Básně z roku 1865, svazek I./Insulánka
| Básně z roku 1865, svazek I. Adolf Heyduk | ||
| Květinářka | Insulánka[1] | Co kdo chce! |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Insulánka |
| Autor: | Adolf Heyduk |
| Zdroj: | citanka.cz Online na Internet Archive |
| Licence: |  PD old 70 |
Klobouček pěkně na stranu
a copy zapletené,
mladinká insulánka se
na prodej s vodou žene.
Klobouček pěkně na stranu
a radost v svěžích lících,
a čistou, čerstvou vodu má
v stkvoucích se měděnicích.
Jak lesknou se ty vrkoče
a havranní ty vlasy!
Je pobožna, — nuž, uvidím,
zda milosrdnou asi? —
Ach, žízním, žízním, panenko
leč vodu můžeš schovat,
já chtěl bych radš ty rtíky tvé
upřímně pocelovat.
Ach, žízním, žízním, panenko,
což nezříš rty mé pláti?
ze studnic něhy, z očí tvých
chtěl bych svůj nápoj ssáti. —
Ach, žízním, žízním, panenko,
slyš, občerstvi mě; v díku
své lásky zlatem zplatím vše
na rubínech tvých rtíků.
Ach, žízním, žízním, panenko,
nuž, odlož tíž svou s plece,
ach, skloň se ke mně, skloň se, skloň,
buď milosrdnou přece!
Ach, neslyší, ach neslyší
a tiše kráčí dále…
Tak štíhlá, hezká, mladinká,
a lásky — žel — tak v mále!
Ach, žízním, žízním, panenko,
leč vody se mi nechce,
chtěl bych to snědé čílko tvé
jen políbiti lehce.
Ach, žízním, žízním, panenko,
a s tisícerou chutí
bych skonejšil tu žízeň svou
v tvém vroucím obejmutí.
- ↑ Insuláni čili osadníci ostrovů nosí vodu studničnou na prodej do Benátek.