Wikizdroje

Zákon o krajích (129/2000)

info
info
Údaje o textu
Titulek: Zákon ze dne 12. dubna 2000 o krajích (krajské zřízení)[red 1]
Autor: Parlament České republiky
Platnost: Česká republika
Původní znění: 129/2000 Sb.
Zdroj: Sbírka zákonů
Účinnost od: 1. ledna 2001
Licence: PD CZ
Další novelizace: [red 2]
logo Wikipedie   Hlavní článek v české Wikipedii
129/2000 Sb.
ZÁKON
ze dne 12. dubna 2000
o krajích (krajské zřízení)

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

HLAVA I – OBECNÁ USTANOVENÍ

editovat

Díl 1 – Postavení krajů a jejich orgánů

editovat

§ 1 

  1. Kraj je územní společenství občanů; náleží mu právo na samosprávu, které vykonává v rozsahu stanoveném zákonem a v souladu s potřebami kraje (dále jen „samostatná působnost“).
  2. Kraj je veřejnoprávní korporací; vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.
  3. Kraj pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem vyjádřený v zákonech a jiných právních předpisech.
  4. Kraj má vlastní majetek a hospodaří s ním samostatně za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem.

§ 2 

  1. Kraj je spravován, v rozsahu stanoveném zákonem, zastupitelstvem kraje[1] (dále jen „zastupitelstvo“). Dalšími orgány kraje jsou rada kraje (dále jen „rada“), hejtman kraje (dále jen „hejtman“) a krajský úřad. Orgánem kraje je též zvláštní orgán kraje (dále jen „zvláštní orgán“) zřízený podle zákona.
  2. Kraj může k plnění svých úkolů v samostatné působnosti zakládat a zřizovat právnické osoby a organizační složky jako zařízení bez právní subjektivity, pokud tento zákon nestanoví jinak.

§ 3 

  1. Kraj je povinen vydávat potvrzení a vyhotovovat zprávy pro potřeby právnických a fyzických osob, stanoví-li tak zvláštní právní předpis.
  2. Potvrzení pro uplatnění práva v cizině je kraj povinen vydat jen v případě, že jsou mu požadované údaje známy.

§ 4 

Pokud zvláštní zákon upravuje působnost krajů a nestanoví, že jde o samostatnou či přenesenou působnost, platí, že jde vždy o činnosti patřící do samostatné působnosti krajů.

§ 5 

  1. Kraj a jím zřízené nebo založené organizační složky a právnické osoby mohou užívat znak a prapor kraje. Jiné subjekty mohou užívat znak kraje jen s jeho souhlasem; k užívání praporu kraje není nutný jeho souhlas.
  2. Kraji mohou být na jeho návrh znak a prapor kraje uděleny předsedou Poslanecké sněmovny. Kraj může navrhnout předsedovi Poslanecké sněmovny změnu znaku a praporu kraje.
  3. K označení budov, v nichž mají sídlo orgány kraje, může kraj užívat vedle velkého státního znaku[2] i znak kraje.
  4. Kraje mohou používat razítko kraje se znakem kraje. Znak kraje je vyobrazen uprostřed razítka a po obvodu razítka je uveden celý název kraje.


Díl 2 – Obecně závazné vyhlášky kraje a nařízení kraje

editovat

§ 6 

Obecně závaznou vyhláškou kraje vydanou zastupitelstvem v mezích jeho samostatné působnosti lze ukládat povinnosti fyzickým a právnickým osobám, jen stanoví-li tak zákon.

§ 7 

Na základě a v mezích zákona rada vydává právní předpisy ve věcech svěřeného výkonu státní správy, je-li k tomu zákonem zmocněna; tyto právní předpisy se nazývají nařízení kraje.

§ 8 

  1. Obecně závazná vyhláška kraje a nařízení kraje (dále jen „právní předpis kraje“) musí být vyhlášeny.
  2. Vyhlášení právního předpisu kraje se provede tak, že se uveřejní ve Věstníku právních předpisů kraje v tištěné podobě (dále jen „Věstník“), pokud právní předpis nestanoví jinak.

§ 9 

  1. Právní předpis kraje nabývá účinnosti patnáctým dnem následujícím po dni jeho vyhlášení ve Věstníku, pokud v něm není stanoven pozdější počátek účinnosti.
  2. Vyžaduje-li to naléhavý obecný zájem, lze výjimečně stanovit dřívější počátek účinnosti, nejdříve však dnem vyhlášení. Důvody, v čem spočívá naléhavý obecný zájem, a skutečnost, že právní předpis kraje nabývá dřívější účinnosti, musí být v právním předpisu kraje uvedeny. V těchto případech se právní předpis kraje vyhlásí bezodkladně vyvěšením na úřední desce krajského úřadu (dále jen „úřední deska“), na úředních deskách okresních a obecních úřadů, kterých se dotýká, a uveřejní se i v hromadných informačních prostředcích. Povinnost vyhlášení podle § 8 odst. 2 zůstává nedotčena.

§ 10 

  1. Každý kraj vydává pro svůj územní obvod Věstník, který je tiskovinou.
  2. Věstník se vydává v postupně číslovaných částkách, z nichž každá obsahuje v záhlaví označení dne, kdy byla rozeslána; tento den je dnem vyhlášení právního předpisu kraje.
  3. Právní předpisy kraje se opatřují pořadovými čísly. Číselná řada právních předpisů kraje, jakož i číselná řada jednotlivých částek Věstníku se uzavírá koncem kalendářního roku.
  4. Ve Věstníku se vyhlašují uveřejněním plného znění právní předpisy kraje, nálezy Ústavního soudu k právním předpisům kraje a další skutečnosti stanovené zákonem.
  5. Redakci Věstníku vykonává krajský úřad v samostatné působnosti. Právní předpisy kraje musí být uveřejněny ve Věstníku nejdéle do 15 dnů ode dne jejich schválení.
  6. Tiskové chyby se ve Věstníku opravují uveřejněním redakčního sdělení.
  7. Věstník musí být přístupný u krajského úřadu toho kraje, který jej vydává, a u všech okresních a obecních úřadů v kraji.
  8. Každý kraj může zveřejnit stejnopis Věstníku i způsobem umožňujícím dálkový přístup.[3]


Díl 3 – Ukládání pokut

editovat

§ 11 

  1. Poruší-li podnikající fyzická osoba při výkonu své podnikatelské činnosti nebo právnická osoba povinnost stanovenou právním předpisem kraje, může jim kraj uložit v samostatné působnosti pokutu do 200 000 Kč.
  2. Řízení o správním deliktu lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se kraj o porušení povinnosti podle odstavce 1 dozvěděl, nejpozději však do 2 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.
  3. Do běhu lhůty podle odstavce 2 se nezapočítává doba, po kterou se pro tentýž skutek vedlo trestní řízení podle zvláštního zákona.
  4. Podle odstavce 1 se nepostupuje, jestliže zvláštní zákon stanoví za porušení těchto povinností vyšší sankci.
  5. Uložení pokuty nezbavuje osoby uvedené v odstavci 1 povinnosti odstranit ve stanovené lhůtě závadný stav. Pokutu lze uložit opakovaně. Výnos pokut je příjmem kraje.
  6. Na řízení o uložení pokuty se vztahuje správní řád.[4]


HLAVA II – OBČANÉ KRAJE

editovat

§ 12 

  1. Občanem kraje je fyzická osoba, která je státním občanem České republiky a je přihlášena k trvalému pobytu[5] v některé obci nebo na území vojenského újezdu v územním obvodu kraje.
  2. Občan kraje, který dosáhl věku 18 let, má právo
    2. volit a být volen do zastupitelstva za podmínek stanovených zvláštním zákonem,[6]
    4. zúčastňovat se zasedání zastupitelstva a v souladu s jednacím řádem zastupitelstva vyjadřovat na něm své stanovisko k projednávaným otázkám,
    6. nahlížet do zápisů a usnesení z jednání zastupitelstva, do usnesení rady, výborů zastupitelstva (dále jen „výbory“) a komisí rady (dále jen „komise“) a pořizovat si z nich výpisy, pokud tomu nebrání právní předpisy upravující nakládání s osobními údaji a utajovanými skutečnostmi,[7]
    8. požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou nebo zastupitelstvem; je-li žádost podepsána nejméně 1 000 občany kraje, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů,
    10. podávat orgánům kraje návrhy, připomínky a podněty; podání orgány kraje vyřizují bezodkladně nejdéle do 60 dnů,
    12. nahlížet do rozpočtu kraje a do závěrečného účtu kraje za uplynulý kalendářní rok,
    14. hlasovat v krajském referendu za podmínek stanovených zvláštním zákonem.
  3. Oprávnění uvedená v odstavci 2 písm. b) až f) má i fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let a vlastní na území kraje nemovitost.

§ 13 

Oprávnění uvedená v § 12 odst. 2 má i fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let, je cizím státním občanem a je přihlášena k trvalému pobytu v některé obci nebo vojenském újezdu v územním obvodu kraje, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena.


HLAVA III – PŮSOBNOST KRAJE

editovat

Díl 1 – Samostatná působnost kraje

editovat

§ 14 

  1. Kraj má právo na samosprávu ve věcech, které stanoví zákon; působnost v těchto věcech je samostatnou působností kraje.
  2. Do samostatné působnosti kraje patří zejména záležitosti uvedené v § 35, 36 a 59. Kraj v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o komplexní územní rozvoj, zejména o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů, především o uspokojování potřeby ochrany a rozvoje zdravých životních podmínek, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku.
  3. Při výkonu samostatné působnosti kraj spolupracuje s obcemi; nesmí přitom zasahovat do jejich samostatné působnosti.
  4. Orgány kraje jsou povinny záměry rozvoje kraje vždy konzultovat s příslušnými orgány obcí, jichž se dotýkají.

§ 15 

  1. Kraj je oprávněn vyjadřovat se k záležitostem, které se dotýkají jeho samostatné působnosti. Orgány státu jsou povinny předem projednat s orgány kraje opatření dotýkající se samostatné působnosti kraje.
  2. Státní orgány a orgány obcí poskytují orgánům kraje na požádání bezplatně údaje a informace pro výkon jejich působnosti. Tuto povinnost má i kraj vůči státním orgánům a orgánům obcí. Ochrana osobních údajů podle zvláštních právních předpisů[7] zůstává nedotčena.

§ 16 

Při výkonu samostatné působnosti se kraj řídí

  2. při vydávání obecně závazných vyhlášek zákonem,
  4. v ostatních záležitostech též jinými právními předpisy vydanými na základě zákona.

Hospodaření kraje

§ 17 

  1. Majetek kraje musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jeho zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Kraj je povinen pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Kraj vede evidenci svého majetku.[8]
  2. Majetek musí být chráněn před zničením, poškozením, odcizením nebo zneužitím. S nepotřebným majetkem kraj naloží způsoby a za podmínek stanovených zvláštními předpisy,[9] pokud tento zákon nestanoví jinak.
  3. Kraj je povinen chránit svůj majetek před neoprávněnými zásahy a včas uplatňovat právo na náhradu škody a právo na vydání bezdůvodného obohacení.
  4. Kraj je povinen trvale sledovat, zda dlužníci včas a řádně plní své závazky a zabezpečit, aby nedošlo k promlčení nebo zániku práv z těchto závazků vyplývajících.

§ 18 

  1. Záměr kraje prodat, směnit nebo darovat nemovitý majetek, pronajmout jej anebo poskytnout jako výpůjčku kraj zveřejní po dobu nejméně 15 dnů před projednáním v orgánech kraje vyvěšením na úřední desce krajského úřadu, aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Záměr může kraj též zveřejnit způsobem v místě obvyklým. Pokud kraj záměr nezveřejní, je právní úkon od počátku neplatný.
  2. Při úplatném převodu majetku se cena sjednává zpravidla ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá, nejde-li o cenu regulovanou státem. Odchylka od ceny obvyklé musí být zdůvodněna.
  3. Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jde-li o pronájem bytů, pronájem anebo výpůjčku majetku kraje na dobu kratší než 30 dnů.

§ 19 

  1. Stát má právo při bezúplatném převodu či přechodu movitých věcí, práv a nemovitostí na kraj a při finanční spoluúčasti na pořízení takového majetku krajem vyhradit si stanovení podmínek pro další hospodaření a nakládání s tímto majetkem.
  2. Za porušení povinností kraje uložených mu podle odstavce 1 může Ministerstvo financí nebo jím pověřený místně příslušný finanční úřad kraji uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč v řízení podle zvláštního zákona.[4] Výnos pokut je příjmem státního rozpočtu.
  3. Učiní-li kraj právní úkon s majetkem uvedeným v odstavci 1 v rozporu se stanovenými podmínkami a majetek nelze vrátit původnímu účelu, je kraj povinen odvést do státního rozpočtu peněžní částku odpovídající obvyklé ceně dotčeného majetku.

§ 20 

  1. Hospodaření za uplynulý kalendářní rok dá kraj přezkoumat auditorem nebo Ministerstvem financí. Náklady spojené s přezkoumáním hospodaření auditorem hradí kraj ze svých rozpočtových prostředků.
  2. Závěrečný účet spolu se zprávou o výsledcích přezkoumání hospodaření kraje za uplynulý kalendářní rok projedná zastupitelstvo do 30. června následujícího roku a přijme opatření k nápravě nedostatků.
  3. Jestliže kraj nepožádá do 31. ledna o přezkoumání svého hospodaření za uplynulý rok auditora nebo Ministerstvo financí, může mu Ministerstvo financí nebo jím pověřený finanční úřad uložit pokutu do výše 100 000 Kč v řízení podle zvláštního zákona.[4] Přezkoumání hospodaření v takovém případě provede Ministerstvo financí.
  4. Výnos pokuty je příjmem státního rozpočtu.

§ 21 

Hospodaření kraje s dotacemi ze státního rozpočtu republiky a ze státních fondů republiky kontroluje Ministerstvo financí nebo jím pověřený finanční úřad i v průběhu rozpočtového roku. V případě, že byl porušen zákon, Ministerstvo financí uloží opatření k odstranění zjištěných nedostatků.

§ 22 

Pravidla pro sestavování rozpočtu a závěrečného účtu kraje a pravidla pro hospodaření s prostředky tohoto rozpočtu upravuje zvláštní zákon.

§ 23 

Podmiňuje-li zákon platnost právního úkonu kraje předchozím zveřejněním, schválením nebo souhlasem, opatří se listina osvědčující tento právní úkon doložkou, v níž bude potvrzeno, že tyto podmínky jsou splněny.

Spolupráce krajů

§ 24 

  1. Kraje mohou při výkonu své samostatné působnosti vzájemně spolupracovat.
  2. Spolupráce mezi kraji se uskutečňuje
    2. na základě smlouvy uzavřené ke splnění konkrétního úkolu,
    4. zakládáním právnických osob podle zvláštního zákona[10] dvěma nebo více kraji.
  3. Smlouva o spolupráci krajů mezi dvěma nebo více kraji ke splnění konkrétního úkolu se uzavírá na dobu určitou nebo na dobu neurčitou. Smlouva musí mít písemnou formu a musí být schválena příslušnými zastupitelstvy, jinak je neplatná.
  4. Smlouva podle odstavce 2 musí obsahovat
    2. označení účastníků smlouvy,
    4. vymezení předmětu smlouvy,
    6. práva a povinnosti jednotlivých účastníků smlouvy,
    8. způsob využití stavby po jejím dokončení, je-li stavba předmětem smlouvy,
    10. důvody a způsob odstoupení účastníků od smlouvy a vypořádání majetku a majetkových práv.

§ 25 

  1. Pro majetek získaný výkonem společné činnosti krajů na základě smlouvy podle § 24 platí zvláštní právní předpis.[8]
  2. Ze závazků vůči třetím osobám jsou účastníci smlouvy zavázáni společně a nerozdílně, není-li smlouvou stanoveno jinak.
  3. Na spolupráci krajů podle předchozích odstavců nelze použít ustanovení občanského zákoníku o zájmových sdruženích právnických osob a o smlouvě o sdružení.
  4. Kraj je návrhem smlouvy podle § 24 odst. 3 vázán ode dne jeho schválení zastupitelstvem do dne stanoveného pro přijetí návrhu smlouvy, pokud jiný kraj, kterému je návrh smlouvy určen, jej neodmítne před uplynutím lhůty pro přijetí návrhu.
  5. Smlouva podle § 24 odst. 3 je účinná dnem přijetí jejího návrhu všemi účastníky, nestanoví-li tato smlouva jinak.

§ 26 

  1. Kraj nemůže být členem občanského sdružení vytvořeného podle zvláštního právního předpisu.[11]
  2. Kraj nemůže být členem svazku obcí.[12]

Spolupráce s ostatními subjekty

§ 27 

Na spolupráci mezi kraji a právnickými a fyzickými osobami v občanskoprávních vztazích lze použít ustanovení občanského zákoníku o zájmových sdruženích právnických osob a o smlouvě o sdružení.

§ 28 

Spolupráce s územními samosprávnými celky jiných států


  1. Kraj může spolupracovat s územními samosprávnými celky jiných států a vstupovat do regionálních seskupení se zahraničními partnery. Obsahem spolupráce mohou být jen činnosti patřící do jeho samostatné působnosti.
  2. Spolupráce se uskutečňuje jen na základě smlouvy, která musí obsahovat
    2. názvy a sídla účastníků smlouvy,
    4. předmět smlouvy (spolupráce),
    6. orgány a způsob jejich ustanovování,
    8. dobu, na kterou se smlouva uzavírá.
    Smlouva musí mít písemnou formu a musí být předem schválena příslušnými zastupitelstvy, jinak je neplatná.
  3. Právnická osoba na základě smlouvy o spolupráci může vzniknout, jen stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena.
  4. Smlouvy podle odstavce 2 musí být v souladu se zahraniční politikou státu a podléhají souhlasu Ministerstva vnitra (dále jen „ministerstvo“) po předchozím projednání s Ministerstvem zahraničních věcí. Bez tohoto souhlasu nemůže smlouva nabýt účinnosti. Udělení souhlasu může být odepřeno pouze pro rozpor se zákonem nebo mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena.

Díl 2 – Přenesená působnost

editovat

§ 29 

  1. Kraj vykonává na svém území státní správu ve věcech, které stanoví zákon; působnost v těchto věcech je přenesenou působností kraje (dále jen „přenesená působnost“).
  2. Orgány kraje jsou povinny zabezpečit úkoly v přenesené působnosti.
  3. Kraj obdrží ze státního rozpočtu příspěvek na plnění úkolů v přenesené působnosti.

§ 30 

Při výkonu přenesené působnosti se orgány kraje řídí

  2. při vydávání nařízení kraje a při rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob zákony a právními předpisy vydanými na základě zákona,
  4. v ostatních případech též usneseními vlády a směrnicemi ústředních správních úřadů; usnesení vlády a směrnice ústředních správních úřadů nemohou ukládat orgánům kraje povinnosti, pokud nejsou stanoveny zákonem.

HLAVA IV – ORGÁNY KRAJE

editovat

Díl 1 – Zastupitelstvo

editovat

§ 31 

  1. Zastupitelstvo se skládá z členů zastupitelstva. Počet členů zastupitelstva činí v kraji s počtem obyvatel
    2. do 600 000 obyvatel 45 členů,
    4. nad 600 000 do 900 000 obyvatel 55 členů,
    6. nad 900 000 obyvatel 65 členů.
  2. Rozhodující pro stanovení počtu členů zastupitelstva je počet obyvatel kraje podle statistického lexikonu obcí k 1. lednu roku, v němž se konají volby.
  3. Počet členů zastupitelstva, který má být zvolen, zveřejní krajský úřad ve Věstníku.

§ 32 

  1. Výkon funkce člena zastupitelstva se považuje za výkon veřejné funkce.[13] Člen zastupitelstva nesmí být pro výkon své funkce zkrácen na právech vyplývajících z jeho pracovního nebo jiného obdobného poměru.
  2. Podmínky zániku mandátu člena zastupitelstva upravuje zvláštní zákon.[6]

§ 33 

  1. Mandát člena zastupitelstva kraje vzniká zvolením; ke zvolení dojde ukončením hlasování.
  2. Člen zastupitelstva skládá na začátku prvního zasedání zastupitelstva, jehož se po svém zvolení zúčastní, slib tohoto znění: „Slibuji věrnost České republice. Slibuji na svou čest a svědomí, že svoji funkci budu vykonávat svědomitě, v zájmu kraje a jeho občanů a řídit se Ústavou a zákony České republiky.“ Práv a povinností se člen zastupitelstva ujímá složením slibu.
  3. Slib skládá člen zastupitelstva do rukou předsedajícího zasedání zastupitelstva a pronesením slova „slibuji“. Složení slibu potvrdí člen zastupitelstva svým podpisem.
  4. Člen zastupitelstva vykonává svůj mandát osobně a v souladu se svým slibem a není přitom vázán žádnými příkazy.

§ 34 

  1. Člen zastupitelstva má při výkonu své funkce právo
    2. předkládat návrhy na projednání zastupitelstvu a dalším orgánům kraje, jejichž je členem,
    4. vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu a její jednotlivé členy, na výbory a vedoucí organizačních složek kraje, statutární orgány příspěvkových organizací, které kraj zřídil, nebo na zástupce kraje v orgánech právnických osob, které kraj založil; odpověď na ně musí být dána bezodkladně, nejpozději do 30 dnů, pokud jejich poskytnutí nebrání zákony upravující mlčenlivost anebo zákaz jejich zveřejnění,[7][10]
    6. požadovat od zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu informace ve věcech, které souvisejí s výkonem funkce člena zastupitelstva, pokud jejich poskytnutí nebrání zákony upravující mlčenlivost anebo zákaz jejich zveřejnění.[7][10] Informace musí být poskytnuta do 30 dnů.
  2. Člen zastupitelstva je povinen zúčastňovat se zasedání zastupitelstva, popřípadě zasedání jiných orgánů kraje, je-li jejich členem, plnit úkoly, které pro něho z výkonu funkce v těchto orgánech vyplývají, a úkoly, které mu tyto orgány uloží, hájit zájmy občanů kraje a jednat a vystupovat tak, aby nebyla ohrožena vážnost jeho funkce.
  3. Člen zastupitelstva, u něhož skutečnosti nasvědčují, že by jeho podíl na projednávání a rozhodování určité záležitosti v orgánech kraje mohl znamenat výhodu nebo škodu pro něj samotného nebo osobu blízkou, pro fyzickou nebo právnickou osobu, kterou zastupuje na základě zákona nebo plné moci (střet zájmů), je povinen sdělit tuto skutečnost před zahájením jednání příslušného orgánu kraje. O tom, zda existuje důvod pro vyloučení z projednávání a rozhodování této záležitosti, rozhoduje tento orgán kraje.

Pravomoc zastupitelstva

§ 35 

  1. Zastupitelstvo rozhoduje ve věcech patřících do samostatné působnosti. Ve věcech přenesené působnosti zastupitelstvo rozhoduje, jen stanoví-li tak zákon.
  2. Zastupitelstvu je vyhrazeno
    2. předkládat návrhy zákonů Poslanecké sněmovně v souladu se zákonem,[14]
    4. předkládat návrhy Ústavnímu soudu na zrušení právních předpisů,[15] má-li za to, že jsou v rozporu se zákonem,
    6. vydávat obecně závazné vyhlášky kraje,
    8. koordinovat rozvoj územního obvodu, schvalovat programy rozvoje územního obvodu kraje podle zvláštních zákonů, zajišťovat jejich realizaci a kontrolovat jejich plnění,
    10. schvalovat územně plánovací dokumentaci pro území kraje a vyhlašovat její závazné části obecně závaznou vyhláškou kraje,
    12. volit zástupce kraje do regionálních rad regionů soudržnosti,
    14. stanovit rozsah základní dopravní obslužnosti pro území kraje,
    16. rozhodovat o spolupráci kraje s jinými kraji a o mezinárodní spolupráci,
    18. schvalovat rozpočet kraje a schvalovat závěrečný účet kraje,
    20. zřizovat a rušit příspěvkové organizace a organizační složky kraje; k tomu schvalovat jejich zřizovací listiny,
    22. schvalovat zakladatelskou listinu, zakladatelskou smlouvu, společenskou smlouvu a stanovy obchodních společností, které kraj hodlá založit, a rozhodovat o účasti kraje v obchodních společnostech a v obecně prospěšných společnostech včetně stanovení výše vkladu,
    24. delegovat zástupce kraje, s výjimkou § 59 odst. 1 písm. j), na valnou hromadu obchodních společností, v nichž má kraj majetkovou účast,
    26. navrhovat zástupce kraje do ostatních orgánů obchodních společností, v nichž má kraj majetkovou účast, a navrhovat jejich odvolání,
    28. volit a odvolávat hejtmana, zástupce hejtmana a další členy rady,
    30. stanovit počet uvolněných členů zastupitelstva (§ 46 odst. 1) a stanovit výši odměny neuvolněným členům zastupitelstva (§ 47),
    32. zřizovat a zrušovat výbory, volit a odvolávat jejich předsedy a členy,
    34. stanovit výši osobních a věcných výdajů na činnost krajského úřadu a zvláštních orgánů,
    36. stanovit výši mimořádných odměn občanům za jejich práci ve výborech a zvláštních orgánech,
    38. plnit další úkoly stanovené zákonem.
  3. Zastupitelstvo rozhoduje o zrušení usnesení rady, jsou-li mu předložena rozhodnutí podle § 62.

§ 36 

Zastupitelstvu je dále vyhrazeno rozhodování o těchto majetkoprávních úkonech kraje:

  2. nabytí a převod nemovitých věcí, včetně vydání nemovitostí podle zvláštních zákonů,
  4. poskytování věcných a peněžitých darů podle zvláštního zákona v hodnotě nad 100 000 Kč v jednotlivých případech,
  6. poskytování dotací z vlastních prostředků občanským sdružením, humanitárním organizacím a jiným právnickým a fyzickým osobám působícím na území kraje v oblasti mládeže, sportu a tělovýchovy, sociálních služeb, požární ochrany, kultury, vzdělávání a vědy, zdravotnictví, protidrogových aktivit, prevence kriminality a ochrany zvířat a životního prostředí v hodnotě nad 200 000 Kč jedné organizaci v kalendářním roce,
  8. poskytování dotací obcím z rozpočtu kraje a kontrola jejich využití,
  10. vzdání se práva a prominutí pohledávky vyšší než 200 000 Kč,
  12. zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě vyšší než 200 000 Kč,
  14. dohody o splátkách s lhůtou splatnosti delší než 18 měsíců,
  16. bezúplatné postoupení pohledávek,
  18. uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru, půjčky, výpůjčky, o převzetí ručitelského závazku, o přistoupení k závazku a ke smlouvě o sdružení,
  20. zastavení nemovitostí,
  22. emise vlastních obligací,
  24. stanovení majetkové účasti na podnikání jiných právnických osob,
  26. zřízení věcného břemene a dlouhodobého pronájmu věci.

§ 37 

Zastupitelstvo má právo vyhradit si další pravomoci v samostatné působnosti mimo pravomoci vyhrazené radě podle § 59 odst. 1.

§ 38 

Zastupitelstvo kraje zruší usnesení rady kraje, jestliže je v rozporu s právním předpisem nebo usnesením zastupitelstva kraje.

Jednání zastupitelstva

§ 39 

  1. Ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva svolává dosavadní hejtman tak, aby se konalo po uplynutí lhůty pro rozhodnutí soudu podle zvláštního zákona,[6] nejpozději však do 40 dnů po vyhlášení výsledků voleb.
  2. Ustavujícímu zasedání předsedá zpravidla nejstarší člen zastupitelstva do doby, než je zvolen hejtman nebo zástupce hejtmana. Ustavující zasedání zastupitelstva zvolí hejtmana, zástupce hejtmana a další členy rady. Pokud se tak nestane, předsedající ustavující zasedání přeruší. Současně zastupitelstvo rozhodne, kdy bude zasedání pokračovat tak, aby se uskutečnilo nejdéle do 7 dnů od konání přerušeného jednání.
  3. Jestliže nebude ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva svoláno ve lhůtě uvedené v odstavci 1, učiní tak ministerstvo.

§ 40 

  1. Zastupitelstvo se schází podle potřeby, nejméně však jedenkrát za 3 měsíce. Zasedání zastupitelstva písemně svolává a řídí zpravidla hejtman.
  2. K platnému usnesení, rozhodnutí nebo volbě zastupitelstva je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva.

§ 41 

  1. Jestliže při zahájení zasedání zastupitelstva nebo v jeho průběhu není přítomna nadpoloviční většina všech členů zastupitelstva, ukončí předsedající toto zasedání zastupitelstva. Do 15 dnů se koná jeho náhradní zasedání.
  2. Požádá-li o to alespoň jedna třetina členů zastupitelstva, hejtman je povinen svolat zasedání zastupitelstva tak, aby se uskutečnilo nejpozději do 21 dnů ode dne doručení žádosti krajskému úřadu.
  3. Nesvolá-li hejtman zasedání zastupitelstva podle předchozích odstavců, učiní tak zástupce hejtmana nebo jiný člen zastupitelstva.

§ 42 

  1. Zasedání zastupitelstva je veřejné. Krajský úřad zveřejní informaci o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání zastupitelstva vždy nejméně 10 dnů předem na úřední desce krajského úřadu a na úředních deskách okresních a obecních úřadů v kraji. Tuto povinnost má krajský úřad i v případě, svolá-li zasedání jiný člen zastupitelstva z důvodů stanovených zákonem.
  2. Návrh programu jednání zastupitelstva připravuje a předkládá zastupitelstvu ke schválení rada.
  3. O zařazení návrhů dalších bodů programu, přednesených v průběhu zasedání zastupitelstva, rozhodne zastupitelstvo.
  4. Zúčastní-li se zasedání zastupitelstva člen vlády nebo jím pověřený zástupce, poslanec, senátor a požádá-li o slovo, musí mu být vždy uděleno.

§ 43 

O průběhu zasedání zastupitelstva se pořizuje zápis, který podepisuje hejtman a zvolení ověřovatelé. Zápis, který je nutno pořídit do 7 dnů po skončení zasedání, musí obsahovat údaj o počtu přítomných členů zastupitelstva, schválený program jednání, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení a musí být uložen u krajského úřadu k nahlédnutí. O námitkách člena zastupitelstva proti zápisu rozhodne nejbližší zasedání zastupitelstva.

§ 44 

Zastupitelstvo vydá jednací řád, v němž stanoví podrobnosti o jednání zastupitelstva a výborů.

§ 45 

Nastanou-li důvody pro nové volby,[6] do doby, než bude zvoleno zastupitelstvo nové, zabezpečuje jeho úkoly stávající zastupitelstvo. V takovém případě však nepřísluší zastupitelstvu vykonávat působnost podle § 35 odst. 2 a § 36, s výjimkou schválení rozpočtu kraje a hospodaření podle něj a stanovení výše osobních a věcných nákladů na činnost krajského úřadu.

Odměňování členů zastupitelstva

§ 46 

  1. Členům zastupitelstva, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni,[16] a členům, kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva, (dále jen „uvolnění členové zastupitelstva“) přísluší za výkon funkce uvolněného člena zastupitelstva odměna podle tohoto zákona. Odměna se vyplácí z rozpočtových prostředků kraje.
  2. Odměnou se rozumí peněžitá plnění poskytovaná krajem uvolněným členům zastupitelstva za výkon jejich funkce; za odměnu se nepovažují plnění poskytovaná v souvislosti s výkonem jejich funkce podle zvláštních právních předpisů, zejména cestovní náhrady.
  3. Odměnou podle odstavce 1 je
    2. měsíční odměna (§ 48),
    4. další odměna (§ 49),
    6. odměna při skončení funkčního období (§ 50).
  4. Členům zastupitelstva, kteří nejsou uvedeni v odstavci 1, (dále jen „neuvolnění členové zastupitelstva“), jsou-li v pracovním poměru, poskytne zaměstnavatel pro výkon funkce pracovní volno s náhradou mzdy;[17] rozsah doby potřebné k výkonu funkce v konkrétním případě určí kraj. Náhradu mzdy uhradí kraj jejich zaměstnavateli podle zvláštního předpisu.[17] Neuvolněným členům zastupitelstva, kteří nejsou v pracovním nebo jiném obdobném poměru, poskytuje kraj ze svých rozpočtových prostředků náhradu výdělku ušlého v souvislosti s výkonem jejich funkce paušální částkou, jejíž výši stanoví zastupitelstvo vždy na příslušný kalendářní rok.

§ 47 

Neuvolněným členům zastupitelstva může být za výkon funkce poskytnuta měsíční odměna a další odměna. Její maximální výši stanoví prováděcí právní předpis.

§ 48 

  1. Měsíční odměna je peněžité plnění poskytované měsíčně podle druhu vykonávané funkce a ve výši stanovené prováděcím právním předpisem.
  2. Nevykonává-li člen zastupitelstva funkci z důvodu nemoci, úrazu, těhotenství nebo mateřství, měsíční odměna mu nenáleží.

§ 49 

Další odměna je peněžité plnění poskytované členům zastupitelstva za podmínek a ve výši stanovené prováděcím právním předpisem.

§ 50 

  1. Uvolněnému členu zastupitelstva a neuvolněnému členu zastupitelstva, pokud vykonává funkci hejtmana, jemuž v době konání voleb do zastupitelstva příslušela měsíční odměna, náleží tato odměna ještě po dobu 3 měsíců od konání všeobecných voleb, pokud mu nevznikl opětovný nárok na měsíční odměnu.
  2. Pokud dosavadní hejtman po volbách do zastupitelstva plní úkoly podle § 63 odst. 1, náleží mu měsíční odměna v dosavadní výši, a to až do ustavujícího zasedání nového zastupitelstva; jeho nárok podle odstavce 1 zůstává nedotčen.
  3. Uvolněnému členu zastupitelstva a neuvolněnému členu zastupitelstva, pokud vykonává funkci hejtmana, jehož funkční období skončilo před konáním všeobecných voleb do zastupitelstva a jemuž v době skončení jeho funkčního období příslušela měsíční odměna, může být tato odměna poskytnuta ještě po dobu 3 měsíců po skončení jeho funkčního období.

§ 51 

Splatnost a výplata odměny členům zastupitelstva, jakož i srážky z odměny se řídí právními předpisy upravujícími platové poměry zaměstnanců obcí.[18] Pro rozsah a pořadí srážek z odměny se použije zákoník práce obdobně.

§ 52 

  1. Odměna se poskytne poprvé za měsíc, kdy člen zastupitelstva nabyl práv a povinností podle tohoto zákona.
  2. V případě souběhu výkonu několika funkcí se poskytuje měsíční odměna podle funkce, za kterou lze poskytnout nejvyšší odměnu.

§ 53 

Členovi zastupitelstva náleží v souvislosti s výkonem jeho funkce cestovní náhrady ve výši a za podmínek stanovených právními předpisy platnými pro zaměstnance v pracovním poměru.[19]

§ 54 

  1. Uvolněný člen zastupitelstva má nárok na dovolenou na zotavenou za kalendářní rok; pokud jeho funkční období netrvalo po dobu celého kalendářního roku, má nárok na její poměrnou část.
  2. Poměrná část dovolené uvolněného člena zastupitelstva činí za každý i započatý kalendářní měsíc trvání výkonu jeho funkce jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok.
  3. Výměra dovolené uvolněného člena zastupitelstva činí 5 týdnů.
  4. Po dobu dovolené se uvolněnému členu zastupitelstva měsíční odměna nekrátí.

§ 55 

  1. Na vztahy vyplývající z výkonu funkce uvolněného člena zastupitelstva se vztahují ustanovení zákoníku práce, pokud tento zákon nestanoví jinak. Pro účely pracovněprávní a sociálního zabezpečení se posuzuje odměna uvolněných členů zastupitelstva jako příjem zaměstnanců v pracovním poměru; kraj se posuzuje jako zaměstnavatel a uvolnění členové zastupitelstva se posuzují jako zaměstnanci.
  2. Pro účely daňové se odměna uvolněných členů zastupitelstva považuje za funkční požitek podle zvláštního zákona.[20]

§ 56 

Kraj může poskytovat jednorázové odměny občanům za jejich práci jako členům výborů, komisí a zvláštních orgánů (§ 65).


Díl 2 – Rada

editovat

§ 57 

  1. Rada je výkonným orgánem kraje v oblasti samostatné působnosti. Při výkonu své působnosti odpovídá rada zastupitelstvu. Rada může rozhodovat ve věcech přenesené působnosti, jen stanoví-li tak zákon.
  2. Radu tvoří hejtman, zástupce hejtmana (zástupci hejtmana) a další členové rady. Počet členů rady činí v kraji s počtem
    2. do 600 000 obyvatel 9 členů,
    4. nad 600 000 obyvatel 11 členů.
  3. Je-li hejtman nebo zástupce hejtmana odvolán z funkce nebo na tuto funkci rezignoval, přestává být i členem rady.

§ 58 

  1. Rada se schází ke svým schůzím podle potřeby. Schůze rady svolává hejtman. Schůze rady jsou neveřejné. Rada může k jednotlivým bodům svého jednání přizvat i dalšího člena zastupitelstva nebo jiné osoby.
  2. K platnému usnesení, volbě nebo rozhodnutí je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů rady.
  3. O průběhu schůze rady se pořizuje zápis, ve kterém se vždy uvede počet přítomných členů rady, schválený program schůze rady, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení. Zápis podepisuje hejtman nebo zástupce hejtmana. Zápis, který je nutno pořídit do 7 dnů po skončení schůze, musí být uložen u krajského úřadu k nahlédnutí. O námitkách člena rady proti zápisu rozhodne nejbližší schůze rady.
  4. Rada podává na každém zasedání zastupitelstva zprávu o své činnosti.

§ 59 

  1. Rada připravuje návrhy a podklady pro jednání zastupitelstva a zabezpečuje plnění jím přijatých usnesení. Radě je vyhrazeno
    2. zabezpečovat hospodaření podle schváleného rozpočtu, kontrolovat hospodaření podle něj, provádět rozpočtová opatření v rozsahu svěřeném zastupitelstvem,
    4. stanovit počet zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu, organizačních složek a objem prostředků na platy těchto zaměstnanců,
    6. na návrh ředitele krajského úřadu (dále jen „ředitel“) jmenovat a odvolávat vedoucí odborů krajského úřadu; jmenování nebo odvolání vedoucích odborů bez návrhu ředitele je neplatné,
    8. zřizovat a zrušovat podle potřeby komise rady (dále jen „komise“), jmenovat a odvolávat z funkce jejich předsedy a členy,
    10. ukládat krajskému úřadu úkoly v oblasti samostatné působnosti a kontrolovat jejich plnění,
    12. přezkoumávat na základě podnětů občanů a právnických osob opatření přijatá krajským úřadem v samostatné působnosti,
    14. vyřizovat návrhy, připomínky a podněty obcí a právnických osob z územního obvodu kraje,
    16. stanovit pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností,
    18. vykonávat zakladatelské a zřizovatelské funkce ve vztahu k právnickým osobám, organizačním složkám, které byly zřízeny nebo založeny krajem nebo které byly na kraj převedeny zvláštním zákonem, včetně jmenování a odvolávání jejich ředitelů a stanovení jejich platu a odměn; k tomu pravidelně jedenkrát ročně projednávat zprávu o jejich činnosti, o plnění jejich úkolů, pro které byly založeny nebo zřízeny, a přijímat příslušná opatření k nápravě,
    20. plnit funkci valné hromady, je-li kraj jediným akcionářem nebo jediným společníkem,
    22. vydávat nařízení kraje,
    24. uzavírat nájemní smlouvy a smlouvy o výpůjčkách.
  2. Rada rozhoduje o těchto majetkoprávních úkonech kraje:
    2. o poskytování dotací občanským sdružením, humanitárním organizacím a jiným právnickým a fyzickým osobám působícím v oblasti mládeže, sportu a tělovýchovy, sociálních služeb, požární ochrany, kultury a vzdělávání, vědy, zdravotnictví, protidrogových aktivit, prevence kriminality a ochrany zvířat a životního prostředí; tyto dotace nesmí převýšit 200 000 Kč jedné organizaci v kalendářním roce,
    4. o vzdání se práva a prominutí pohledávky nižší než 200 000 Kč,
    6. o zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě nižší než 200 000 Kč,
    8. o uzavírání dohod o splátkách s lhůtou splatnosti kratší než 18 měsíců,
    10. o nabytí a převodu movitých věcí na kraj včetně peněz,
    12. o poskytování věcných a finančních darů do 100 000 Kč v jednotlivých případech.
  3. Rada rozhoduje v ostatních záležitostech patřících do samostatné působnosti kraje, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu nebo pokud si je zastupitelstvo nevyhradilo.
  4. Je-li odvolána rada jako celek, zůstává hejtman a zástupce hejtmana i nadále ve funkci. Je-li hejtman a zástupce hejtmana odvolán ze své funkce současně s ostatními členy rady, pověří zastupitelstvo výkonem funkcí hejtmana, popřípadě zástupce hejtmana některého člena zastupitelstva a současně mu vymezí rozsah jeho oprávnění na dobu do zvolení nového hejtmana, popřípadě zástupce hejtmana.

§ 60 

Poklesne-li v průběhu funkčního období počet členů rady tak, že rada není usnášeníschopná (§ 58 odst. 2) a na nejbližším zasedání zastupitelstva nebude počet členů rady doplněn tak, aby usnášeníschopná byla, vykonává její působnost, až do zvolení potřebného počtu členů rady, zastupitelstvo. V těchto případech zastupitelstvo může svěřit hejtmanovi plnění některých úkolů rady.


Díl 3 – Hejtman

editovat

§ 61 

  1. Hejtman zastupuje kraj navenek. Úkony, které vyžadují schválení zastupitelstva, popřípadě rady, může hejtman provést jen po jejich předchozím schválení, jinak jsou tyto právní úkony kraje od počátku neplatné.
  2. Hejtmana a zástupce hejtmana volí zastupitelstvo z řad svých členů. Hejtman a zástupce hejtmana musí být občany České republiky. Odpovídají za výkon své funkce zastupitelstvu. Rada může ukládat úkoly hejtmanovi jen v rozsahu své působnosti.
  3. Hejtman
    2. spolu se zástupcem hejtmana podepisuje právní předpisy kraje,
    4. po předchozím souhlasu ministra vnitra jmenuje a odvolává ředitele; jmenování nebo odvolání ředitele bez předchozího souhlasu ministra vnitra je neplatné,
    6. stanoví podle zvláštního předpisu[21] plat řediteli,
    8. na základě zmocnění v zákoně zřizuje pro výkon přenesené působnosti zvláštní orgány,
    10. odpovídá za včasné objednání přezkoumání hospodaření kraje za uplynulý kalendářní rok,
    12. zajišťuje ochranu utajovaných skutečností,
    14. odpovídá za informování občanů o činnosti kraje,[22]
    16. vykonává další úkoly v samostatné nebo přenesené působnosti, pokud jsou mu svěřeny zastupitelstvem, radou nebo tak stanoví zákon.

§ 62 

Hejtman pozastaví výkon usnesení rady, má-li za to, že je usnesení nesprávné. Věc pak předloží k rozhodnutí nejbližšímu zasedání zastupitelstva.

§ 63 

  1. Dosavadní hejtman v době od konání všeobecných voleb do zastupitelstva do doby konání ustavujícího zasedání nově zvoleného zastupitelstva zabezpečuje hospodaření kraje podle schváleného rozpočtu a plní další nezbytné úkoly v samostatné působnosti, nejde-li o úkony vyhrazené zastupitelstvu podle § 35 odst. 2 a § 36 nebo vyhrazené radě podle § 59 odst. 1 písm. j) a l).
  2. Jestliže na ustavujícím zasedání nově zvoleného zastupitelstva hejtman nebude zvolen, pověří zastupitelstvo plněním úkolů podle odstavce 1 zástupce hejtmana; není-li zvolen, jiného člena nově zvoleného zastupitelstva.

§ 64 

Hejtmana zastupuje zástupce hejtmana. Zastupitelstvo může zvolit více zástupců hejtmana a svěřit jim zabezpečování konkrétních úkolů. Zástupce hejtmana, kterého určí zastupitelstvo, zastupuje hejtmana v době jeho nepřítomnosti a jedná a rozhoduje ve věcech, které jsou svěřeny hejtmanovi.


Díl 4 – Zvláštní orgány

editovat

§ 65 

Hejtman zřizuje pro výkon přenesené působnosti zvláštní orgány, pokud tak stanoví zvláštní zákon.


Díl 5 – Krajský úřad

editovat

§ 66 

Krajský úřad plní úkoly v samostatné působnosti uložené mu zastupitelstvem a napomáhá činnosti výborů a komisí. Rada může ukládat úkoly krajskému úřadu jen v rozsahu své působnosti svěřené jí zákonem nebo zastupitelstvem. Zastupitelstvo ani rada nemůže na krajský úřad přenést úkoly, které jsou jim vyhrazeny zákonem.

§ 67 

Krajský úřad vykonává přenesenou působnost s výjimkou věcí, které jsou zákonem svěřeny zastupitelstvu nebo zvláštnímu orgánu. Krajský úřad

  2. přezkoumává rozhodnutí vydaná okresními úřady a magistráty měst Brna, Ostravy a Plzně ve správním řízení, pokud není zákonem tato působnost svěřena zvláštnímu orgánu nebo zákon nestanoví jinak,
  4. ukládá sankce podle zákona,
  6. zabezpečuje výstavbu a provoz informačního systému kompatibilního s informačními systémy správních úřadů,
  8. podílí se na odborné přípravě zaměstnanců okresních a obecních úřadů pro vykonání zkoušky zvláštní odborné způsobilosti,
  10. organizuje kontroly na vybraných úsecích činnosti okresních úřadů, vyhodnocuje jejich výsledky a předkládá příslušnému ministerstvu, popřípadě vládě návrhy na potřebná opatření,
  12. kontroluje dodržování opatření vlády v činnosti okresních úřadů a poskytování odborné pomoci okresními úřady obcím,
  14. organizuje porady přednostů okresních úřadů působících v kraji,
  16. vykonává další působnosti svěřené mu zákonem.

§ 68 

  1. Krajský úřad tvoří ředitel a zaměstnanci kraje zařazení do krajského úřadu (dále jen „zaměstnanec“). V čele krajského úřadu stojí ředitel.
  2. Krajský úřad se člení na odbory, oddělení, sekretariát ředitele a sekretariát hejtmana.

§ 69 

  1. Ředitel je zaměstnancem kraje. Za plnění úkolů svěřených krajskému úřadu v samostatné a přenesené působnosti je odpovědný hejtmanovi.
  2. Ředitel
    2. zajišťuje úkoly v přenesené působnosti kraje vyplývající ze zvláštních zákonů,
    4. podle zvláštních předpisů plní vůči zaměstnancům zařazeným do krajského úřadu funkci statutárního orgánu zaměstnavatele,
    6. stanoví podle zvláštních předpisů[21] platy zaměstnancům krajského úřadu,
    8. je nadřízeným všech zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu a kontroluje jejich činnost,
    10. vydává organizační a pracovní řád, spisový řád a skartační řád krajského úřadu,
    12. je oprávněn předkládat radě návrhy na vydání nařízení kraje,
    14. řídí a kontroluje činnost právnických osob, organizačních složek, příspěvkových organizací, které byly zřízeny nebo založeny krajem nebo které byly na kraj převedeny zvláštním zákonem,
    16. plní podle pokynů hejtmana úkoly vyplývající z usnesení zastupitelstva a rady a další úkoly vyplývající z jeho pracovní náplně,
    18. plní úkoly stanovené v samostatné působnosti zastupitelstvem a radou a další úkoly stanovené zákonem.
  3. Ředitel je oprávněn zúčastňovat se zasedání zastupitelstva a schůzí rady s hlasem poradním.
  4. Ředitel nesmí vykonávat funkce v politických stranách a v politických hnutích. Jeho funkce je neslučitelná s funkcí poslance a senátora Parlamentu České republiky a s funkcí člena zastupitelstva územního samosprávného celku.

§ 70 

  1. Všechny písemnosti vyhotovené orgány kraje týkající se samostatné působnosti se v záhlaví označují názvem kraje s uvedením názvu příslušného orgánu, který písemnost vyhotovil.
  2. Všechny písemnosti vyhotovené orgány kraje týkající se přenesené působnosti se v záhlaví označují slovy „Krajský úřad“ s uvedením názvu kraje a současně se uvede i název odboru či zvláštního orgánu, který písemnost vyhotovil. Toto neplatí pro nařízení kraje.

§ 71 

Krajský úřad zřizuje úřední desku, která je umístěna na místě, které musí být veřejně přístupné po dobu 24 hodin denně. Úřední deska se zpravidla umísťuje na budově, v níž má krajský úřad své sídlo, případně na budově, ve které má svá další pracoviště.

§ 72 

  1. Činnosti stanovené prováděcím právním předpisem mohou zaměstnanci vykonávat po prokázání zvláštní odborné způsobilosti; to platí i pro osoby stojící v čele zvláštních orgánů kraje, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.[23]
  2. Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na zaměstnance do doby vykonání zkoušky, nejpozději však do 18 měsíců od vzniku pracovního poměru ke kraji. Přerušení zaměstnaneckého poměru nemá za následek nový běh lhůty.
  3. Zvláštní odbornou způsobilostí se rozumí znalost právních předpisů upravujících příslušný okruh činností a prokázání schopnosti jejich aplikace. Součástí zvláštní odborné způsobilosti je též prokázání znalosti základů veřejné správy, zákonů upravujících postavení a působnost orgánů územní samosprávy a územních správních úřadů a zákona upravujícího řízení před těmito orgány.
  4. Zvláštní odborná způsobilost se ověřuje zkouškou a prokazuje osvědčením.
  5. Zvláštní odborná způsobilost se neověřuje u zaměstnanců zabezpečujících obslužné činnosti potřebné k rozhodování při výkonu přenesené působnosti.
  6. U zaměstnance kraje zařazeného do krajského úřadu, jemuž do 5 let ode dne, do kterého nejpozději musí být přihlášen ke zkoušce, vznikne nárok na starobní důchod, se ověřuje zvláštní odborná způsobilost jen tehdy, jestliže o to sám požádá.
  7. Provádění zkoušek zvláštní odborné způsobilosti a vydávání osvědčení zabezpečuje ministerstvo ve spolupráci s příslušnými ministerstvy a jinými příslušnými ústředními správními úřady.

§ 73 

  1. Povinností kraje je umožnit zaměstnanci, který vykonává činnost, na niž se vztahuje požadavek zvláštní odborné způsobilosti, (dále jen „uchazeč“) přípravu na její ověření a vykonání zkoušky. Kraj přihlásí uchazeče ke zkoušce do 3 měsíců od vzniku pracovního poměru ke kraji. Ministerstvo zajistí, aby přihlášený uchazeč byl ke zkoušce pozván tak, aby se mohl poprvé podrobit zkoušce do 9 měsíců ode dne podání přihlášky. Písemné pozvání ke zkoušce musí být uchazeči odesláno nejméně 30 dnů přede dnem konání zkoušky.
  2. Nevyhoví-li uchazeč při zkoušce, může zkoušku dvakrát opakovat. Opakovaná zkouška se vykoná nejpozději do 90 dnů ode dne zkoušky, v níž uchazeč nevyhověl.

§ 74 

  1. Do lhůt uvedených v § 72 odst. 2 a v § 73 odst. 1 se nezapočítávají doby mateřské dovolené, pracovní neschopnosti, vojenské základní (náhradní) služby, civilní služby ani doba uvolnění pro výkon veřejné funkce.
  2. Ustanovení § 72 a 73 se nevztahují na ředitele a dále na toho zaměstnance, který vykonal zkoušku pro stanovenou činnost před vznikem pracovního poměru ke kraji.

§ 75 

Prováděcí právní předpis stanoví okruh činností, pro jejichž výkon se vyžaduje prokázání zvláštní odborné způsobilosti, způsob přihlašování ke zkoušce a náležitosti přihlášky, způsob a průběh zkoušky, náležitosti osvědčení, postup ministerstva při zabezpečování odborné přípravy a rozsah spolupráce ministerstva a ostatních příslušných ústředních správních úřadů na ověřování zvláštní odborné způsobilosti.


HLAVA V – ORGÁNY ZASTUPITELSTVA A RADY

editovat

Výbory


§ 76 

  1. Zastupitelstvo může zřídit jako své iniciativní a kontrolní orgány výbory. Svá stanoviska a návrhy předkládají výbory zastupitelstvu.
  2. Předsedou výboru je vždy člen zastupitelstva.

§ 77 

  1. Výbory plní úkoly, kterými je pověří zastupitelstvo. Ze své činnosti odpovídají výbory zastupitelstvu.
  2. Počet členů výborů je vždy lichý. Výbory se schází podle potřeby.
  3. K přijetí usnesení je třeba nadpoloviční většiny hlasů všech členů výborů. Usnesení výborů se vyhotovují písemně a podepisuje je předseda výboru.

§ 78 

  1. Zastupitelstvo zřizuje vždy výbor finanční, výbor kontrolní a výbor pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost. Tyto výbory jsou nejméně pětičlenné.
  2. Kraj, v jehož územním obvodu žije podle posledního sčítání lidu alespoň 10 % občanů hlásících se ke stejné národnosti jiné než české, zřizuje výbor pro národnostní menšiny. Členy tohoto výboru jsou i zástupci národnostních menšin, pokud je deleguje svaz utvořený podle zvláštního zákona.[11]
  3. Členy finančního a kontrolního výboru nemohou být hejtman, zástupce hejtmana, ředitel ani osoby zabezpečující rozpočtové a účetní práce na krajském úřadu.
  4. Finanční výbor
    2. provádí kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky kraje,
    4. provádí kontrolu hospodaření právnických osob a zařízení založených nebo zřízených krajem, nebo které na kraj byly převedeny,
    6. provádí kontrolu využití dotací poskytnutých krajem z jeho prostředků obcím; za tímto účelem je výbor oprávněn požadovat od obcí příslušné podklady a obce jsou povinny poskytnout výboru požadovanou součinnost,
    8. plní další úkoly ve finanční oblasti, kterými jej pověří zastupitelstvo.
  5. Kontrolní výbor
    2. kontroluje plnění usnesení zastupitelstva a rady,
    4. kontroluje dodržování právních předpisů ostatními výbory a krajským úřadem na úseku samostatné působnosti,
    6. plní další kontrolní úkoly, kterými jej pověří zastupitelstvo.
  6. Výbor pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost
    2. v návaznosti na demografický vývoj a vývoj zaměstnanosti posuzuje a vyjadřuje se k síti škol a školských zařízení, studijních a učebních oborů a k jejich změnám v působnosti kraje,
    4. předkládá návrhy na zkvalitnění péče poskytované školami a školskými zařízeními, popřípadě předškolními zařízeními, které kraj zřizuje,
    6. vyjadřuje se k záměrům na poskytování dotací v oblasti mládeže, tělovýchovy a sportu,
    8. projednává zprávy o výsledcích výchovně vzdělávací činnosti škol, školských zařízení a předškolních zařízení,
    10. plní další úkoly v oblasti výchovy a vzdělávání, kterými jej pověří zastupitelstvo.

§ 79 

  1. O provedené kontrole výbor pořídí zápis, který obsahuje předmět kontroly, jaké nedostatky byly zjištěny a návrhy na opatření směřující k odstranění nedostatků. Zápis podepisuje člen výboru a zaměstnanec, jehož činnosti se kontrola týkala.
  2. Výbor předloží zápis zastupitelstvu; v případě kontrolního zápisu se k zápisu připojí vyjádření orgánu, případně zaměstnanců, jejichž činnosti se kontrola týkala.

§ 80 

Komise


  1. Rada zřizuje jako své iniciativní a poradní orgány komise. Svá stanoviska a náměty předkládají komise radě.
  2. Komise se usnáší většinou hlasů všech svých členů.
  3. Komise je ze své činnosti odpovědna radě.


HLAVA VI – DOZOR NAD VÝKONEM SAMOSTATNÉ PŮSOBNOSTI

editovat

§ 81 

  1. Dozor nad výkonem samostatné působnosti krajů vykonává ministerstvo ve spolupráci s věcně příslušnými ministerstvy a s ostatními věcně příslušnými ústředními správními úřady.
  2. Dozor je prováděn následně a je zaměřen výhradně na posuzování dodržování zákonnosti a je prováděn tak, aby nebyla omezována samostatná působnost kraje, rozhodovací pravomoc jeho orgánů a nedocházelo k nezákonnému zásahu státu.[24] Dozor nad dodržováním zákonnosti v samostatné působnosti se provádí formou kontroly. Zjišťuje se při ní soulad obecně závazných vyhlášek kraje se zákony; u ostatních usnesení a rozhodnutí orgánů kraje též jejich soulad i s jinými právními předpisy vydanými na základě zákona.
  3. Při výkonu dozoru jsou ministerstvo a věcně příslušné ústřední správní úřady oprávněny
    2. požadovat od příslušného orgánu kraje poskytnutí informací potřebných pro výkon dozoru ve stanovených lhůtách,
    4. požadovat na kraji změnu nebo zrušení nezákonného opatření jeho orgánů ve stanovené lhůtě,
    6. požadovat na kraji splnění úkolu stanoveného mu zákonem; nesplní-li kraj úkol stanovený mu zákonem a po upozornění věcně příslušným ministerstvem nezjedná nápravu, zabezpečí náhradní výkon příslušné ministerstvo na náklad kraje, jestliže nesplněný úkol může provést někdo jiný,
    8. není-li náhradní výkon uvedený v písmenu c) podle povahy věci možný nebo účelný, vymáhá příslušné ministerstvo splnění povinnosti postupným ukládáním pokut; úhrn uložených pokut nesmí převýšit předpokládané náklady na zabezpečení úkolu náhradním výkonem,
    10. v odůvodněných případech příslušný ústřední správní úřad upustí od vymáhání nákladů a povinností kraje podle písmen c) a d).

§ 82 

Odporuje-li obecně závazná vyhláška kraje nebo její část zákonu, pozastaví ministerstvo bez zbytečného odkladu její výkon. Současně vyzve příslušný orgán kraje ke zjednání nápravy. Pozastavení výkonu obecně závazné vyhlášky kraje nabývá účinnosti dnem doručení jeho písemného vyhotovení krajskému úřadu. Nezjedná-li zastupitelstvo do 3 měsíců od pozastavení výkonu obecně závazné vyhlášky kraje nápravu, podá ministr vnitra návrh Ústavnímu soudu na její zrušení nebo zrušení její části.

§ 83 

  1. Zjistí-li ministerstvo nesoulad usnesení nebo jiných opatření zastupitelstva nebo orgánů kraje v samostatné působnosti, která nemají povahu právního předpisu, se zákonem nebo jiným právním předpisem vydaným na základě zákona, požádá ministerstvo věcně příslušný ústřední správní úřad o odborné posouzení věci a stanovisko. Příslušný ústřední správní úřad je povinen do 15 dnů od doručení žádosti ministerstva zaslat své písemné vyjádření.
  2. Má-li ministerstvo za to, že usnesení nebo jiná opatření zastupitelstva nebo orgánů kraje v samostatné působnosti, která nemají povahu právního předpisu, jsou v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem vydaným na základě zákona, pozastaví ministerstvo jejich výkon. Rozhodnutí o pozastavení výkonu opatření nabývá účinnosti dnem doručení jeho písemného vyhotovení krajskému úřadu. Včas podaný opravný prostředek proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
  3. Nezjedná-li nápravu zastupitelstvo kraje do 3 měsíců od pozastavení výkonu opatření, podá ministerstvo žalobu Vrchnímu soudu na jeho zrušení. Vrchní soud v řízení o žalobě postupuje přiměřeně podle zvláštního právního předpisu.[25] Zjedná-li příslušný orgán kraje nápravu před rozhodnutím soudu, ministerstvo své rozhodnutí o pozastavení výkonu rozhodnutí zruší do 15 dnů od doručení usnesení příslušného orgánu kraje o zjednání nápravy ministerstvu.
  4. Zamítne-li soud žalobu, ministerstvo své rozhodnutí o pozastavení výkonu opatření zastupitelstva nebo orgánů kraje zruší do 15 dnů od nabytí právní moci rozsudku soudu.
  5. Uloží-li orgán kraje povinnosti fyzickým a právnickým osobám ve věcech, které patří do působnosti jiného orgánu, postupuje se podle odstavců 1 a 2.
  6. Rozhodnutí, kterým soud ruší jiné opatření orgánů kraje v samostatné působnosti podle odstavce 2, vyvěsí kraj neprodleně na úřední desce krajského úřadu po dobu 15 dnů.
  7. Ustanovení odstavce 2 se nepoužije na vztahy pracovněprávní.

Dozor nad výkonem přenesené působnosti

§ 84 

  1. Dozor nad výkonem přenesené působnosti krajů vykonávají věcně příslušná ministerstva a ostatní věcně příslušné ústřední správní úřady. Nelze-li věcnou příslušnost v otázkách přenesené působnosti určit, je příslušné ministerstvo.
  2. Dozor nad výkonem přenesené působnosti se provádí následně a zjišťuje se při něm soulad nařízení kraje se zákony; u ostatních opatření orgánů kraje též jejich soulad i s jinými právními předpisy vydanými na základě zákona, s usneseními vlády, směrnicemi a instrukcemi ministerstev a jiných ústředních správních úřadů.
  3. Při výkonu dozoru jsou ústřední správní úřady oprávněny
    2. požadovat na kraji poskytnutí informací potřebných pro výkon dozoru ve stanovených lhůtách,
    4. požadovat na kraji změnu nebo zrušení nezákonného opatření jeho orgánu ve stanovené lhůtě.
  4. Dozor se nevztahuje na rozhodnutí kraje přijatá ve správním řízení[4] a na rozhodnutí vydaná v řízení o správě daní a poplatků.[26]

§ 85 

Odporuje-li nařízení kraje nebo jeho část zákonu nebo jinému právnímu předpisu vydanému k provedení zákona, pozastaví ministerstvo bez zbytečného odkladu jeho výkon. Současně vyzve příslušný orgán kraje ke zjednání nápravy. Pozastavení výkonu nařízení kraje nabývá účinnosti dnem doručení jeho písemného vyhotovení krajskému úřadu. Nezjedná-li rada do 3 měsíců od pozastavení výkonu nařízení kraje nápravu, podá ministr vnitra návrh Ústavnímu soudu na jeho zrušení nebo zrušení jeho části.

§ 86 

  1. Zjistí-li ministerstvo nesoulad usnesení nebo jiných opatření orgánů kraje v přenesené působnosti, která nemají povahu právního předpisu, se zákonem nebo jiným právním předpisem vydaným na základě zákona, usnesením vlády, směrnicemi ministerstev a jiných ústředních správních úřadů, požádá ministerstvo věcně příslušný ústřední správní úřad o odborné posouzení věci a stanovisko. Příslušný ústřední správní úřad je povinen do 15 dnů ode dne doručení žádosti ministerstva zaslat své písemné vyjádření.
  2. Jsou-li usnesení nebo jiná opatření uvedená v odstavci 1 v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem vydaným na základě zákona, usnesením vlády, směrnicemi ministerstev a jiných ústředních správních úřadů, pozastaví ministerstvo jejich výkon. Současně vyzve příslušný orgán kraje ke zjednání nápravy. Pozastavení výkonu usnesení nebo jiného opatření nabývá účinnosti dnem doručení jeho písemného vyhotovení krajskému úřadu. Nezjedná-li příslušný orgán kraje do 30 dnů od pozastavení nápravu, zruší je příslušné ministerstvo. Rozhodnutí příslušného ministerstva o zrušení usnesení nebo jiného opatření nabývá účinnosti dnem doručení jeho písemného vyhotovení krajskému úřadu.

Společná ustanovení k dozoru

§ 87 

  1. Při výkonu dozoru je kraj povinen předložit na vyžádání dokumenty o kontrolách všeho druhu, a to i těch, které provedly jiné kontrolní orgány a které mají vztah k předmětu dozoru. Na vyžádání je krajský úřad povinen předat kopie celých databází k vyhodnocení v nich obsažených informací souvisejících s předmětem dozoru.
  2. Po nabytí účinnosti právního předpisu kraje jej neprodleně zašle krajský úřad ministerstvu.
  3. Krajský úřad zašle ministerstvu usnesení nebo jiné opatření orgánů kraje ve stanovené lhůtě, jestliže o to požádá.

§ 88 

  1. Zaměstnanec příslušného ministerstva pověřený provedením kontroly činnosti krajského úřadu nebo zvláštního orgánu (dále jen „kontrolující“) je povinen se prokázat písemným pověřením.
  2. Kontrolující je při provádění kontroly oprávněn
    2. požadovat od příslušného orgánu kraje, aby ve stanovené lhůtě předložil podklady a poskytl úplné informace nezbytné k provedení kontroly,
    4. zajistit v odůvodněných případech předložené podklady; jejich převzetí je povinen písemně potvrdit.
  3. Kontrolující je při provádění kontroly povinen
    2. oznámit řediteli zahájení a ukončení kontroly a předložit pověření k jejímu provedení,
    4. zjistit skutečný stav kontrolovaných činností a porovnat je s příslušnými právními předpisy,
    6. zabezpečit řádnou ochranu zajištěných podkladů a vrátit je neprodleně, pominou-li důvody jejich zajištění,
    8. pořídit o výsledcích kontroly protokol.

§ 89 

  1. V protokolu o kontrole se uvede zejména
    2. označení kontrolního a kontrolovaného orgánu,
    4. jména kontrolujících,
    6. místo a čas provedení kontroly,
    8. předmět kontroly,
    10. všechna kontrolní zjištění včetně nedostatků a osob za ně zodpovědných,
    12. návrh nápravných opatření k odstranění zjištěných nedostatků,
    14. označení všech podkladů, o které se kontrolní zjištění opírá.
  2. Protokol o kontrole podepíší všichni kontrolující, kteří se kontroly zúčastnili.

§ 90 

  1. Kontrolující seznámí s obsahem protokolu o kontrole ředitele nebo jím pověřeného zástupce a osoby odpovědné za nedostatky. Řediteli nebo jím pověřenému zástupci předá kontrolující stejnopis protokolu o kontrole. Stejnopis části záznamu, ve kterém je vymezena osobní odpovědnost, předá kontrolující odpovědným osobám a jejich nadřízenému. Pokud ředitel nebo jím pověřený zástupce nebo odpovědná osoba odmítne podepsat protokol o kontrole, vyznačí to kontrolující v tomto protokolu.
  2. Proti obsahu kontrolního zjištění uvedeného v protokolu o kontrole mohou ředitel nebo jím pověřený zástupce a odpovědné osoby podat písemné a zdůvodněné námitky do 15 dnů ode dne převzetí protokolu o kontrole.
  3. O námitkách rozhodne nadřízený kontrolujícího do 30 dnů od jejich doručení příslušnému ministerstvu.
  4. Při rozhodování podle odstavce 2 se nepostupuje podle správního řádu.[4]

§ 91 

  1. Jestliže při kontrole kraj
    2. nesplní povinnost uloženou mu podle § 87, uloží mu příslušné ministerstvo rozhodnutím vydaným ve správním řízení[4] pokutu do 20 000 Kč,
    4. neodstraní ve stanovené a poté ani v nově stanovené lhůtě zjištěné nedostatky, uloží mu příslušné ministerstvo rozhodnutím pokutu do 100 000 Kč.
  2. Pokuty uložené podle odstavce 1 jsou příjmem státního rozpočtu; při jejich vybírání a vymáhání se postupuje podle zvláštního zákona.[26]


HLAVA VII – VZTAH MINISTERSTEV KE KRAJŮM

editovat

§ 92 

  1. Při výkonu přenesené působnosti jsou orgány kraje podřízeny příslušnému ministerstvu.
  2. Příslušná ministerstva, do jejichž působnosti náleží úseky státní správy vykonávané orgány kraje
    2. řídí v rámci zákonů výkon státní správy vydáváním právních předpisů a v jejich mezích vydáváním směrnic; podmínkou platnosti směrnice je její publikace, ve výjimečném případě oznámení o vydání ve Věstníku vlády pro orgány krajů, okresní úřady a orgány obcí,
    4. přezkoumávají rozhodnutí orgánů kraje vydaná na úseku přenesené působnosti ve správním řízení;[4] na přezkoumávání rozhodnutí orgánů kraje vydaných ve správním řízení se vztahují ustanovení správního řádu,
    6. kontrolují výkon přenesené působnosti orgány kraje na svěřeném úseku.

§ 93 

Ministerstvo ve vztahu ke krajům na úseku přenesené působnosti

  2. koordinuje vydávání směrnic a instrukcí ministerstev a jiných ústředních správních úřadů, jež se dotýkají přenesené působnosti kraje; k tomu vydává Věstník vlády pro orgány krajů, okresní úřady a orgány obcí,
  4. kontroluje dodržování usnesení a opatření vlády v činnosti příslušných orgánů kraje a poskytování odborné pomoci krajským úřadem okresním úřadům,
  6. organizuje porady ředitelů,
  8. ve spolupráci s příslušnými ústředními správními úřady organizuje provádění kontrol na vybraných úsecích činnosti orgánů kraje, vyhodnocuje jejich výsledky a předkládá vládě návrhy na potřebná opatření,
  10. řídí a ve spolupráci s příslušnými ministerstvy koordinuje výstavbu a realizaci informačních systémů krajů a zabezpečuje řešení a realizaci projektů.


HLAVA VIII – USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

editovat

§ 94 

  1. Je-li orgánům kraje svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob ve věcech patřících do samostatné působnosti kraje, k řízení je příslušný krajský úřad; na jeho rozhodování se vztahuje správní řád,[4] pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. K přezkoumávání těchto rozhodnutí je příslušné ministerstvo; odvolací orgán nemůže rozhodnutí změnit.
  2. Skutečnosti nasvědčující vyloučení zaměstnance zařazeného do krajského úřadu[27] z projednávání a rozhodování věci ve správním řízení se oznamují příslušnému vedoucímu odboru krajského úřadu; skutečnosti nasvědčující vyloučení vedoucího odboru krajského úřadu nebo vedoucího nebo člena zvláštního orgánu se oznamují řediteli krajského úřadu. O podjatosti rozhoduje zaměstnanec, jemuž se skutečnosti nasvědčující vyloučení oznamují; ten také v případě rozhodnutí o vyloučení pro podjatost učiní potřebná opatření k zajištění dalšího řízení.
  3. Orgány kraje samy vykonávají správní rozhodnutí jimi vydaná, pokud není podán návrh na soudní výkon rozhodnutí. Pokuty uložené krajem vybírá a vymáhá kraj;[26] výnos pokut je příjmem kraje, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.
  4. Správní řízení pravomocně neskončená před nabytím účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů.

§ 95 

Tento zákon se nevztahuje na hlavní město Prahu.

§ 96 

  1. Přednosta okresního úřadu v sídle kraje přijme do pracovního poměru k okresnímu úřadu zaměstnance, kteří budou určeni ministerstvem na základě výsledků výběrového řízení organizovaného ministerstvem. Tito zaměstnanci zabezpečí přípravu zahájení činnosti nově zvolených orgánů kraje a výkon působnosti krajského úřadu.
  2. Pro Brněnský kraj zabezpečí úkoly podle odstavce 1 Okresní úřad Brno-venkov, pro Ostravský kraj Okresní úřad Karviná a pro Plzeňský kraj Okresní úřad Plzeň-sever.
  3. Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců přijatých podle odstavců 1 a 2 přecházejí ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona z okresních úřadů na příslušné kraje.

§ 97 

Ustavující zasedání zastupitelstev zvolených ve volbách v roce 2000 svolá ministr vnitra. Termín jeho konání stanoví tak, aby se uskutečnila do 40 dnů od vyhlášení výsledků voleb.

§ 98 

  1. Vláda vydá nařízení k provedení § 47, 48 a 49.
  2. Ministerstvo vnitra vydá vyhlášku k provedení § 75.

§ 99 

Účinnost


  1. Tento zákon nabývá účinnosti dnem voleb do zastupitelstev v krajích, s výjimkou ustanovení § 7, 29, 30 a 67, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2001.
  2. Ustanovení § 96 nabývá účinnosti dnem vyhlášení tohoto zákona ve Sbírce zákonů.
Klaus v. r.
Havel v. r.
v z. Rychetský v. r.
  1. ↑ Čl. 101 odst. 2 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky.
  2. ↑ Zákon č. 68/1990 Sb., o užívání státního znaku, státní vlajky a ostatních symbolů České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
  3. ↑ § 2 odst. 2 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
  4. ↑ a b c d e f g h Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb.
  5. ↑ Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel). Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů.
  6. ↑ a b c d Zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů.
  7. ↑ a b c d Například zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů.
  8. ↑ a b Například zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
  9. ↑ Například občanský zákoník.
  10. ↑ a b c Obchodní zákoník.
  11. ↑ a b Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů.
  12. ↑ § 49 až 53 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).
  13. ↑ § 206 zákoníku práce.
  14. ↑ Zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění zákona č. 47/2000 Sb.
  15. ↑ § 64 odst. 2 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.
  16. ↑ § 124 zákoníku práce.
  17. ↑ a b § 17 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony.
  18. ↑ § 16 až 18 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
  19. ↑ Například zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů.
  20. ↑ § 6 písm. d) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
  21. ↑ a b Zákon č. 143/1992 Sb.
  22. ↑ Zákon č. 106/1999 Sb.
  23. ↑ Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
  24. ↑ Čl. 87 odst. 1 písm. c) ústavního zákona č. 1/1993 Sb.
  25. ↑ Část pátá hlava druhá zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
  26. ↑ a b c Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
  27. ↑ § 9 zákona č. 71/1967 Sb.

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

  1. ↑ Toto původní znění zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, slouží pouze studijním účelům, aktuální znění viz další novelizace
  2. ↑ Jen do konce roku 2011 proběhly novelizace zákony č.: 273/2001 Sb., 450/2001 Sb., 320/2001 Sb., 231/2002 Sb., 404/2002 Sb., 229/2003 Sb., 216/2004 Sb., 257/2004 Sb., 421/2004 Sb., 626/2004 Sb., 501/2004 Sb., 413/2005 Sb., 234/2006 Sb., 186/2006 Sb., 298/2008 Sb., 261/2007 Sb., 305/2008 Sb., 477/2008 Sb., 326/2009 Sb., 281/2009 Sb., 118/2010 Sb., 199/2010 Sb., 347/2010 Sb., 246/2011 Sb., 364/2011 Sb., 457/2011 Sb.
Citováno z „https://cs.wikisource.org/w/index.php?title=Zákon_o_krajích_(129/2000)&oldid=244606“