Zpěv lásky/Utrpení mladého básníka

Zpěv lásky
	Utrpení mladého básníka	Zpěv lásky

Údaje o textu
Titulek:	Utrpení mladého básníka
Autor:	Konstantin Biebl
Zdroj:	BIEBL, Konstantin. Dílo – Svazek 1. 1923-1925. Praha: Československý spisovatel, 1951. Moravská zemská knihovna v Brně
Licence:	PD old 70

V daleko rozhlédlém a travnatém kraji,
v melancholických ozvěnách jílových břehů Oharky,
tam v hustých zátočinách, kde se i za dne koupávají
v soumraku olší nazelenalé rusalky,

tam nabírá básník své zpěněné víno z černých vod
a básník rád má jenom silný likér,
jenž strhuje ho v onen zpívající proud
do říše jeho chimér.

Hlas krve zmatený a krok tvůj příliš těžký —
na magnetických lukách v záři jantarových hvězd
ty klesáš zhroucen s tváří někam do vojtěšky,
jež jako roucho ženy měkká jest.

Usínáš na louce, jež podobá se amfitheatru,
slyš temné hlasy. Římský lid
vítá císaře a reptá na Kleopatru,
jež jediným pyšným pohybem hlavy ohrozila znovu tisíciletý klid.

Nasloucháš stromům, jejich vzdálenému vlnobití,
a modrá zář tvých veršů dlouze tkaných
jak osud hvězd, jež svítí teprv dlouhým pádem
v hluboké trávě, kde tolik je lásek ztroskotaných.

Básníkův život visí jenom na niti,
hledá pár zázraěných slov
a když je nenajde, musí umříti.
Zpívaje, kopá svůj vlastní rov.