Básnické spisy (Kalina)/Růže Krumlovská

Básnické spisy (Kalina)
Krumlovská panna	Růže Krumlovská	Zazděná panna

Údaje o textu
Titulek:	Růže Krumlovská
Autor:	Josef Jaroslav Kalina
Zdroj:	KALINA, Josef Jaroslav. Básnické spisy. Praha : I. L. Kober, 1874. s. 77–80. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Související:	Krumlovská panna

Květe růže v panském sadě,
A na sousedské zahradě
      Kyne lilie:

Mladý Rožmberk miloval,
Nad vše bohatství liboval
      Chudou Marii.

Z rodné půdy jsou vyňali
A za okno liché dali
      Smutnou lilii:

Páni z Růže zbraňovali,
Marii nebohou dali
      V klášter krumlovský.

Kde tvá kadeř, kde prstýnek,
Kam i růže, snubný vínek,
      Milá Marie? —

Nyje kvítko, přemilitko,
Kloní hlavu outlé kvítko
      Tamo za oknem;

Krásné lístky opadaly,
Jemné lístky usychaly
      U syré zemi. — —

Smutně hrana vyzvánějí,
Panny v kůru žalmy pějí
      V lesním klášteře.

Marie, ta pěstovala
A v hloubi srdce chovala
      Krásnou růžičku;

A růžičku svou zpětnými
Rosila slzami svými,
      Až vyčerpán zdroj.

Když i pramen se vycedil
Žal tu krásnou růži pohřbil,
      Pohřbil lilii.

Umřelatě panna krásná,
Opadala růže krásná,
      Vadne lilie.

Nebylatě to růžinka,
Byltě on to, laskaveček,
      Byl to laskavec:

Neumřela to dívčinka,
Umřel on to mládeneček —
      Umřel mládenec! — —

Nebo když mu panna vzata,
Odřekl se všeho světa,
      Šel do kláštera;

Do kláštera ku své milé,
By se zbavil trapné chvíle
      Jinoch v řeholi.

A pobožný a nevinný
Život vedli, — a ne jiní
      Leč dva andělé.

Ve chrámu je vidíváno
Vedle sebe časně ráno
      Oba klečeti;

Žít nemůž bez mládce panna,
Drahého miláčka hrana
      Umíráčkem jí.

Květe růže a lilie
Nad jedním hrobem, co kryje
      Popel milencův.

A nevadnou tyto kvítky,
Líbají se jejich lístky
      V krásném spojení.

Nad hvězdami láska dvojí
Nerozlučným svazkem pojí
      Srdce milencův!