Zahradník/73

Zahradník Rabíndranáth Thákur
72	73	74

Údaje o textu
Titulek:	Zahradník 73
Autor:	Rabíndranáth Thákur
Zdroj:	http://kramerius.mzk.cz/search/handle/uuid:d7ae37a0-b8f7-11e5-b5dc-005056827e51
Licence:	PD old 70
Překlad:	František Balej
Licence překlad:	PD old 70
Index stran

Nekonečné bohatství není tvým, má, trpělivá a temná matko země.

Namáháš se, abys naplnila ústa svých dětí, ale sotva je nasytíš.

Dar veselí, jejž máš pro nás, není nikdy dokonalý.

Hračky, jež robíš pro své děti, jsou křehké.

Nemůžeš nasytiti všech našich hladových nadějí, mám-li tě však proto opustiti?

Tvůj úsměv, zastíněný bolestí, je milý očím mým.

Tvá láska, neznající splnění, je drahá srdci mému.

Ze svých prsou napájela jsi nás životem nikoli však nesmrtelností, a proto oči tvé jsou stále bdící.

Po věky pracuješ barvou a zpěvem, ale nebesa tvá nejsou zbudována, jen jejich smutná tucha.

Nad tvými výtvory krásy jest mlha slz.

Vyliji své písně ve tvé němé srdce a svou lásku ve tvou lásku.

Budu tě uctívati prací.

Spatřil jsem tvoji něžnou tvář, miluji tvůj smutný prach, Matko Země.