Údaje o textu
Titulek: Žalm 6
Autor: neznámý
Zdroj: ŠEBESTA, František. Žalmy Davidovy. Hustopeče, 1912.
Soubor:ŠEBESTA, František - Žalmy Davidovy.djvu
Licence: PD anon 70
Překlad: František Šebesta
Licence překlad: PD old 70
Index stran


\paper {paper-width = 16\cm}
\header {tagline = ##f}
\score {
\new Score \with {\remove "Bar_number_engraver"} <<
 \new Voice = "discant" \relative d' {
  \clef "treble"
  \key e \minor
  \time 2/2
e2 e4 e b'2 g a b^\fermata
b1 d4 b a b g2 fis^\fermata
fis g4 fis g a b2^\fermata
b d4 d b d c2 b^\fermata
b a4 g fis g a2 b^\fermata
e, a4 g fis2 fis e1^\fermata
  \bar "|."
  }
  \new Lyrics \lyricsto "discant" {
O Pa -- ne, mi -- lost zje -- vě,
V_svém ne -- tres -- ci mne hně -- vě
Pro můj tak mno -- hý hřích;
Ni ká -- rej v_pr -- chli -- vo -- sti
Mne pro mé ne -- pra -- vo -- sti;
O ne -- dej zhy -- nout v_nich.
  }
>>
}
\layout {indent = 0}

1. O Pane, milost zjevě,
V svém netresci mne hněvě
Pro můj tak mnohý hřích;
Ni kárej v prchlivosti
Mne pro mé nepravosti;
O nedej zhynout v nich.

2. Přijď ke mně v smilování,
A potěš bez meškání
Mé srdce zemdlené;
Ty jsi ten lékař pravý,
Rač navrátit mi zdraví,
Zhoj kosti potřené.

3. Má duše předěšená
Jest velmi zarmoucena
Tvých soudů přísností;
Ty pak, o Bože svatý,
Až dokavad chceš na ty
Mé patřit žalosti?

4. Již navratiž se, Pane,
V své lásce svrchované,
A vyprost duši mou;
O přispěj v zarmoucení
Mi rychle k spomožení
Pro hojnou milost svou.

5. Neb kteříž umírají,
Zdaž na tě zpomínají?
Vše v hrobě oněmí;
Zde chci ti děkovati,
Zde tebe zvyšovati
Rty, údy všechněmi.

6. Kdy dáš mi smilování?
Již ustávám v svém lkání,
Jsa sklíčen hrůzami;
Tak kvílím v noci hořce,
Že svlažuji své ložce,
A smáčím slzami.

7. O jak jest zde vše marné!
Má tvář již smutkem stárne,
I tělo churaví;
Všech nepřátel mých vinou
Mé všecky síly hynou;
Kdo pak mne uzdraví?

8. Vy, hříchu činitelé,
Již odstupte pryč cele,
Pán jest má útěcha;
Onť přede mnou vždy kráče,
Hlas mého slyše pláče,
Mne v smutku nenechá.

9. Mou modlitbu Pán slýchá,
Když duch můj k němu vzdychá,
Můj strážce nedřímá;
Pán v lásce nehynoucí
Mé všecky prosby vroucí
Vždy mile přijímá.

10. Nechť děsí, nechť se stydí,
Kdož v hříchu rozkoš vidí,
Slov Páně nedbají;
Nechť zpět jsou obráceni,
A rychle zahanbeni,
Kdož Pánem zhrdají.