Antologie z oper/Alexandr Porfirjevič Borodin

Údaje o textu
Titulek: Alexandr Porfirjevič Borodin
Autor: Alois Tvrdek
Zdroj: Antologie z oper, díl 1., str. 19
Národní knihovna České republiky
Vydáno: 1922
Licence: PD old 70
Související články ve Wikipedii:
Alexandr Porfirjevič Borodin
Alexandr Porfirjevič Borodin

, nar. 12 listopadu 1834 v Petrohradě, zemřel 27. února 1887 tamtéž. Tvoří jako čtvrtý člen kroužku Balakirevova (Balakirev, Mussorgskij, Kjuj, Borodin. Rimskij-Korsakov) světoznámou družinu „pěti“ novoruské školy národní. Byl z ní nejméně radikální, nejméně převratný, vida vlastní povolání své v chemii a lékařství, k němuž se přiklonil na přání knížete Gedeanova, jehož byl nemanželským synem. Již v 16 letech objevila se u něho dvojí láska: chemie — hudba. Dokončiv studia na lékařsko-chirurgické akademii, stal se lékařem, poté profesorem akademie petrohradské a druhem slavného chemika Mendělejeva, s nímž konal vědecké cesty a navštívil i Heidelberk, kde naň silně působil Mendelssohn. Po návratu do vlasti stal se ve skladbě žákem Balakireva, jehož estetické zásady přijal za své, a složil (r. 1867) I. symfonii, což bylo vlastně proti programu mladoruské školy; poté vydal II. symfonii (bohatýrskou), kdežto II. symfonie již nedodělal sám (dokončil ji Glazunov). Symfonickou básní „Ve střední Asii“ („Skizzou ze stepi“) vytvořil jedno z významných děl ruských, v němž spojuje velikou hudební invenci se základními rysy ruského a orientálského charakteru a buduje hudbu novou, odlišnou od umění západního. V oboru komorní hudby vytvořil dvě smyčcová kvarteta, klavírní suitu a četné písně. V dramatické hudbě napsal jediné dílo „Kníže Igor“, typické pro skladatele a velmi významné pro ruskou hudbu. V něm nejeví se přítelem melodického recitativu, a jeho zpěvohra někdy činí dojem sbírky zpěvův a uzavřených scén. Silně ruský kolorit jest leckde přebarven až orientálně. Sám opery nedokončil: Glazunov napsal III. jednání a ouverturu, celek upravil Rimskij-Korsakov. V jejich úpravě dávána v Petrohradě r. 1890.