Básně z roku 1865, svazek I./V paláci dožů

Básně z roku 1865, svazek I. Adolf Heyduk
Na Molo	V paláci dožů	V zamyšlení

Údaje o textu
Titulek:	V paláci dožů
Autor:	Adolf Heyduk
Zdroj:	citanka.cz Online na Internet Archive
Licence:	PD old 70

Na stropě nádherné síně veliká se hvězda skvěje,
obraz je to Venecie, vítěze jak věnčit spěje.

Čarokrásná je to paní, ana sněti lauru nese,
a té hvězdné ženy tvůrcem je Paolo Veronese.

Umění a vědy sídlem je to krásné její čelo,
koruna jí hlavu zdobí a šat zlatý zdobí tělo. —

Venecie, Venecie! Kde jsi, mocná, krásná paní?
hrdý vojín hlavu pyšnou před tebou už neuklání.

Koruna ti s hlavy vzata, purpur nekryje tě více,
oko pláčem zkalilo se, žalem vybledlo ti líce. —

Pod podloubím hradu toho, jenž tvé slávy zbytky skrývá,
buben víří nebo cizí na strážnici zpěv zaznívá.

Tam, kde dřív jen senátoři pyšní procházet se směli,
vojenské teď stráže stojí s ostře nabitými děly.

Klíče světa ztratila jsi, prsten, žezlo tobě vzato,
tisíce však srdcí zpěvných svými kouzly poutáš za to.

A nechať by jinou ženu citný pěvec v srdci choval,
do tebe by, krásná paní, ohněm vším se zamiloval.