Bajky Ivana Krylova/Bezbožníci

Bajky Ivana Krylova Ivan Andrejevič Krylov
Dukát	Bezbožníci	Opice a Brejle

Údaje o textu
Titulek:	Bezbožníci
Autor:	Ivan Andrejevič Krylov
Krátký popis:	bajka
Původní titulek:	Безбожники
Zdroj:	Soubor:Bajky Ivana Krylova v devíti knihách, díl I.djvu Národní knihovna České republiky
Vydáno:	Praha, 1886
Licence:	PD old 70
Překlad:	Hynek Jaroslav Mejsnar
Licence překlad:	PD old 70
Index stran

Žil za dob starých rod všem lidem k úkoru,
kterýžto v srdci svém tak hrubě zatvrdil se,
že proti Bohům obrnil se.
Šly roty buřické, vpřed na sta práporů,
ten luk, ten prak, ten meč — tak hlučně v poli stáli.
Tu strůjci vzpoury, hlavy zlotřilé,
by v lidu divokosť tím více rozehřáli,
jim křičí: ‚Boží soud že krut je zpozdile,
že bozi buďto spí, buď vládnou bez rozvahy,
že čas jim dáti na poučenou,
že snadno doletí s hor blízkých v božské prahy

dešť kamení, a střelbou lučenou
že Olymp zasype se šípy.‘
Jsa drážděn drzostí a hanlivými vtipy
ves Olymp k Perunu se s prosbou obrátil,
by od nich bídu odvrátil,
ba tak se Bohů sbor až hněvem uchvátil.
že mněl, by buřičům se vyjasnilo v lebce,
že potřeben je zázrak na ty slepce,
buď potopa, buď hrom, buď země třes,
neb mrštiť kamenným jim deštěm do těles.
„Ký děs?“
tu Perun děl; „pakli se nespokojí,
a strvá v zbujností, nás neboje se, lid,
svým vlastním dílem trest si strojí.“
Tu kamení se začne chumeliť
a šuměť vzduchem, střel se sype mrak z čet vzdorných;
však tisíc smrtí zlých a nepřeborných
se řítí zpět jim hlavy rozdrtit. —
Tak zly jsou plody nevěry!
I slyšte, lidé, závěry:
nauka rouhavá, jíž mudrlanti smělí
vám proti Božství přiostřují zbroj,
jen zavodí vás v zkázonosný boj,
a všechna obrací se v hromobitné střely.