Zahradník/4
| Zahradník Rabíndranáth Thákur | ||
| 3 | 4 | 5 |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Zahradník 4 |
| Autor: | Rabíndranáth Thákur |
| Zdroj: | http://kramerius.mzk.cz/search/handle/uuid:d7ae37a0-b8f7-11e5-b5dc-005056827e51 |
| Licence: |  PD old 70 |
| Překlad: | František Balej |
| Licence překlad: | PD old 70 |
| Index stran | |
Ach, proč postavili můj dům u cesty do města tržního?
Zakotvují naplněné lodi své blízko mých stromů.
Přicházejí a odcházejí a putují po své vůli.
Sedím a dívám se na ně; můj čas míjí.
Zapuditi jich nemohu. A tak míjejí moji dnové.
Ve dne v noci kroky jejich zní u mých dveří.
Nadarmo volám: „Neznám vás.“
Někteří z nich jsou známi mým prstům, jiní mým nozdrám, krev žil mých zdá se znáti je a někteří jsou známi mým snům.
Zapuditi jich nemohu. Volám je a dím: „Vejdi v můj dům, komu je libo. Ano, vejdi“.
Z rána zvon zvoní ve chrámě.
Přicházejí s košíky v rukou.
Nohy jejich jsou růžové. Světlo časného jitra jest na jejich tvářích.
Zapuditi jich nemohu. Volám je a dím: „Pojďte do mé zahrady trhat květiny. Pojďte sem.“
V poledne gong zní ve bráně paláce.
Nevím, proč zanechávají práce své a prodlévají u mého plotu.
Květiny v jejich vlasech jsou bledé a zvadlé; tóny v jejich flétnách unavené.
Zapuditi jich nemohu. Volám je a dím: „Stín pod mými stromy je chladný. Pojďte přátelé.“
V noci cvrčkové hudou v hájích.
Kdo to přichází pomalu ke dveřím mým a jemně klepe?
Nejasně vidím tvář, slova nedí, ticho nebes je kolkolem.
Zapuditi svého mlčelivého hosta nemohu. Hledím tmou v jeho tvář a hodiny snů míjejí.