Čtrnáctero bájek Lafontainových/Vlk, jenž chtěl být pastýřem
Čtrnáctero bájek Lafontainových Jean de La Fontaine | ||
Jelen | Vlk, jenž chtěl být pastýřem | Lišák a hrozny |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Vlk, jenž chtěl být pastýřem |
Autor: | Jean de La Fontaine |
Krátký popis: | veršovaná bajka |
Původní titulek: | Le Loup devenu berger |
Zdroj: | Soubor:Jean de La Fontaine, Bedřich Peška, Gustave Doré - Čtrnáctero bájek Lafontainových - 1873.djvu Národní knihovna České republiky |
Vydáno: | Praha, 1873 |
Licence: | PD old 70 |
Překlad: | Bedřich Peška |
Licence překlad: | PD old 70 |
Index stran | |
Seznámiv se trochu s ovčím stádem
vlk dělal se jejich kamarádem,
by se časem mohl stát
pastýřem všech ovčích stád.
Domníval se, liščí kůže
že mu k tomu dopomůže.
Aby ukryl, že je dravé zvíře,
vzal na sebe šat pastýře —
hazuku s pastýřskou holí;
i píšťalu k sobě vzal.
Aby lesť svou zcela dokonal,
dal na klobouk tato slova:
„Havel, pastýř od Jankova“,
a pak useď na drn v poli.
Kolkolem se pásly bravy;
on co pastýř přelaskavý
stádo ovcí tiše hlídal,
však co myslil, nepovídal.
Tu pojednou tak se stavil,
jako by se byl unavil,
dřímal tiše a dělal,
jakoby nejtvrděj spal.
I psík usnul, a za chvíli
ovce též se uložily.
I těšil se pokrytec,
jak dobře se daří věc.
By se stádo nezbudilo,
i to za dobré uznal,
aby spícím zazpíval;
než to se mu nezdařilo,
neboť nemohl chuďas
nápodobnit i pastýřův hlas.
Jedva tlamu otevřel,
strašným hlasem les zavzněl,
tajemství se vyzradilo.
Stádo hned se probudilo,
pes pastýřův zaštěkal,
pastýř také rychle vstal.
Vlk hazukou obtížený
a pastýřem napadený
nemoha se v útěk brát,
pastýři se musil vzdát.
Padoušství je věc hanebná,
potkává se vždy se zlou.
Vlk měnívá sice srsť,
ale nemění povahu svou.