Čichám člověčinu — ruský dech, ruskou „kost“
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Čichám člověčinu — ruský dech, ruskou „kost“ |
| Autor: | Jiří Polívka |
| Zdroj: | In: Národopisný věstník českoslovanský. roč. XVII. , str. 3-19. [1] |
| Vydáno: | 1924 |
| Licence: |  PD old 70 |
| Index stran | |
 |
|
V pohádkách všech téměř národů praví netvor, drak, Jaga-baba, že čichá lidskou krev, maso,[1] po případě, a to zhusta zvláště v pohádkách severských a též západoevropských, italských, francouzských, španělských, někdy v německých a j., že čichá křesťanské maso. Zcela ojediněle ve versi, kterou znal ještě Shakespeare: I smell the blood of a british man (Lear, III. jedn. 4. výjev) cítím krev britského muže. (Srv. Bolte-Polívka Anmerkungen KHM Grimm I., 289—292). V tomto díle cituje se ještě ze staroněmecké básně ze sklonku XII. stol. o Šalomounu a Maroltovi, jak Meerminne napomenuvši syna svého, trpaslíka, aby si nasadil čapku nevidimku, a podíval se, kdo tu přišel, tušila, že to je Morolf, který se vydal hledat královnu, ženu Šalamounovu „ich smacke diutsche isern gewant“ (cítím německý železný oděv = brnění). Srv. Grimm D. Mythol. 4. vyd. str. 402—3.
Ve versích velkoruských a též běloruských a maloruských, pokud pocházejí z východnějších krajů, z gub. Mogilevské, Poltavské, Černigovské a j., bývá blíže staré anglické versi též přívlastek ruský. Zřídka ovšem se říká, že čichá ruskou krev neb ruské maso.
V povídce z gub. Vjatské praví rekův kůň drakovi: Я везу pycскую чистую кровь, a ты везешь нечистую силу (Зеленин: Великорусс. сказки Вят. г. 274).
Také v běloruské povídce z Mogilev. g. (Романов VI, 316) praví obr přišed domů: што это, маминька, тут русской кровью пахнить: ци быв тут русскій чаловѣк? a slyší typickou, ovšem změněnou odpověď: ты сам на войнѣ набрався запаху непріятново, a тут нѣт никаво! Podobně v povídce z Kijev. g. (Чубинскій II, 284) drak přiletěv praví: «ехé! Руська кровь пахне!» i dostane stejnou odpověď: «то ти мій миленькій, по світу налітавсь, руськой крові напахавсь.» V běloruské pohádce z Mogilev. gub. (Романов VI, 122) praví drak: ак тут русьсее мясо пахнеть! a unesená jím žena mu odpovídá: летаешь по свѣти, набрався воздуху, дак яно табѣ нахнеть. Tato slova typická v ruských pohádkách jsou tu ovšem porušena, pokažena, i přívlastek русьсее m. русское.
Porůznu čteme русскій человѣк, tak praví čerti ve versi Záhořova-Madejova lože z Vjatské gub.: a руській человѣк y тебя есь (Зеленин: Вят. 281). Ve velkoruské pohádce z Jenisej. g. (Зап. Красноярск. II, 46—47) netvor přiletěv domů a přeměniv se. v jinocha, zeptal se matky, která reka ukryla, «зачѣм вы впустили русскаго человѣка, Ивана Царевича?» Taktéž v pohádce z Bělozersk. kraje. Novgorod. gub. (Соколовы 145) drak přiletěv domů zvolal: «У! Здѣсь руськой есть!» a zajatá princezka ho upokojila: «Ну, ты тут налетался по Русѣ и нахватался всяково духу.» V téže povídce též dvě dívky unesené, spatřivše reka oknem, zavolaly: «Ох, руськой!»
V běloruské povídce ze Smolenské gub. (Добровольскій I, 627) praví drak «кто та іость y нас из русьских» a unesená jeho žena odpovídá: «ета ты на Руси налитаўся, русьскыга духа нахватаўся.» A v maloruské povídce z Volyn. gub. (Чубинскій II, 174) praví zvířecí švagři přišedše domů: «Фе, Русын воняє» a ženy odpovídají: «ты по Pyci літав, Русом напахався, a тут тобі воняє,» nejmladší dokonce: «Русыном напахався.»
Obyčejně čteme v ruských pohádkách, zřídka v pohádkách běloruských a maloruských z východnějších krajů ukrajinských, že netvor, Jaga-baba a j. čichá ruský dech, ruský zápach: русским духом пахнет, Аѳанасьев: Рус. нар. ск. I, 80, 86, 225; II, 70, 73; Худяков I. 2 z Tulské gub.; ib. 50 z Kаzaně; ib. II, 91, ib. III, 9, 41, 101, 147, všechny z Rjazаnské g.; ib. III, 113 z Nižegorod. g.; Эрленвейн 111 z Tul. g.; Ончуков 189 z Archangelské g.; Смирнов 726 z Perm. g. Tak praví baba Jaga, když do její chaty dívka vstoupila: Фу, фу, фу! бывало русскаго духу слыхом не слыхать, видом не видать, a нынче русскій дух на ложку садится и в рот катится (Худяков: И, 27, Rjazan. gub.); jinde: Фу, фу, фу! русским духом запахло! Отселе русскаго духу слыхом не слыхать, видом не видать, a теперь русскій дух в очах является (tamže II, 62, Rjazan. gub.; stručněji tamže 65, 67). Ve versi z Permské gub.: «Фу, фу, руськова духу слышно!» … a třetí Jaga-baba vítá: «Фу, фу, руськова духу нанесло!» (Зеленин: Перм. 373). Podobně ve versi z Olonecké gub. (Ончуков 439). [5] Stránka:Polívka - Čichám člověčinu — ruský dech, ruskou „kost“.djvu/3 [6] Stránka:Polívka - Čichám člověčinu — ruský dech, ruskou „kost“.djvu/4 [7] Stránka:Polívka - Čichám člověčinu — ruský dech, ruskou „kost“.djvu/5 [8] Stránka:Polívka - Čichám člověčinu — ruský dech, ruskou „kost“.djvu/6 [9] Stránka:Polívka - Čichám člověčinu — ruský dech, ruskou „kost“.djvu/7 [10] Stránka:Polívka - Čichám člověčinu — ruský dech, ruskou „kost“.djvu/8 [11] Stránka:Polívka - Čichám člověčinu — ruský dech, ruskou „kost“.djvu/9 [12] Stránka:Polívka - Čichám člověčinu — ruský dech, ruskou „kost“.djvu/10 [13] Stránka:Polívka - Čichám člověčinu — ruský dech, ruskou „kost“.djvu/11 [14] Stránka:Polívka - Čichám člověčinu — ruský dech, ruskou „kost“.djvu/12 [15] Stránka:Polívka - Čichám člověčinu — ruský dech, ruskou „kost“.djvu/13 [16] Stránka:Polívka - Čichám člověčinu — ruský dech, ruskou „kost“.djvu/14 [17] Stránka:Polívka - Čichám člověčinu — ruský dech, ruskou „kost“.djvu/15 [18] Stránka:Polívka - Čichám člověčinu — ruský dech, ruskou „kost“.djvu/16 [19] Stránka:Polívka - Čichám člověčinu — ruský dech, ruskou „kost“.djvu/17
- ↑ Stejně u Kabylů: Čichám cizí maso. Musí tu být cizí člověk (Frobenius, Atlantis III., 300), u Malajců na ostrově malajského archipelagu Halmahera: mně je, jak bych cítil lidské maso (Hambruch, Malaiische Märchen 99), pod. na sundajském ostrově Rotti (tamže 151). Mohlo by se srovnávati také se staročeským (Dalimil C. 120a): Knězě z země vypudichu, řkúc: tobě smrdí česká duše! náhle do Němec německá duše! na mezi jej vyprovodichu, pak jej na mezi zabichu, nebť řiekal: smrdiť mi česká dušě pravě jako umrlá kušě. Srovnává se zde vlastně jen význam slova duše „dech“ jako v ruském „duch“. Přívlastek česká a německá má tu poněkud jinaký význam, kníže Kunrat silně podporoval Němce a německou kolonisaci.