Antologie z oper/Malířský nápad

Antologie z oper
Dr. O. V. Zich	Malířský nápad	Vina

Údaje o textu
Titulek:	Malířský nápad
Autor:	Alois Tvrdek
Zdroj:	Antologie z oper, díl 1., str. 240-241 Národní knihovna České republiky
Vydáno:	1922
Licence:	PD old 70

Dr. O. V. Zich: Malířský nápad

Komická zpěvohra o jednom jednání. Text dle humoresky Čechovy napsal skladatel.

Osoby

• Malíř… t.
• Bobeš, jeho famulus … b.
• Farář … b
• Učitel … t.
• Správce … b.
• Dceruška správcova … s.
• Hostinská … ms.
• Dva šumaři … bar-b.
• Husopaska…s.

Děj na vsi v Čechách r. 1860. — První provozování 11. III. 1910 v Nár. divadle.

Obsah

Nedělní dopoledne na vsi. — S umělecké cesty, která pohltila veškeré úspory, vrací se mladý vtipný malíř se svým famulem Bobšem a stane před venkovskou hospodou. Má radost z nádherného jitra a oslňující záře sluneční, všecku přírodu přiměřeně zabarvující, a kárá prosaického sluhu stěžujícího si, že těžko míti pochopení pro tyto krásy, když kručí v žaludku, není peněz a do Prahy jest ještě daleko. Marně malíř jej utěšuje naukami Rousseauovými o půvabu skromného života prostých duší — Bobeš naopak pobízí jej, aby raději šel si »zafechtovat« na faru. Umělec to s rozhořčením odmítá a utěšuje hladovce, že opatří potřebné peníze vtipným nápadem. Jakmile přiběhne hostinská, poručí přinésti tři porce kapouna a nejlepší pivo. Po mši přichází sem se posilnit venkovská honorace: farář, učitel, správce s dceruškou a několik rolníků. Farář pochvaluje varhanické umění správcovy dcery, která zastávala při mši pana učitele, libujícího si více v preludování než ve vlastních písních chrámových. Potulní hudci, kteří se tu staví, rozpoutají bujné veselí. Zatím dojedl malíř i Bobeš, jenž staví malířský stojan na hrázi rybníka. Všeobecná zvědavost doprovází činnost malíře, jímž správcova Mici všecka jest nadšena, zvláště když farář pronáší mínění, že umělec jest žánristou, který zachytí některý výjev z venkovského života, bezpochyby husopasku, sedící mezi dětmi na hrázi. Ke všeobecné hrůze pan učitel poznává, že umělec maluje zchátralou budovu školní. Sám polekaný správce ubírá se k malířovi a dovídá se, že obraz jest určen pro výstavu a dostane příslušný název: »Chlumská škola.« Té ostudě se musí zabrániti. Dle rady farářovy správce odkoupí obraz pro svou dceru, zaplatí zaň 30 zl., ba pozve umělce i faráře ke stolu, kde jej posazuje k dceři, hostí jej a připíjí mu ještě na zdraví a dlouhá léta. Tak se vydařil malířův nápad.