Ze říší přírody/Chudobka
Ze říší přírody Alfons Bohumil Šťastný | ||
Hluchavka | Chudobka | Koniklec |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Chudobka |
Autor: | Alfons Bohumil Šťastný |
Zdroj: | ŠŤASTNÝ, A. B. Ze říší přírody. Praha: M. Knapp, 1891. s. 44. Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD old 70 |
Mocný Tvůrce, stvořiv nesčetné kvítky, stromy a traviny, obdařil mnohé jménem.
„Vy ostatní,“ pravil k zástupu různobarvých kvítků, „dostanete jméno od lidí.“
Tu zahlédl v nízké travičce útlou květinku, jejíž korunka se skládala z bledých lístků. Něžné kvítečko tisklo se skromně k zemi.
„Aj, máš-li pak už také jméno?“ otázal se jí Tvůrce laskavě.
„Nemám, mocný Pane!“ odpovídala květinka tichým hláskem.
„Nuže — sluj pro svůj prostý vzhled chudobkou! A jako chudí jsou všude na zemi, tak budiž i ty rozšířena po všem světě.“
Z velebné té řeči pocítila chudobka nesmírnou radosť. Bledé její lístky rozkoší se zaruměnily.
S obdivem hleděly na ni květy nádherné; bylo jim doznati, že chudobka, ač prostičká, přece jest kvítkem spanilým.
Od té doby potkáváme se s chudobkou všude. Nepotřebuje mnoho: trochu hlíny, z níž by kořínky braly potravu; stonku a lístkům malou vlažičku, a něžné, usmívající se korunce něco zářivých slunečních paprsků.
Chudobně žije chudobka, a přece se lidem líbí.