Bhagavadgíta/Rozlišení těla a ducha
| Bhagavadgíta Véda Vjása | ||
| Zjevení kosmické podoby | Rozlišení těla a ducha | Tři kvality hmotné přírody |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Bhagavadgíta |
| Podtitulek: | Rozlišení těla a ducha |
| Autor: | Véda Vjása |
| Krátký popis: | Kršna vysvětluje: „je to velkolepý neprojevený brahma, který je bez počátku a bez konce; říká se mu tat (to) a to není bytí ani nebytí“. |
| Původní titulek: | Kšétrakšétradžňána vibhágajógó |
| Zdroj: | Bhagavadgíta chapter 13 |
| Licence: |  PD old 70 |
| Překlad: | Vladimír Hubený |
| Licence překlad: |  CC0 |
| OTRS ticket 2008022210007997 , nepřeložené výrazy vysvětleny v redakčních poznámkách | |
- 13.1 – 13.3 To co sídlí v těle
Ardžuna se ptá: chtěl bych vědět všechno, co je známo o prakrti a puruša a také o těle a co v něm sídlí, ó Kéšavo. Kršna vysvětluje: tomuto tělu se říká prostor a tomu, co v něm sídlí se říká vědomí, ó synu Kaunté. Já jsem všude, protože jsem v celém prostoru, ó Bhárato. Ten, kdo ví o tomto prostoru a o tom co v něm sídlí je (pravdivé) vědění; ten, kdo to ví, poznal mě. Vysvětlím ti krátce kde a jaký tento prostor je, z čeho a odkud pocházejí jeho složky, a od koho a jaké jsou jeho síly.
- 13.4 – 13.6 Složky těla
Tato pravda byla opěvována mnoha zřeci v rozličných zpěvech a verších Brahmasútra, odůvodňujících a přesvědčujících. Neprojevená podstata, jáství, intelekt, pět smyslů, pět objektivních realit smyslů a všechny elementy a také touha a nenávist, radost a bolest, vědomí a vůle a všechny tělesné funkce je souhrn složek prostoru.
- 13.7 – 13.11 Jediná pravda
Pokora, nenásilnost, milosrdnost, trpělivost, poctivost, oddanost k učiteli, čistota, vytrvalost a sebeovládání; nelpění na objektech smyslů, skromnost a nesobeckost a také poznání, že narození, stáří, nemoc a smrt jsou utrpením; odpoutanost a neztotožňování se s nikým, ať je to syn, žena, domov nebo cokoliv jiného; stálá vyrovnanost ke všemu žádoucímu i nežádoucímu a neochvějná oddanost mně ve sjednocující józe, která je možná jenom v ústraní a odloučení od společnosti; stálost v poznání sama sebe je jediná pravda. Prohlašuji, že toto je pravdivé vědění a všechno opačné je nevědomost. Vyjevím ti všechno, co je třeba vědět, abys poznal a dosáhnul nesmrtelnosti.
- 13.12 – 13.18 Tat, poznávání a poznávané
Je to velkolepý neprojevený brahma,[red 1] který je bez počátku a bez konce; říká se mu tat a tat není bytí ani nebytí.Věz, že tat má všude ruce a nohy, tat má všude oči, hlavy a ústa, tat má všude uši a tat proniká vším, co na světě je. Je bez smyslů a přesto proniká všemi smysli; je nevázané a přesto se váže na všechno; je bez vlatností a přesto je uživatelem všech vlastností. Je mimo a přesto uvnitř všeho bytí, je v pohybu a přesto nehybné. Jemnost tat je nepostižitelné. Je daleko, a přesto blízko. Je nedělitelné a přesto rozdělené do mnoha bytostí. Tat udržuje, ničí a znova tvoří. Je světlem světla a temnem temna. Je tím kdo poznává, předmětem poznání i cílem poznání. Poznání tat je dostupné v srdcích všech. Popsal jsem tedy krátce prostor, poznávání a poznávané. Ti oddaní, kteří tomu porozumí si zaslouží být součástí mé bytosti.
- 13.19 – 13.23 Puruša sídlí v prakrti
Věz, že prakrti a puruša jsou bez počátku a bez konce a že z prakrti se rodí všechny tvary a vlastnosti. Říká se, že prakrti je příčinou, prostředkem a prostředníkem na cestě k cíli a o puruše se říká, že je příčinou pokud jde o pocity blaha a útrap. Puruša sídlí v prakrti, jedná působností gun a v důsledku toho máme zážitky radosti a bolesti. Věz, že svrchovaný puruša je v tomto těle jako poznávajíci, udržovatel a uživatel, velký neprojevený pán, který řídí všechno. Kdo takto poznal puruša a prakrti a porozuměl působení gun je osvobozen od nových zrození, ať žije jakkoliv.
- 13.24 – 13.26 Různé cesty k osvícení
Někteří dosáhnou (osvícení) meditací a zážitkem sama sebe, sama sebou (samádhijóga), jiní cestou poznání (sánkhjajóga) a jiní cestou (dobrých) skutků (karmajóga). Ale i jiní, kteří sami nepoznali (jógu), ale slyšeli o oddanosti jiných, i oni přemohou smrt oddaností tomu, co slyšeli. Věz, ó nejlepší Bhárato, že ve všem, co je zrozeno, ať pohyblivé či nepohyblivé, je jednota poznávajícího s poznávaným.
- 13.27 – 13.34 Pravdivé vědění
Pravdivě vidí ten, kdo vidí neprojeveného íšvara ve všech bytostech, ikdyž všechny jeho (vnější) projevy zmizely. Pravdivě vidí ten, kdo vidí íšvara ve všem a nezaměňuje poznávajícího s poznávaným. Jenom (poznáním) sama sebe dosáhneme nejvyššího cíle. Pravdivě vidí ten, kdo vidí, že činnost je jenom v prakrti, a kdo zároveň vidí, že sama sebe je nečinné. Víme také, že toto mnohotvárné stvoření je sjednocené v jedno a odtud se rozvíjí dokud nesplyne s brahma. Tato neprojevená nehynoucí podstata mysli je bez vlastností a ačkoliv je v těle, je nečinná a neovlivnitelná, ó synu Kaunté. Její všudypřítomnost je jako nezjemnělejší éter, jež obklopuje všechny věci. Zrovna tak sídlí átma v těle, ničím nedotčen. Zrovna tak, jako jediné slunce osvěcuje celý svět, osvěcuje jediný (pán) těla, celé tělo, ó Bhárato. Ti kdo rozliší okem moudrosti poznávajícího od poznávaného, poznali způsob jak se osvobodit z pout prakrti a splynout s neprojeveným (puruša).
Redakční poznámky
Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí. Poznámky vysvětlují nepřeložené sanskrtské výrazy v textu.
- ↑ Brahma je svrchovaný, nepomíjivý vesmírný pricip a to, čemu se říká vnitřní podstata všeho.