Články ze Slovana/Pozorovatel politický (24)

Články ze Slovana Karel Havlíček Borovský
Nynější postavení české šlechty	Pozorovatel politický	Návrh nového spolku nepolitického

Údaje o textu
Titulek:	Pozorovatel politický
Autor:	Karel Havlíček Borovský
Zdroj:	citanka.cz
Vydáno:	Slovan, 1850 - 1851
Licence:	PD old 70

H. B. Čteme zprávu, že naše vláda uchází se v srbském Bělehradě u tamější knížecí vlády o to, aby latinští katolíci tam bydlící (nejvíce z Rakouska přišlí) dosáhli rovného práva a svobodného vykonávání svého náboženství a jmenovitě, aby si mohli zvláštní veřejný kostel vystavěti. - Z tohoto kroku, jestli totiž rakouská vláda (o čem nepochybujeme), věci této horlivě se ujme, pozorovali bychom patrně, že ještě až podnes neodložila starou neschopnost svou zjednati si vliv a příchylnost v turecko-slovanských zemích. Musíme totiž věděti, že proti Rakousku dosavadní nechuť těchto Slovanů, kteří nejvíce k slovanskořeckému katolictví se přiznávají a velmi horliví jsou pro svou víru, hlavně odtud pocházela, poněvadž viděli v Rakouské vládě tajného protivníka své víry a poněvadž sobě tedy vliv Rakouska u sebe jinak pomysliti nemohli, než spojený s propagandou římsko-latinského katolictví. Proto byli tito kmenové tak velice nakloněni Rusku, poněvadž v něm viděli přirozeného obhájce slovansko-řeckého katolictví. Každý tedy viděti musí, že to jest od Rakouska špatný začátek k oblíbenosti u těchto slovanských kmenů, když hned začíná s nenáviděnými tam věcmi. Srbové si nemyslí, že tento chrám jen pro cizince latinsko-katolické jest určen, oni v něm vidí začátek propagandy proti své vlastní církvi, neboť vědí, že římská hierarchie ještě posud od myšlénky neupustila (ba nyní mnohem živěji ji pěstuje) přivésti východní církev pod své poslušenství. Proto bychom nemohli schvalovati takový krok naší vlády se stanoviska čistě politického, tím více, poněvadž ani nevyhnutelně potřebný není, neboť až posud mohli latinští katolíci v Bělehradě bytující pobožnost svou vykonávati v domácí kapli rakouského konsulatu.

- Co nejdříve bude nepochybně zřízena ve Vídni nejvyšší říšská rada; tato zpráva alespoň proskakuje již ve veřejnosti, a z jednoho članku ve „Víd. Den.“ čís. 88 nabyli jsme o brzkém zřízení všeliké jistoty. Každý totiž zná již staré obyčeje a zvyklosti vládních novin, že totiž asi několik dní před tím, než vláda něco učiní, tak jako samí ze sebe počnou o tom rozvažovati, jak by to hezké a dobré, spasítelné a potřebné bylo, kdyby vláda to a to, tak a tak způsobila. Zatím všechno již je hotovo, a obecenstvo pak, když věc do veřejnosti přijde, vidí jak vláda se drží dle veřejného mínění, pronešeného v novinách! - „Vídeňský Denník“ tedy v dotčeném čísle hned v prvním článku nám vykládá, kterak prý mnozí oktrojované ústavě předpovídali špatné přijmutí, kterak prý ale „nikde nebyla přijata s takovou nechutí.1 My, praví „Víd. Den.“ dále - nepovažovali jsme to ani tenkrát za tak velikou nehodu." Znamenité by bylo vypsati cenu mezi gramatiky na to, co zde znamená to slovíčko my? Tenkrát přece „Víd. Denník“ ani na světě nebyl, ani počat nebyl v hlavě p. Wurmbranda. a hrdinové jeho pomáhali nám tenkrát ještě hořekovati nad rozpuštěním říšského sněmu: kterak tedy pravíš, žes viděl Abrahama? Ale nechme těch maličkostí, kdo má úmysl držeti vždy s okamžitým vítězem, ten nepotřebuje nic považo-vati za velikou nehodu; kdo nechce zmoknout, musí vždy odejít odtud, kde prší tam, kde slunce svítí. „Vídeňský Denník“ dále pozoruje, že velmi povážlivým krokem vždy postupujeme2 a že se blížíme k cíli. Někdo prý by mohl proti tomu namítati obleženost ve Vídni a v Praze, to prý ale jest jen hráz3 a nebude trvati déle než do ukončení státní stavby. Jak dlouho ale nebude tato stavba ukončena, o tom zapomněl „Víd Den.“ podotknouti. „Víd. Den.“ prý sice sam nenahlíží příčiny prodloužení obleženosti zvlášť v Praze, ale myslí si, že čím déle bude trvati obležení, tím trvanlivější bude naše konstituce! To je pravda, když bude konstituce bez užívání schovaná, nemůže se ošoupati a zůstane pořád jako nová! „Víd. Den.“ se také domnívá, že prý by po zřízení obcí místních, okresních a krajských (ještě nejsou ani místní zřízeny všudy) svolati se mohli sněmové zemští, z čehož vidíme, že se „Víd. Den.“ těchto sněmů nebojí, majíť zajisté volební řády zcela podle toho, aby se v ních nemohla ozvati skutečná většina obyvatelů zemských. „Víd. Den.“ odůvodňuje smělou žádost svou tím, „že prý sněm svolaný v čas nastávajícího nebezpečí nikdy není zdárný“, to věřím že takový sněm časem jest nezdvořilý! Hlavní ale věc, o které jedná tento článek „Víd. Den.“ jest brzké zřízení říšské rady. „Víd. Den.“ nevidí ničeho, co by zřízení jejímu již nyní překáželo, potřeba jejízdá se mu býti veliká, výhody znamenité"! Musejí prý ale v ní seděti mužové zkušení, trůnu i vlasti oddaní, povahy neodvislé a pevné, a dle smýšlení a národnosti náležeti k různým stranám a „Víd. Den.“ důvěřuje ve vládu, že „prý si tuto mocnou podporu brzy opatří a nám tím nový důkaz podá, že chce upřímně vykonati ústavu od 4. března“. Nebojíme se ani za mák, že vláda tuto žádost „Víd. Den.“ co nejdříve vyplní, ba myslíme, že ji snad již dříve vyplnila než vyřknuta jest, a jsme jen velice žádostivi na jména těchto zkušených, pevných, vlasti oddaných, neodvislých mužů, kteří v nynějších okolnostech od vlády do říšské rady vyvoleni budou a vyvolení toho přijmou! Podle jednoduchého rozumu zdá se nám, že by si mnohý neodvislý a pevný muž, kdyby jej nyní do řišské rady volali, pomysliti mohl: „Když jste nepotřebovali naší rady až do nynějška, a přece jste již nejdůležitejší věci odbyli, nač ji nyní potřebujete? Aneb má snad býti tato říšská rada surrogat za řišský sněm, který ještě dlouho, tuze, tuze dlouho „okolnosti nedovolí“ svolati? Jest takovato říšská rada, jejížto hlas se slyšeti i oslyšeti může dle libosti, a která se beztoho již tak vybere, aby se většině vždy líbilo všechno co chce vláda, jest taková říšská rada nesmírné pohodlí pro všechny ministry, kterým zlé svědomí nedovoluje slyšeti hlas sněmů a proto ji také zavedli nedávno v Římě a v Toskáně místo sněmu - na radu tuším rakouského ministerstva! - Naše vládní noviny počínají od nějakých dnů velmi liberálně mluviti: to jest špatné znamení, po kterém dle mého mínění něco velmi neliberálního následovati bude.

- Známo, že se u vlády ve Vídni jedná o zavedení tak nazvaného civilního manželství. Civilní manželství jest ústav, který nadlehčuje znamenitě manželské sňatky mezi osobami rozličných náboženství, proto že smlouva svatební před úřadem stvrzená již všechnu zákonní platnost svazku manželskému uděluje, a teprva po ní každý dle víry své předepsaný církevní obřad vykoná. Zavedením civilního manželství, které ostatně ve svobodných zemích již dávno s prospěchem platí, učinil by se především u nás konec všelikým týráním, ktera dle rozkazů hierarchie katolické každý občan trpěti musi, když s nekatolíkem do svazku manželského vstoupiti chce. - Katolický spolek Vídeňský vybízí tedy všechny, aby mu pojednání proti civilnímu sňatku psaná zasílali, a slibuje za podařená 10 až 25 zl stř. odměny. „Musíme podotknouti - píše o tom „Presse“ - že tato pro zastavatele nerozumu jakožto čestný žold ustanovená suma 10 - 25 zl. s ohledem na takový nestydatý požadavek příliš malá jest a více zpropitnému než honoráru se rovná."

- C. k. okresní soud Mostecký (Brüx) v Čechách odsoudil prý před jistým časem občana, jenž pravil: „že daň z příjmů není zákonitá, poněvadž není od sněmu povolena, a že v ústavě od 4. března sněm říšský sice slíben byl ale tento slib držen nebyl“, na 14 dní do žaláře. Proti tomu učinil odvolání k tamějšímu krajinskému soudu, a ten uznal jej za nevinného. Nepochybně přijde prý tato záležitost ještě k vyššímu soudu.

- V Praze prý se nyní jedná mezi spisovateli o jakýsi protest neb rekurs proti tomu, že p Gábler, redaktor „Unie“ byl odsouzen k dvojímu trestu a jmenovitě k pokutě 100 zl. st. stř. Tento spis má být podepsán od spisovatelů všech politických stran, avšak jest spolu velmi možné, že pro nepředvídané překažky (mnozí totiž pro své postavení k vládě nechtí se podepsati) ani ve skutek uveden nebude.

Ostatně jsou prý pp. Gábler, Kračmer a Moser všichni v jednom vězení (in necessariis unitas) a Gáblerovi povoleno jest redakci dále vésti i z vězení, z čehož vysvítá přece ještě jistá nezrušitelná jovialnost vojenských mocností na Hradčanech.

- C. k. žandarmerie dostane dle nařízení vlády píšťaly mosazné (na ozvání) a prozatím jich je 15.000 kusů objednáno. Pan ministr vnitřních záležitostí nepomyslil si zajisté, když na tu důležitou reformu přišel, že jest v ní tak mnoho humoru. Roku 1848 platily píšťaly mnoho, poněvadž se jich tuze mnoho potřebovalo na rozličné kočičiny; r. 1850 zase budou mnoho platit píšťaly.

- Vládní noviny píší, že prý jest vojenský aerar s obcí Štyrskohradeckou ve vyjednávání, aby prý tamější zámek (on leží na výšině a kanony by mohly z něho zasáhnouti celé město), buď vojenskému aeraru docela postoupila aneb jej na své vlastni útraty upevnila. - Zdravý rozum dá, že tento zámek jako vůbec všechna podobná upevňování ve všech hlavních městech celého Rakouska nemohou býti proti cizímu nepříteli, nýbrž jen proti městům samým, a nynější vláda ačkoli při každé příležitosti říká, že má lid na své straně, prozrazuje přece špatnou důvěru k sobě a k tomuto lidu, když si jen takovými prostředky poslušnost pojistiti chce. Nejpodivnejší jest ale již ze všeho, žádati od občanů Štyrskohradeckých, aby si na vlastní útraty vystavěli nástroj na rozbourání svých domů.

- Pro zvelebení prý vyučování zřízeny budou ve všech městech a městysích celé říše již v budoucím školním roce tři klassy. Kdybych dle matematických pravidel nic zmultiplikoval s jakoukoliv cifrou, přece nebude z něho nic jiného než nic. Dvě neb tři neb čtyry klassy to nám všechno nepomůže, ale dobré platy učitelů, dobré knihy školní, dobrá osvícená dohlídka, zcela jiný plán atd.

Poznámky

1 Nejlepší officialní důkaz na to jest známý proces redaktora „Nár. Novin“, kterého porota v Praze (vox populi) přece za nevinného uznala, ačkoli by se nemohlo říci, že tuto ústavu příliš chválil. Tento proces jest i proto poněkud pamětihodný, že toho času ještě mužové „Víd. D.“ jsouce „zaslepeni radikalismem“, pilně sepisovali na žurnalistické lavici celé jednání a ne bez potěšení.

2 Ba velmi nepovážlivým krokem postupujeme v dluzích.

3 Hráz je vždycky z bláta, proto zas nedávno nechali v Praze u vojenského soudu jednoho sladovnického holí bít.