Bhagavadgíta/Tři kvality hmotné přírody
| Bhagavadgíta Véda Vjása | ||
| Rozlišení těla a ducha | Tři kvality hmotné přírody | Nejvyšší podstata bytí |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Bhagavadgíta |
| Podtitulek: | Tři kvality hmotné přírody |
| Autor: | Véda Vjása |
| Krátký popis: | Kršna vysvětluje: „Sattva, radžas a tamas jsou tři guny zrozené z prakrti, které poutají v těle to, co tam pobývá a je nezhubitelné“. |
| Původní titulek: | Gunatrajavibhágajógó |
| Zdroj: | Bhagavadgíta chapter 14 |
| Licence: |  PD old 70 |
| Překlad: | Vladimír Hubený |
| Licence překlad: |  CC0 |
| OTRS ticket 2008022210007997 , nepřeložené výrazy vysvětleny v redakčních poznámkách | |
- 14.1 – 14.4 Nejvyšší vědění
Kršna vysvětluje: Vyjevím ti teď vědění, které je nejvyšší ze všech a jejímž poznáním mnozí světci dosáhli na tomto světě nejvyšší dokonalosti. Tím, že dosáhli tohoto vědění a splynuli se mnou nebudou zrozeni v době stvoření ani zničeni v době úpadku. Ve mně sídlí velké brahma; zárodek přinášející zrod všech živých bytostí, ó Bhárato. Jsem zárodek všech zárodků a otec všech druhů. Jsem velké brahma přinášející zrod všem, ó synu Kaunté.
- 14.5 – 14.20 Tři guny[red 1]
Sattva,[red 2] radžas[red 3] a tamas[red 4] jsou tři guny zrozené z prakrti,[red 5] které poutají v těle to, co tam pobývá a je nezhubitelné, ó silnoruký. Sattva, tím, že je čistá, podporuje zdraví a osvícení a váže lidské bytosti ke štěstí a vědění, ó bezúhonný. Radžas, tím, že je činorodá, vzbuzuje vášeň a poutá to, co sídlí v těle k činnosti, ó synu Kaunté. Ale tamas, tím, že je zrozena z nevědomosti a klamu, udržuje to, co sídlí v těle v netečnosti, lhostejnosti a spánku, ó Bhárato. Sattva nás váže ke štěstí, radžas nás nutí k činnosti ale tamas zatemňuje poznání a udržuje nás v nevědomosti, ó Bhárato. Když radžas a tamas převažují sattva povstává, když sattva a tamas převažují, radžas povstává, když sattva a radžas převažují, tamas povstává, ó Bhárato. Tam, kde světlo poznání proniká každou branou těla věz, že sattva převládá. Chamtivost, vzrušení, přepracování, neklid a tužby vznikají tam, kde převládá radžas, ó nejlepší z Bháratů. Temnota, netečnost, lhostejnost a sebeklam vznikají tam, kde začala převládat tamas ó blahoslavený Kurů. Převládá-li sattva v době úmrtí, vystupuje to, co sídlí v těle do nejvyšších, neposkvrněných světů těch, kteří poznali nejvyššího. Převládá-li radžas v době úmrtí, tak se zrodí mezi ty, kteří jsou vázáni k činnosti a převládá-li tamas v době úmrtí zrodí se se zárodkem nevědomosti. Říká se, že dobré skutky jsou plody sattvy plodem radžas je bolest a plodem tamas je nevědomost. Ze sattvy povstává moudrost a z radžas chamtivost. Lhostejnost, sebeklam a nevědomost povstávají z tamas. Ti, kdo jsou pevni v sattvě jdou vzhůru, uprostřed zůstávají ti, u kterých převažuje radžas, ale ti, u kterých převažuje ta nejnizší guna, klesají dolů do temnot. Ten, kdo poznal, že nikdo jiný než guny nás ovládají a poznal, že mocnější než guny je neprojevený mudbhávan, dospěl ke mně. Kdo se povznesl nad tyto tři guny, které ovládají tělo, je osvobozen od zrození, smrti, stárnutí a bolesti a stává se nesmrtelným.
- 14.21 – 14.27 Přemožení tří gun
Ardžuna říká: podle čeho se pozná ten, kdo se povznesl nad tyto tři guny? Jak jedná ten, kdo přemohl tyto tři guny, ó vznešený pane. Kršna vysvětluje: ten, kdo neodmítá osvícení, činnost ani sebeklam když povstanou, ani po nich netouží, když zaniknou, ó Pándavo. Ten, kdo je upevněn v sama sobě, gun si nevšímá, neruší ho a je jimi nedotčen. Ví, že jsou to guny, které jednají. Ten, kdo pohlíží stejně na radost a bolest, stejně na kámen a zlato, stejně na chválu a hanu a ten, kdo je stejný ve štěstí a neštěstí. Ten, kdo je stejný ve cti a potupě, stejný k příteli a nepříteli a jedná bez závislosti na výsledku. Věz, že ten se vyprostil z vlivu gun. Ten, kdo je mi neochvějně oddán se vyprostil z vlivu těchto gun a je hoden toho, aby splynul s brahma. Neboť já jsem příbytek brahma, nesmrtelná, neměnná a věčná dharma, nesrovnatelná blaženost.
Redakční poznámky
Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí. Poznámky vysvětlují nepřeložené sanskrtské výrazy v textu.
- ↑ Slovo guna znamená doslovně provaz. Existují tři kvality hmotné přírody, které člověka poutají k přírodě jako tři silné provazy. Následkem toho se hmotný svět klamu (máji) někdy nazývá tri-guna-mayi.Všechno v hmotném světě pochází ze vzájemného působení směsy kvalit přírody. Guny jsou základní prvky, které se slučují v různých proporcích a vytvářejí všechny objekty světa.
- ↑ Sattvaguna – je první ze tří gun hmoty. Její působnost charakterizujeme jako něco co tvoří. Je to období dobra a positivity, vědění je čisté, lidé žijí v míru a v souladu s dharmou.
- ↑ Radžoguna – je druhá ze tří gun hmoty. Její působnost charakterizujeme jako něco, co udržuje. Je to období jednání a budování, vědění je spravedlivé, lidé žijí náruživě a vyhovují svým vášním.
- ↑ Tamoguna – je třetí ze tří gun hmoty. Její působnost charakterizujeme jako něco, co ničí. Je to období temna a nevědomosti. Lidé mají mnoho životních problémů a nemocí.
- ↑ Prakrti je materiální podstata přírody. V sánkhja filozofii je prakrti složena z osmi elementů: půda, voda, oheň, vzduch, prostor, mysl, intelekt a jásno. Charakterizují ji tři guny: sattva, radžas a tamas.