Zahradník/16
| Zahradník Rabíndranáth Thákur | ||
| 15 | 16 | 17 |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Zahradník 16 |
| Autor: | Rabíndranáth Thákur |
| Zdroj: | http://kramerius.mzk.cz/search/handle/uuid:d7ae37a0-b8f7-11e5-b5dc-005056827e51 |
| Licence: |  PD old 70 |
| Překlad: | František Balej |
| Licence překlad: | PD old 70 |
| Index stran | |
Ruce se vinou k rukám a oči prodlévají na očích; tak začíná příběh našich srdcí.
Jest měsíčná noc březnová; sladká vůně henny je ve vzduchu; má flétna leží na zemi pohozená a tvůj vínek z květin jest nedovit.
Ta láska mezi tebou a mnou je prostá jako píseň.
Tvůj závoj barvy šafránové opíjí oči mé.
Jasmínový věnec, který jsi uvila, zachvívá srdcem mým jako chvála.
Je to hra dávání a zadržování, odhalování a zase zakrývání; trochu úsměvů a trochu ostýchání a trochu sladkého, bezvýznamného odporu.
Ta láska mezi tebou a mnou je prostá jako píseň.
Není v ní tajemství přesahujícího přítomnost; není snahy po nemožnostech; není stínu za půvabem; není tápání v hlubině temnoty.
Ta láska mezi tebou a mnou je prostá jako píseň.
Nezabloudíme ze všech těch slov do věčného mlčení; nevztahujeme rukou svých do prázdna po věcech, na něž není naděje.
Dosti na tom, co dáváme a bereme.
Nerozdrtili jsme radosti do krajnosti, abychom z ní vytlačili víno bolesti.
Ta láska mezi tebou a mnou je prostá jako píseň.