Údaje o textu
Titulek: Žalm 7
Autor: neznámý
Zdroj: ŠEBESTA, František. Žalmy Davidovy. Hustopeče, 1912.
Soubor:ŠEBESTA, František - Žalmy Davidovy.djvu
Licence: PD anon 70
Překlad: František Šebesta
Licence překlad: PD old 70
Index stran


\paper {paper-width = 16\cm}
\header {tagline = ##f}
\score {
\new Score \with {\remove "Bar_number_engraver"} <<
 \new Voice = "discant" \relative a' {
  \clef "treble"
  \key a \minor
  \time 4/4
a2 a4 b c a d c b2 a^\fermata
a a4 gis a e g g fis2 e^\fermata
e g4 g a b c c b1^\fermata
g2 a4 c b a a gis a1^\fermata
a2 c4 c b e d c d2 c^\fermata
e d4 c b g a g fis2 e^\fermata
a1 a4 g fis e g2 a b1^\fermata
e,2 g4 fis e a a gis a1^\fermata
  \bar "|."
  }
  \new Lyrics \lyricsto "discant" {
O Pa -- ne Bo -- že můj! jen v_to -- bě
Svým srd -- cem dou -- fám ve své mdlo -- bě,
Zbav mne všech zpur -- ných zlost -- ní -- ků,
A zprosť mne mo -- ci hří -- šní -- ků.
Přijď již, nebs slí -- bil po -- moc dá -- ti,
Ať lev mé du -- še ne -- u -- chvá -- tí,
A ne -- roz -- tr -- há v_dra -- vo -- sti,
Když ne -- byl by, kdo vy -- pro -- stí.
  }
>>
}
\layout {indent = 0}

1. O Pane Bože můj! jen v tobě
Svým srdcem doufám ve své mdlobě,
Zbav mne všech zpurných zlostníků,
A zprosť mne moci hříšníků.


Přijď již, nebs slíbil pomoc dáti,
Ať lev mé duše neuchvátí,
A neroztrhá v dravosti,
Když nebyl by, kdo vyprostí.

2. V tvé ruce, Bože můj, vše kladu,
Jest-li to původ mého pádu,
Že nepravost jsem učinil,
Své ruce křivdou pošpinil;
Že zlým jsem tomu odplacoval,
Kdož pokojně se ke mně choval;
Než spomoh’ jsem těm laskavě,
Jenž na mne sáhli neprávě:

3. Nechť nepřítel mou duši stíhá,
A popadna ji, krutě švihá,
Ať o život mne obloupí,
I v prach mou slávu potupí.
Pane, povstaň v hněvivosti,
A zvyš se proti hříšných zlosti;
Ke mně se obrať procítě,
Nebs nařídil soud určitě.

4. I přijde k tobě množství lidí,
Jež chrání ruka tvá i řídí;
Pro něž vrať u výsost se zas,
By ctili slova tvého hlas,
Pán souditi sám bude lidi,
On tajnosti všech srdcí vidí;
I mne suď, Pane, v milosti
Dle práva, dle mé přímosti.

5. Zlost bezbožných rač překaziti,
Však spravedlivé utvrditi;
Neb ledví všechněch zkušuješ,
A srdcí tajnost zjevuješ,
O Pane Bože spravedlivý!


Bůh sám jest štít můj spolehlivý,
Onť přímé srdcem miluje,
Svým spasením je daruje.

6. Bůh pokorným všem milostivý,
Jest také soudce spravedlivý,
Bůh silný na bezbožného
Se hněvává dne každého;
Pakli se nechce obrátiti,
Svých bezbožností opustiti,
Pán meč své ruky naostřil,
A luk svůj natáh’, naměřil.

7. Zbroj smrtelnou Pán schystal sobě,
By přítrž učinil jich zlobě,
Své ostré střely přistrojil,
A na škůdce se ozbrojil.
Aj, bezbožník, jenž ve tmě chodí,
Jen nepravosti stále plodí;
Neb počav těžké bolesti,
Lež zrodí k svému neštěstí.

9. Bezbožník v smutném sebeklamu
Hlubokou jiným kopá jámu,
Však do dolu, jejž přichystá,
On upadne sám dojista;
Ty nepravosti, v nichž se baví,
Sestoupí na vrch jeho hlavy,
A hřích, jejž nechce nechati,
Mu na hlavu se obrátí.

9. Slaviti budu Pána stále,
Onť lid svůj blaží dokonale,
Svou milost věrným daruje,
Však vzdorné s hanbou snižuje;
Mým zpěvem budiž vděčně ctěno
Vždy nejvyššího Pána jméno;
O soudů jeho pravosti
Chci žalmy zpívat s radostí.