Články ze Slovana/Pozorovatel politický (20)
| Články ze Slovana Karel Havlíček Borovský | ||
| Strany politické | Pozorovatel politický | Faryzeové rovnoprávnosti národní |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Pozorovatel politický |
| Autor: | Karel Havlíček Borovský |
| Zdroj: | citanka.cz |
| Vydáno: | Slovan, 1850 - 1851 |
| Licence: |  PD old 70 |
H. B. Volby obecní Vídeňské vypadnou asi tak podlízavě a servilně, že se za ně vláda sama bude stydět. Neb již nyní počínají vládní noviny ku př. „Gratzer Zeitung“ vystupovat proti přílišné horlivosti Vídeňských dobře smýšlejících, pravíce, že jestli každá liberálnější volba se zamezí, konečně bude nový obecní výbor nějaký mudín k posměchu lidu. - Vídeň je vůbec žaloudek celé říše, ale hlavou ať se nedělá nikdy. Když již sama vláda musí Vídeňáky napomínat k větší liberálnosti, Vídeňáky, kteří roku 1848 ani nevěděli, jak vysoko napnout svou radikálnost: pak dobrou noc všemu smýšlení Vídně, ať žijí smažená kuřata!
- Pražské staroměstské gymnasíum, které, jak známo se bude v české měniti, jest již žáky přeplněno. Podáváme v domácích zprávách tohoto svazku dlouhý přípis pana ministra Thuna stran českého vyučování, který si tedy může každý, kdo jest milovník dlouhých řečí, pokojně přečíst. Může se o tomto přípisu vším právem říci: dlouhé kazání, krátký oběd! Jakého dlouhého rozmýšlení, jakých exhort a rozjímání to potřebuje, než konečně se ze všeho vyloupne jedno vzorné české gymnasium pro celý rovněoprávněný národ česko-slovanský. Když se zaváděla na naše školy němčina, nepotřebovalo se vzoru, šlo to zčerstva a najednou, ale když se má zase čeština vrátit do svých starých práv, jak důkladně, jak vážně, jak opatrně a především pomalu se tu musí pokračovat a jak vzorně ještě k tomu! Kdyby p. ministru Thunovi skutečně tak mnoho záleželo na rovnoprávnosti, mohl to všechno zapravit velmi kratkým asi následujícím nařízením před feriemi: „Po letošních prázdninách bude se na následujících gymnasiích v Čechách na Moravě a na Slovensku (vypočtení jmen) všechno jen v česko-slovanské řeči přednášeti, vyjmouc německý jazyk a literaturu Který p. professor, jsa rodilý Čechoslovan po prázdninách schopen nebude to, co dříve přednášel německy, přednášeti česky, bude bez pense propuštěn. Thun m. p., ministr osvěty.“ Nač velkých orací, takovéto krátké ale jadrné nařízeníčko postačilo by až nazbyt. Přesadilo by se jen snad ještě několik německých professorů z českých gymnasií na německá a několik Čechů z německých na česká, a tím by bylo všechno odbyto.
- Pan Klučák sedí ještě posud, co toto píšeme, u profosa v Praze, a má při tom nanejvýš tu útěchu, že se ho ujímají (slovy) ministerské časopisy. Že Pražská Mittelpartaj na vzdor zavření p. Klučáka přece vyvolila pana Vaňku za purkmistra, to nám podává nejlepší světlo o této straně. Musí se vědět, že oni sami nemají žádnou vážnost a lásku k p. Vaňkovi, a že ho volili jediné z úslužnosti k vládě, jako totiž za odměnu slepé oddanosti p. Vaňkovy k ministerstvu. Každá jiná politická strana, kdyby jí vláda něco podobného, jako jest zavření p Klučáka učinila, udělala by alespoň za to nějakou demonstraci. ale Pražská Mittelpartaj jest tak neodvislá ve svém přesvědčení, že ji ani nejhorší nakládání v ponížené oddanosti mýliti nemůže.
- Nejvyšší nařízení od 7. září zapovídá všem c. k. důstojníkům vojenským: 1. aby nebyli redaktory politických časopisů, 2. aby nepsali žadné politické články do časopisů, 3. aby vůbec nedávali do veřejnosti články, ve kterých se jedná o disciplině a řízení vojenském. - Viděti z toho opět snažení, aby vojsko vůbec od všech ostatních občanů se dělilo a jakousi zvláštní kastu tvořilo - k jakému účelu, porozumí každý i bez našeho výkladu.
- Pan ministr Thun nařídil, aby každý vstupující gymnasista platil 2 zl. stř. vstupného na opatření prý potřebností učebních. - Jest to sice jen nepatrné, avšak významné dosti, když vláda sice na zbytečné upevňování a vůbec na vojsko vždy má dost milionů pohotově, na školy ale i tu nepatrnou výlohu teprve od žáků sbírati nechává. Není skoro ani jedno číslo Vídeňských časopisů, ve kterém bychom nečtli o nějaké nastávající s výlohami spojené, a obyčejně jen libůstkařské zcela nepotřebné změně ve vojsku, ale na vzdělání lidu musí se teprve sbírky činiti. Tak prý budou zavedeny při pěchotě kromě tamborů i píšťalkáři tak jako v Rusích. Věru, že bychom bez píšťalek snadněji obstáli, než bez říšského sněmu, a že školy venkovské reformovat jest trošku potřebnější než pískání při pěchotě zavádět. -
- „Deutsche Zeitung“ Pražská píše, že prý se ve Vídni za spisovatele známé brošurky absolutistické „Vyznání vojákovo“ skoro všeobecně prohlašuje Babarcy, jenž úřaduje v kabinetě generálního adjutanta císařova hraběte Grünne. Jestli tato zpráva pravdivá, můžeme si pomysliti, jací lidé jsou v nejbližším okolí našeho konstitučního císaře.
- Můžeme prý očekávati zase jednu důležitou reformu, totiž zřízení nového policejního ministerstva!
- V okolí Říma káží prý mnichové a kněží ustavičně proti liberálním, proti všem konstitucím, proti Sardinsku a Anglicku. Skoro v celém Papežsku jsou předepsány veřejné modlitby, „aby prý Bůh ráčil Sardinsko osvobodit od tyranství!“ Sardinsko ale jak známo jest jediná vlašská země, kde konstituce panuje.
- „Reichszeitung“ píše článek o nejnovějším manifestě hraběte Chambrodského, praetendenta na úprázdněný trůn republiky francouzské, ve kterémžto mluví „Reichszeitung“ „o tak zvaném prý národním právu" a „o nynějším republikánském provisorium“ ve Francouzích. Také prý musí zcela schvalovati z jeho stanoviska zásadu pana hraběte Chambrodského, že totiž své právo na trůn francouzský jen z Boží Milosti odvozuje. -Jest to skutečně něco podivného s tou Boží Milostí; dobře se přece ví, že ani jedna z těch rodin mocnářských, které nyní své právo na trůn z Boží Milosti odvozují, od Boha nebyla na trůn usazena, nýbrž buď vyvoleny jsou neb jinak násilím zbraně trůnu se zmocnily. Jak se za našich časů lehkovážně zneužívá jména Božího, vidíme ku př. nejjasněji na straně ultramontánské a hierarchické. Ta vždy říká, že všechna moc vrchností světských pochází od Boha, když ale někdy některá tato světská vrchnost něco nařídí, co se hierarchii nelíbí, jaká tu hned neposlušnost, tupení, ba exkomunikace, což právě v Sardinsku nejlépe pozorujeme. Vy pokrytci! jestli všechna vrchnost pochází od Boha a každý, kdo se jí protiví, Bohu se protiví (což učíte): zajisté tedy i moc sněmu, krále i ministerstva sardinského od Boha pocházeti musí. Proč se jí tedy protivíte? -Ostatně jest ale „Reichszeitung“ ve velikém bludu, jestli považuje republiku francouzskou za provisorium: nemotorností legitimistů a bonapartistů se zajisté nyní silně potvrdila.
- V Němcích a v Italii již tedy počíná stará hra s konstitucemi jako po porážce Naopoleona r. 1815. Jedna konstituce klesá po druhé, v Neapoli, v Římě a také v Toskánsku již pominuly ústavní vlády, nemluvíc o Parmě a Modeně. Nesmíme zapomínat, že v těchto všude vládne vliv Rakouska. V Němcích zas rozpouštějí sněm za sněmem, jakmile jen nechce se chovat dle rozkazů vlády. Nesmíme opět zapomenout, že též i v těch zemích německých, kde se to děje, převláda vliv rakouské vlády. -Moudrému napověz, hloupému dolož - říkáváme. -
- Dne 23. září vyšla v jednom domě v Linci z nepovědomých příčin rána. Hned byl dům od c. k. vojska obsazen a prohledán. V Linci není obležení, platí tam tedy ústava, a dle § 10. základních práv není prohledávání domů dovoleno než v zákonitém způsobu. Rada městská zadala žalobu proti takovému rušení ústavy, jsme žádostivi na výsledek.
- Roznáší se zpráva, že prý vyslo v Čechách od podkrajských úřadů nařízení k obecním představeným, aby udali počet národní obrany, kolik z toho uniformovaných a ozbrojených jest, a jmenovitě, kdo prý a jakým způsobem má politický vliv v jednotlivých místech. Jestli tato zpráva jest pravdivá - o čem až posud zvláště z ohledu na poslední punkt pochybovati musíme, - prozrazovali by jistě naši úřadové špatnou úctu k nově vyvoleným představeným obecním, když by jich chtěli za nějaké tajné udavače spoluobčanů používati. - Při této příležitosti dodáváme ještě žádost, aby páni představení obcí, kdyby jim takový neb ně-jaký vůbec neobyčejný rozkaz od podkrajských úřadů přišel, laskavě nám jej sdělili k uveřejnění, neboť cokoli vláda činí, má býti všeobecně známo, potají nic není činiti zapotřebí. - „Vídeňský Denník“, který již vůbec ve mnohých věcech vyšel s pravou svou barvou na světlo, a jmenovitě se také radoval z vítězství německo-sedmašedesátnické strany při volbách obecních v Praze, vytýká nyní, aby přece věc tak příliš nápadná nebyla, Mittelpartaji, že stranu besední docela z užší rady vyloučila. „Vídeňský Denník“ mluví při této přiležitosti jako postní kazatel, a jaksi úzkostlivě připomíná na historii Prahy, nepochybně totiž vyhazování s oken reakcionářských městských rad, které se v Praze již několikráte přihodilo. Ať se ale nestrachuje „Vídeňský Denník“ ani jeho věrní milí: časy jsou již nyní civilisovanější, nosíme glasé rukavičky, a ty při takových experimentech mohly by prasknout. A k tomu panuje nyní všeobecný pokoj a pořádek, jak by se mohlo něco podobného přihoditi? Protestujeme však ve jménu odstouplé rady Pražské a ve jménu pravdy proti tomu chytráckému tvrzení „Víd. Denníka“, jako by v předešlé radě nebyly bývaly zastoupeny mohovitější třídy měšťanstva, a jako by byla neměla důvěru u tříd mohovitějších. Větší počet bývalé rady náležel mezi velmi zámožné, a ani třetina jich nebylo z nynější třetí třídy. Ale byli to liberální mužové: to je ten celý zármutek. Nynější stav obce Pražské jest vůbec pamětihodný a podivný: strana, která zvítězila hrozí se nyní jaksi sama ze svého vítězství, ona vidí totiž a přesvědčila se sama z voleb, že jest přirozeně velmi slabá, a že jen volební zákon ji pomohl k vítězství. Naproti tomu strana poražená velmi vesele svou porážku nese, přesvědčivši se volbou o své veliké přirozené síle mezi obyvatelstvem Pražským.
- „Südslavische Zeitung“ nám vypravuje velmi zábavně o veřejném řízení u c. k. krajského soudu v Celovci. (Klagenfurtu). Tam totiž vtělila se zaručená všem národům takovým neobyčejným způsobem, že se skrze tlumočníky před soudem vyjednává se Slovany! O tomto zcela z brusu novém způsobu rovnoprávnosti přece nebyla žádná zmínka posud ani v ústavě ani v žádném zákonu! Tedy tam vlastně pan tlumočník jest jediný soudce všech obžalovaných Slovanů ve všech instancích! Nač tedy apellace a nač vůbec soudy? Jisto jest, že soud jenom dle toho souditi musí, co pan tlumočník přeloží a ne dle toho co obviněný řekne! Škoda, že nám nepochybně žádné ministerské noviny neobjasní, na kterém paragrafu ústavy se zakládá takové jednání s rovněoprávněnými Slovany před c. k. rakouskými soudy!
- V Sardinsku připravují se na poli církevním veliké věci. Již počínají provincionalní výbory žadati o zrušení klášterů a odebrání církevního jmění. (To jest: aby církevní jmění přišlo pod správu státu). Nedá se nyní již upříti, že nerozvážlivé chování vyšší hierarchie sardinské může míti veliké nasledky pro celou římskou hierarchii vůbec. Neboť neudrží-li ve Vlaších své světské panování, pak i v ostatním katolickém světě nevyhne se velikým potřebným reformám.
- Z Králové Hradce podávají Jičínskému „Věstníku“ potěšitelnou zprávu, že prý o zápovědi „Slovana“ u biskupství v Hradci ani jednáno nebylo. Tomu rozumíme v ten smysl, že vys. důst. konsistoř a p. biskup Hradecký se „Slovanem“ zcela stejného smýšlení jsou, což nás velice těší. Kdybychom jen mohli ještě Brněnského p. biskupa obrátit, než pomine svět, který prý dle knížky vydané od jednoho kněze francouzského, již jen 60 let státi má.
- Nič to pre to, preňdě zima, budě leto! - říkají Slováci. Post nubila Phoebus! říkávali Římané. V Sedmihradsku a v Uhřích jest nyní požehnaná úroda na řády a rozličné záslužné peníze a kříže, jako déšť hojný nasypali je páni ministři na rozbouranou vojnami půdu Magyarorszagu! - Všeho mnoho škodí! Kde konečně vystačí prsa zasloužilého Rakušana pro všechny ty kříže a peníze, bude-li se jimi tak štědře sypati!
- „Reichszeitung“ projevuje nyní již z přílišné klerikální horlivosti zřejmé kacířské smýšlení. Praví totiž v jednom článku o Sardinsku, že svědomí jest první instance a římský papež druhá. Takového přece posud nic se nenašlo ani v bibli, kdežto vůbec Pán Ježíš o papeži nic nemluví, ani v tradici katolické.