Údaje o textu
Titulek: Zahradník 14
Autor: Rabíndranáth Thákur
Zdroj: http://kramerius.mzk.cz/search/handle/uuid:d7ae37a0-b8f7-11e5-b5dc-005056827e51
Licence: PD old 70
Překlad: František Balej
Licence překlad: PD old 70
Index stran

Šel jsem cestou, nevím proč, když poledne minulo, a sněti bambusové šelestily ve větru.

Skloněné stíny rozpjatými svými pažemi přimykaly se k nohám spěchajícího světla.

Koelové byli unaveni svými písněmi.

Šel jsem cestou, nevím proč.


Chata u vody je zastíněna převislým stromem.

Nějaká žena měla na pilno a kruhy na jejích nohou zněly odkudsi z kouta hudbou.

Stanul jsem před chatou, nevím proč.


Úzká, klikatá cesta vede přes mnohé pole hořčičné a mnohý les mangový.

Vede podle vesnického chrámu a tržiště a říčního přístavu.

Stanul jsem u té chaty, nevím proč.


Byl to před lety den větrného března, kdy šepot jara byl mdlý a květy mangové padaly do prachu.

Zčeřená voda poskakovala a olizovala kovovou nádobu, jež stála na stupni přístavním.

Myslím na ten den větrného března, nevím proč.


Stíny se prohlubují a skot se vrací do svých chlévů.

Světlo na osamělých luzích je šedé a vesničané čekají na břehu na přívozníka.

Pomalu se vracím po stopách svých, aniž vím proč.