Články ze Slovana/Pozorovatel politický (52)

Údaje o textu
Titulek: Pozorovatel politický
Autor: Karel Havlíček Borovský
Zdroj: citanka.cz
Vydáno: Slovan, 1850 - 1851
Licence: PD old 70

(4. června 1851). - H. B. Jako hejna kaprů po hozeném do rybníka drobtu, tak se ženou a poženou všechny časopisy po sjezdu Holomoucko-Varšavském a budou nyní o přetrž předkládati lehkověrnému čtenářstvu svému dílem rozličné domysly o tom, co se mezi mocnáři jednalo. Jisto ale jest tolik, ze se jednalo o udržení monarchické moci a že se nic o tom neví, co ujednáno bylo, že nikdo z těch, kteří by zprávu rádi podali, v Holomouci ani ve Varšavě při poradě nebyl a že nikdo z těch, kteří v poradě byli, zprávu o tom nepodá. Že se mocnářové nesjeli jen pro vyražení, o tom svědčí přítomnost všech hlavních ministrů, že se jejich porady úplně nepodařily, o tom se domýšleti možná z toho, že se císař rakouský s králem pruským nikde nesešli, ani ve Varšavě ani v Krakově ani v Holomouci, čímž odpadají všechny výmluvy nepříjezdu krále pruského do Holomouce. - Že jest ostatně cár ruský slunce, okolo kterého se nyní všechno točí, o tom nám svědčí řevnivost mezi vládou rakouskou a pruskou o přízeň autokrátora všech Rosií. Jedny vládě naší sloužící noviny Vídeňské daly vytisknouti význačným písmem, že ruský cár proto do Berlína k odhalení pomníku Friedricha II. přijeti nemohl, že se v Holomouci déle zabavil. - Ostatně sluší podotknouti, s jakou obšímostí některé časopisy vypisují všeliké příhody Holomoucké. Každý dukát, každý tolar, každá piksla, každý řád, který vypršel ze štědré ruky Mikuláše Pavloviče, jest věrně zaznamenán v těchto novinách a šematismus řádů rozšířil se v Holomouci znamenitě. Jedny menší místní noviny, nezběhlé ještě ve slohu slavnostním (které jmenovati nechceme), popisují rozejití císaře ruského a rakouského v Holomouoi těmito slovy: „und schieden auf eine ernste wurdige Weise“, kterážto slova se sice do češtiny na vlas přeložiti nedají, ale znamenají asi tolik, že se rozešli vážně a bez žertu, formule kterou jsme ještě dle nejlepšího vedomí nenašli v žádném popisu rozejití se dvou mocnářů. - Jedny noviny nás zase ujišťují, že tento sjezd ve Varšavě a v Holomouci byl jen příprava velikého sjezdu všech mocnářů ve Vídni, při kterém se má prý jednati o docílení stálého pokoje v Evropě. Co znamenají tato slova v ústech vládních novin ví se beztoho.

- Jeden vládní časopis vídeňský nám podává tuto zprávu o odjezdu cára ruského do Varšavy: Na cestě po okresu Krakovském bylo na mále, že se vlak s cís. vozem ruského cára, jedoucí z Maček ke Sčakovu nesrazil s jiným povozem jedoucím ze Ščakova do Maček. Stalo se to tím, že cár nemoha se dočkati vlaku pruského, velel do svého vozu zapřáhnouti parní vůz a tak do Ščakova jel. - Když se mu oznámilo v polovici cesty, že jede pruský vůz parní naproti, nicméně velel, aby se jelo dále. I dali pruskému vlaku znamení, že jede císař, aby vlak zastavili a couvli. Právě v té chvilce, co vlak na to začal couvati, byl císařský povoz již u něho. Sražení bylo na mále. Vůdce pruského vlaku byl p. Wentland. Z čehož vidíme, že se dobře vytopená lokomotiva ani caru ruskému nevyhne.

- Ještě jedna charakteristická anekdotka z Holomouce: Deputace výboru městského přišla k maršálu Radeckému a k ministru kn. Schwarzenberkovi pozdraviti je co čestné měšťany Holomoucké. Byli přijati velmi zdvořile a pan maršal i pan ministr-president titulovali je: Meine lieben Mitbürger! (Moji milí spoluměšťané!) Z příkladu tohoto se jeví, že by také deputace Opočenská stejného titulu od pana ministr-presidenta se dočkala, kdyby někdy náhodou do Opočna přijel.

- Ve Vídni se mluví o brzkém odstoupení p. Bacha a pana hr. Thuna z ministerstva. Nenalezáme ale posud ani dost malé přičiny věřiti této pověsti.

- Vláda naše obmýšlí asi 70 milionů zl. stř. někde v cizozemsku vypůjčiti - věc, na kterou jsme již dávno přivykli.

- V Uhrách jak známo často se přihodí, že se podvodníci vydávají za c. k. komisaře a tak po zemi holdují a dobře žijí. Tento podvod dá se v Uhrách tím snadněji prováděti, že tam nyní tolik podivných pro lid novot se uvádí a tudy se již nikdo ničemu nediví. Blíže Pešti zajala právě nedávno žandarmerie jednoho podobného hrdinu, bývalého honvéda, právě když co c. k. komisař úřadoval, kteréžto úřadování v tom pozůstávalo, ze nechal jakémusi na cestě napadnutému žebráku od pandurů několik ran holí vysázet.

- Kdosi píše ze Sardinska: My se u nás roku 1852 nemáme co obávat. Kteří se bojí a s námi se spojiti zamýšlejí (naráží se na spojení mocnářů italianských), musí především než jim ruku podáme dokázati úctu před zákony, které slíbili a na které přísahali.

- V Pešti přišli mezi paními do mody černé náramnice, kterým dali mnohoznačné jméno: „Upomínka na Arad.“ V Aradě totiž jak známo, odpraveni jsou mnozí vůdcové maďarského povstání.