeží Patagonském. Ostatně poptám se v Glasgowě, kam Britannia plula, a uvidíme ihned, mohla-li být zahnána do těchto končin.“
„Ó! není třeba, abychom tak daleko hledali!“ odvětil John Mangles. „Mám zde svazek „Mercantile and Shipping Gazetteu (Obchodních a lodních novin), které nám podají zprávy, jakých nám třeba.“
„Podívejme se rychle do nich!u pravila lady Glenarvanová.
John Mangles přinesl svazek časopisu toho za rok 1862 a kvapně v něm převracel listy. Nehledal dlouho a brzo četl s uspokojením:
„30. května 1862. Peru! Callao! s nákladem do Glasgowa, Britannia, kapitán Grant.“
„Grant!“ vzkřikl lord Glenarvan, „to je ten odvážný Skot, který chtěl založiti Nové Skotsko v Tichém oceáně!“
„Ano,“ odvětil John Mangles, „je to týž, který roku 1861 vstoupil na palubu Britannie v Glasgowě a o němž od té doby zpráv nedošlo.“
„Není již pochybnosti o tom!“ pravil Glenarvan. „Je to on. Britannia opustila Callao 30. května, a 7. června, osm dní po odplutí, ztratila se na pobřeží Patagonském. Hle, všechen její osad jest obsažen v těchto zbytcích slov, která se zdála býti nerozluštitelna.
Vidíte, přátelé, jak pěknou část události jsme odhalili svými domněnkami. Co se tkne toho, co nevíme, jest to obmezeno na jedinou okolnost, totiž na stupeň délky.“
„Je to ostatně zbytečno,“ odvětil John Mangles, „protože je země známa. Chtěl bych, znaje toliko stupeň šířky, jeti přímo k místu ztroskotání.“
„Známe tedy všecko?u pravila lady Glenarvarnová.
„Všecko, milá Heleno, a mezery, které moře vyleptalo mezi slovy listiny, dovedu již tak snadno vyplniti, jako by mi to diktoval kapitán Grant sám.“
Na to vzal Glenarvan péro a bez okolků nap?al tuto zprávu:
„Výborné, drahý Edvarde!“ pravila lady Helena, „uvidí-li ti nešťastníci opět svou otčinu, budou vám povinni za své štěstí.“
„Ano, uvidí ji opět,“ odvětil Glenarvan. „Ta listina je příliš jasna, příliš určitá, aby Anglie váhala přispěti na pomoc třem synům svým, opuštěným na pustém pobřeží. Co učinila pro Franklina a jiné, udělá dnes také pro nešťastníky z Britannie!“
„Ale ti nešťastníci,“ podotkla lady Helena, „mají bezpochyby rodinu, která oplakává jich ztrátu. Snad ubohý kapitán Grant má ženu, děti …“
„Máte pravdu, drahá lady, a já beru na sebe úkol oznámiti jim, že není ještě všecka naděje ztracena. Nyní, přátelé, vstupmé opět na dunettu, ježto se blížíme k přístavu.“
Dunkan přidal nyní páry; plul v té chvíli podél břehů ostrova Butského a nechával po pravém boku Rothesay s půvabným městečkem v úrodném údolí; potom zabočil do úzkých průchodů v mělčinách průplavu, zahnul před Greenokem a v šest hodin večer za kotvil u úpatí čedičových skal Dumbartonských, na nichž se zvedá slavný zámek skotského hrdiny Wallacea.
Poštovní kočár očekával tam lady Helenu, aby ji s majorem Mac Nabbsem dovezl do Malcolm-Castlu. Lord Glenarvan objal svou mladou choť a odejel pak rychlovlakem do Glasgowa.
Před odjezdem svým svěřil velice hbitému agentu důležitou depeši, a několik minut na to telegraf donášel časopisům Times a Morning-Chronicle tuto zprávu:
„Kdo by si přál dověděti se bližších zpráv o osudu trojstěžníku „Britannia“ z Glasgowa, jemuž velel kapitán Grant, nechť se obrátí na lorda Glenarvana, Malcolm-Castle, Luss, Dumbartonské panství. Skotsko.“
- ↑ Slova: sink, alaii<5, that, and. lost znamenají: stroskotati se, na zemi, ten, a, ztracen. Skipp(er) jest jméno, které se v Angli dává kapitánům obchodních lodí. Monit(ion) značí listinu a (a)ssistance pomoc.