Bodláčí z Parnassu/Staré drama
Bodláčí z Parnassu Jaroslav Vrchlický | ||
Slepé dítě | Staré drama | Žena |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Staré drama |
Autor: | Jaroslav Vrchlický |
Zdroj: | VRCHLICKÝ, Jaroslav. Bodláčí z Parnassu. Praha: J. Otto, 1900. s. 51–52. Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD old 70 |
To začíná vždy v svitu luny
pod starou hruší na mezi,
kam doléhají z krčmy struny,
v nichž basy povyk vítězí.
Chlad s vůní táhne v snětích stromů,
vše plno snů a touhy jest,
a plný měsíc svítí k tomu
a plane do kolejí cest.
Sem v tichý koutek z tance vřavy
ji za hovoru odvádí,
sem sednou hlavu vedle hlavy
a nepomyslí na mládí.
A dnové jdou, a sama brzy
zde sedí v hoři jako duch,
ji bodá každý úsměv drzý,
ji pálí tichých šeptů ruch.
Jak stalo se to, neví ani,
a měsíc plá tak dojemně
i setře slzu hrubou dlaní
a uzlík sbírá se země.
A odchází, co v svitu luny
pod starou hruší na mezi,
sem doléhají z krčmy struny,
v nichž basy povyk vítězí.
Jak před rokem on z tance vřavy
si jiné děvče odvádí
a sednou hlavu vedle hlavy
a nepomyslí na mládí.
Chlad s vůní táhne snětí stromů,
vše plno snů a touhy jest,
a plný měsíc svítí k tomu
a plane do kolejí cest.
A zvšednělé to staré drama
jak vždy zas stejně počíná,
co silnicí jde ona sama
a zrádce svého proklíná.