Zahradník/39

Zahradník Rabíndranáth Thákur
38	39	40

Údaje o textu
Titulek:	Zahradník 39
Autor:	Rabíndranáth Thákur
Zdroj:	http://kramerius.mzk.cz/search/handle/uuid:d7ae37a0-b8f7-11e5-b5dc-005056827e51
Licence:	PD old 70
Překlad:	František Balej
Licence překlad:	PD old 70
Index stran

Celé jitro se pokouším uvíti věnec, ale květy se vymykají a vypadávají.

Ty tu sedíš, pozorujíc mne potají koutkem svých prosících očí.

Ptej se těch očí, již temně osnují daremnost, čí to byla chyba.

Pokouším se zpívati píseň, ale marně.

Skrytý úsměv chvěje se na tvých rtech; jeho se ptej po příčině mého nezdaru.

Nechť tvé usmívavé rty řeknou pod přísahou, jak můj hlas se ztratil v mlčení jako opilá včela v lotusu.

Jest večer a čas, aby květy semkly své lupeny.

Dovol mi, seděti po tvém boku a uložiti svým rtům dílo, jež lze konati v tichosti a v šerém svitu hvězd.