Články ze Slovana/Zprávy domácí

Články ze Slovana Karel Havlíček Borovský
Kdo jest větší idealista?	Zprávy domácí	Pozorovatel politický (11)

Údaje o textu
Titulek:	Zprávy domácí
Autor:	Karel Havlíček Borovský
Zdroj:	citanka.cz
Vydáno:	Slovan, 1850 - 1851
Licence:	PD old 70

H.B. V Kutné Hoře 11. července. První dvě čísla „Vídeňského Denníku“ máme již v rukou. Vychází ve Vídni odpoledne ve 3 hod. ve formátu menším o něco než „Národní Noviny,“ ostatně ale dle zevnejšku a dle papíru zcela jim podobný. První vzkřiknutí novorozeňátka jest dlouhý článek hned na první straně proti nám, že prý jsme denuncírovali „Vídeňský Denník“ ještě před jeho vyjitím u obecenstva, hledíce jej v podezření uvésti. Daleko to věru přišlo v Rakousích, jestli již někoho tím uvedu v podezření, když o něm řeknu, že drží vládní stranu! Což tedy myslí sám „Vídeňský Denník,“ že jest to nějaká hanba držeti s vládou?-?-?- Když nějaké noviny v nové konstituční zemi vycházeti mají, jest první otázka každého, které strany se budou držeti, a všechny již vycházející noviny pospíchají podávati o tendenci nových novin zprávy obecenstvu. Poněvadž tedy jsme my dobré zprávy o tom měli, jake strany se bude držeti „Vídeňský Denník“ (sami pani redaktoři jeho zajisté ani nesmí toho upírati, že jsme tyto zprávy měli) pospíšili jsme i my obecenstvu to sděliti, a poněvadž z jistých stran, nevíme proč, se zahaliti hledělo, že bude „Vídeňský Denník“ vládním časopisem, tvrdili jsme několikráte po sobě to, co pravda jest. Jaká jest to denunciace? - Redakce „Vídeňského Denníku“ vytýká nám ale hned nato bažení po monopolu, které prý se nikdy obecenstvu ale vždy jen monopolistům prospěšným ukázalo. Ubezpečujeme redakci „Denníka“, že daleko nedojde, jestli se hned na počátku bude uchopovati, zvláště proti nám, tak špinavé zbraně, jako jest vytýkání zištnosti. Panu Votkovi, který až do poslední chvíle spolupracovníkem byl v redakci „Národních Novin“, náležeje ještě k tomu k nejkrajnější levici této redakce, jsou zajisté všechny okolnosti „Národních Novin“ dobře povědomy, on tedy musí také dobře vědět, co mi vynášel ten monopol! Panu Votkovi jest také dobře dovědomo, že jsem mohl při jisté přiležitosti, o které on dobře ví, „Národní Noviny“, dle návrhu mně učiněného, za hezkou sumičku prodati. Když jsem to ale neučinil, a raději si je krátký čas na to bez udání všelikých příčin zakázati nechal, čímž jsem, jak každý nahlíží, velikou peněžitou škodu utrpěl: zdá se podle toho, že snad přece nezasluhuji alespoň výčitky zištnosti, a že se v jednání svém přece podle nějakých vyšších pravidel než jest sprostá zištnost říditi musím. - Jak pěkně se hraje na obrácený svět! Vládní noviny, kterých vyráží nyní všude jako trávy po dešti, budou mně vytýkati, že chci mít monopol a to zrovna na to, kdežto mně právě vláda učinila nekonstitučním způsobem nemožné vydávání velikých denních novin, jen aby její noviny měly monopol. Kdo má tedy monopol, já, kterému se nedovolilo vydávati noviny v Praze a ve Vídni, kterýžto musím vydávati v malém městě časopis sešitkový, zapovězený ještě k tomu v hlavním městě a tudy odloučený od střediště národního života, anebo „Vídeňský Denník“, jenžto dostal od p. Veldena!! dovolení mně odepřené a který smí každý čísti, kdo si jej koupiti chce. Když jsem po mnoholetých pracích a přičiněních získal z několika set několik tisíc odběratelů novinám svým, když jsem téměř teprve sám utvořiti si musel čtenářstvo na české noviny, pak přišla vláda konstitučního právního státu, jenž pojišťuje občanům jistotu osoby a jmění, a zkazila dvojí zápovědí moje noviny, nemohouc mne ze žádného prestoupení některého zákona ani obviniti, zkazila tak moje předešlé přičinění, a když jsem tak odstraněn byl, a touha čtenářstva po nějakých větších novinách upokojení svého žádá, tu počíná nechat vláda vydávati své noviny, které ještě mně vytýkají bažení po monopolu. Toť jest věru více než satyra!

Toť jsou ostatně naše poslední slova proti „Vídeňskému Denníku“. Boj mezi námi byl by nestejný, nemáme stín a slunce stejně rozdělené. Až bude zrušeno obležení, až se navratíme do svého živlu do Prahy, až budeme mít místo milosti ministerstva své občanské tiskové právo: pak se můžeme i my pustit do boje, pak teprve můžeme zvolat ke všem vládním novinám, co jich bude, onu známou průpovídku: Pane Bože! nepomáhej jim ani nám, ale uvidíš, jak jim vyklepáme! -