Články ze Slovana/Pozorovatel politický (38)
| Články ze Slovana Karel Havlíček Borovský | ||
| Rakouská oktrojovaná ústava | Pozorovatel politický (38) | Upomínka na rok 1848 |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Pozorovatel politický (38) |
| Autor: | Karel Havlíček Borovský |
| Zdroj: | citanka.cz |
| Vydáno: | Slovan, 1850 - 1851 |
| Licence: |  PD old 70 |
H B. Radíme všem dobře smýšlejícím, aby si co nejrychleji možná přispíšili zasýlati kníž. Schwarzenbergovi do Vídně své poděkovací adresy za udržení evropského pokoje - sic přijdou již pozdě, a jestli vypukne vojna, budou snad museti zasýlat opět poděkovací adresy „za zachovaní důstojnosti rakouské proti pruským neslušným požadavkům.“ Děkovat - to víme -budou vždycky, ať se děje tak neb jinak. V zahraničních novinách čteme totiž zprávy, že v Prusích odzbrojování vojska zastaveno jest, což se souviseti zdá s patrnou nesvorností mezi Pruskem a Rakouskem na sjezdu Drážďanském. Ubohá jednota německá! Posmívali se r. 1848 diplomati sněmu Frankfurtskérnu, že nemůže nikterak utvořiti jednotu Německa, nyní se zase budeme pro tu samou příčinu moci posmívati diplomatům v Drážďanech shromážděným. Na té cestě alespoň, na které vidíme diplomaty německé, nelze jistě nikterak utvořiti jedno sjednocené Německo, snadněji by ještě demokrati němečtí tento úkol provedli.
- Lloyd nedávno velmi „rozšafně“ pojednával o té samé otázce. Musel se totiž konečně již přiznati k tomu, co až posud on a všechny ostatní naše vládní noviny zapíraly, totiž že Anglicko a Francouzsko nechtí přivoliti k tomu, aby celé Rakousko připojeno bylo k Německu. Lloyd nyní praví, že prý na to byli již dávno připraveni a že na to také nekladou žádnou váhu. Ty hrozny jsou kyselé beztoho! Není prý to také nic divného - praví Lloyd - neboť slabé a roztrhané Německo jest všem stranám ve Francouzích milejší než sjednocené! Tuto se krásně podřekl Lloyd, neboť vidíme, že on ve svém feudalním a centralistickém duchu nás všechny počítá již k Německu. Nás všechny, to znamená osm a dvacet milionů rakouských Slovanů, Vlachů, Rumunů a Maďarů! To je tak jen nic, jen tak přídaveček k sjednocenému Německu, jest to věno, které těch několik milionů Němců mezi námi v Rakousích žijících přinese při svém zasnoubení sjednocenému Německu. Ať se těší Lloyd tou pěknou nadějí, kterou anglické, všem evropským vládám pochlebující „Times“ dává, že prý tímto připojenim celého Rakouska k Německu stane se pro celou budoucnost nejpevnější hráz proti všelikým možným nápadům Ruska v Německu. Pěkná to hráz! raději řekněte nejsilnější magnet, který potáhne Rusko do Německa. Či myslíte, že ty miliony rakouských Slovanů tak beze všeho se stanou poslušnými a spokojenými občany sjednoceného Německa? Myslíte, že v Rusku časem svým nepovstanou ty samé sympathie, ta samá chuť po sjednocení Slovanstva, jakou máte nyní vy po sjednoceném Německu? A jestli vy nyní, počítajíce sebe sami asi na 30 milionů, chcete do svého sjednoceného Německa přibrati jen 28 milionů jiných národů a mezi nimi přes 16 milionů Slovanů, kolik pak milionů Němců budou pak podle regula de tri Rusové dle svého počtu muset přitahovat do sjednoceného Slovanstva, aby vám stejnou měrou nameřili, s kterou vy nyní měříte? Chcete to viděti v arithmetické formuli?
30 mil. Němců: 18 mil. rakous. Slovanů = 55 mil. Rusů:
x = 33 mil. Němců.
Tato formule nás tedy učí, že když nyní vy ve své nespravedlivé vládychtivosti 18 milionů Slovanů do svého sjednoceného Německa potahujete, Rusové budou muset časem svým 33. mil. Němců do svého sjednoceného Slovanstva potahovati, aby vám stejnou merou odměřili a kdyby tedy celé Německo se „splynulo“ se sjednoceným Slovanstvem, budou si muset ještě někde v Americe chybující 3 mil. Němců vypůjčit!!
Lloyd ostatně nepochybuje, že se navzdor všem protestům Anglicka a Francouzska přece podaří připojení celého Rakouska k Německu, budou-li jen všichni panovníci němečtí svorni: Nepřátelé Německa nesmějí se hledati kromě Němec, nýbrž jen v Němcích -dokládá Lloyd patheticky, vztahuje to totiž na nesvornost německých vlád. Nicméně jest tato sada Lloydu přece pravdivá, ačkoli v jiném smyslu, ona totiž bude pravdiva tenkrát, až jestli se toto připojení celého Rakouska k Německu stane. Pak budou nejúhlavnější nepřátelé Německa v Němcích, totiž my Slované, Vlaši, Maďaři a Rumuni násilně proti všemu právu a proti naší vůli do Německa přitaženi, my budeme tito nepřátelé.
Nevíme jestli jen pro zábavu, nýbrž také-li z jiných příčin, uvádí také Lloyd, že prý Lombardsko jest staré léno německé říše a že se může nejsnadněji odůvodniti právo, připojiti prý tuto provincii k německému bundu. Ovšem pro Němce ani tohoto důvodu není k tomu zapotřebí, pro Vlachy ale snad přece nepostačí. Nynejší korunní země Rakousy náležela za Otakara k českému království, nechalo by se tedy podle Lloydu také nejsnadněji odůvodniti právo připojiti ji k Čechům! Kam by to všechno vedlo! Ostatně ať jen nás připojí k Německu, my nebudeme míti moci protiviti se tomu a právo naše, že jen na sněmu říšském podobná mezistátní smlouva státi se může, neprospí se předce. Alespoň pominou snad uzavřenosti hranic mezi jednotlivými státy „velikého sjednoceného Německa“ a nabudeme lepší příležitosti sjednotiti a srozuměti se se Slovany v Prusích a v Sasích. Není nikdy tak zle, aby nebylo líp a co sto věků bludných hodlalo, zvrtne doba! - pravil jednou pan Kolár, kdyz ještě smýšlel tak jak psáno jest v jeho Slávy Dceři.
- Goniec polski, časopis v Poznaňsku vycházející, přináší mezi jinými zprávami svými také tuto: „Dle zpráv z vojvodiny srbské ukazuje prý se tam směr k odtržení se od Rakous. Heslo agitorů jest: Cár Mikuláš aneb republika.“ Lloyd nazývá tuto zprávu Goňce polského „kolosálním bláznovstvím,“ ale přece proto není šprochu, aby nebylo pravdy trochu. Ačkoli sice jest jisto, že vojvodina srbská nechce se odtrhnouti od Rakous, což dokázala nejlépe tuším r. 1848 a 1849, a ačkoli také heslo: cár ruský neb republika trochu příliš zapáchá výmyslem, předce každý povážlivý uznati musí, že mezi Srby nemůže panovati veliká spokojenost, když se vidí, kterak s nimi nakládá nynější naše vláda. Nynější vláda jedná zrovna tak, jako by z tech národův a krajin, které v čas potřeby dokázaly svou oddanost státnímu spojení rakouskému, mermomocí chtely vypuditi takové smýšlení a přivésti je konečně tam, kde byli a jsou Maďaři, Vlaši a Poláci.
- Kasselské noviny, vydávané pod vlivem známého p. Hassenfiuga, vyslovují se zřejmě v ten smysl, že císařství německé jest nyní možné a že jmenovitě císař rakouský má býti císařem německým. - Není ovšem pochybnosti, že lákavé jest připojiti korunu velikou ku veliké koruně, ale zdá se, že přece všichni, kteří by snad J. M. C. radili k ucházení se o korunu německou, málo povážili veliká nebezpečí, obsažená v tomto smělém podniknutí. Nám alespoň se zdá, že by takový císař rakouský, jak my si jej myslíme, zcela jiné váhy míti musel mezi mocnostmi evropskými, než by mohlo kdy míti na jedné hlavě spojené císařství německé a rakouské při panujících okolnostech.
- Jistě neobyčejnou věc dovídáme se z V. D. a sice, že se v moravském zemskem výboru pracuje v tom směru, aby Opavsko opět připojeno bylo k Moravě. Nápad takový překvapuje nás tim více, že vychází z lůna moravského zemského výboru a podivný jest proto, že se uskutečnění jeho zakládá hlavně na historických důvodech. Co všechno lidé na tomto světě dokazují z historického práva: jednou jim platí, po druhé je zamítají. Kdyby někdo na základě téhož práva historického mluviti počal o spojení Moravy a Čech, jaký to odpor, jaký to povyk strhl by se v moravském zemském výboru, ve výboru, který na těch samých základech dokazuje, že se spojiti má Opavsko s Moravou. Ostatně přejeme si proto předce, aby moravský zemský výbor dosáhl svého cíle, což by jenom užitečné býti muselo našemu českoslovanskému lidu v Opavsku. Čím více jsme roztrženi, tím slabší, čím více spojeni, tím mohutnější.