Čtrnáctero bájek Lafontainových/Dva kozlové
| Čtrnáctero bájek Lafontainových Jean de La Fontaine | ||
| Opičák a mourek | Dva kozlové | Rybička a rybář |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Dva kozlové |
| Autor: | Jean de La Fontaine |
| Krátký popis: | veršovaná bajka |
| Původní titulek: | Les Deux Chevres |
| Zdroj: | Soubor:Jean de La Fontaine, Bedřich Peška, Gustave Doré - Čtrnáctero bájek Lafontainových - 1873.djvu Národní knihovna České republiky |
| Vydáno: | Praha, 1873 |
| Licence: |  PD old 70 |
| Překlad: | Bedřich Peška |
| Licence překlad: | PD old 70 |
| Index stran | |
 |
|
Když kozlové se napasou
po dobrodružství se ženou;
své opustivše pastviště
hledají sobě rejdiště
v odlehlém divém úbočí,
kam lidská noha nevkročí.
Kde není pěšin ani cest,
kde strmé skály vyčnívají
a propasti se otvírají,
procházka kozlům milá jest.
Skalisko v cestě nepřekáží,
neb kozel všeho se odváží.
Dva kozlíkové rohů smělých
a nožek pěkně zabělelých
odešli z dolin lučnatých,
a každý jinam šel po svých.
Než náhodou v kratičké době
šli ti kozlíci proti sobě,
jen potok horský je dělil,
přes kterýž tram položen byl
tak ouzký a v tak hrozné výši,
že potká-li se myška s myší,
nikterak nelze se vyhnout;
a v strašné hloubce hučel proud.
Kdo s trámce spadne, v hlubině
bez vší pomoci zahyne.
Než kozel všeho se odváží,
nic jemu v cestě nepřekáží.
I hned jeden z nich na trámec vkročil,
a jak to druhý kozel zočil,
srdnatým také žádal být,
odvážil se po trámci jít.
Šli oba smělým krokem dál,
až kozel proti kozlu stál
u prostřed trámce nad hlubinou,
v níž, kdož tam padnou, jistě zhynou.
Je kozel kozlu nelaskavý;
i pýchal levý jako pravý
pověstnou svojí hrdinností
a neznal žádné povolnosti.
Ustoupit nechtěl druh druhému,
propadli oba osudu hroznému,
a spadli oba s vysoka
do hlubokého potoka
a tam v propasti za své vzali,
že hrdostí se vypínali.
Může se tento příběh stát
na cestách štěstí mnohdykrát.