Zákon, jímž upravuje se nedělní a sváteční klid v živnostech

S přisvědčením obojí sněmovny rady říšské vidí Mi se naříditi takto:

info Údaje o textu
Titulek:	Zákon, jímž upravuje se nedělní a sváteční klid v živnostech
Právní oblast:	Veřejné právo
Platnost:	Rakousko-Uhersko
Původní znění:	Zákon, daný dne 16. ledna 1895, jímž upravuje se nedělní a sváteční klid v živnostech
Zdroj:	Zákonník říšský pro království a země v říšské radě zastoupené, rok 1895, částka XI., str. 55, 56, 57
Účinnost od:	1. května 1895
Licence:	PD CZ

Zákon,
daný dne 16. ledna 1895,
jímž upravuje se nedělní a sváteční klid v živnostech

§. 1.

Na místo §. 75 zákona ze dne 8. března 1885 (Z. Ř. č. 22), jímž změněn a doplněn byl živnostenský řád, mají nastoupiti následující ustanovení:

Článek I.

V neděli ustati má všecka práce živnostenská.

Článek II.

Klid nedělní má počít nejpozději o 6. hodině ranní každé neděle, a to současně pro celé dělnictvo každého závodu a trvati alespoň 24 hodin.

Článek III.

Z ustanovení článku I a II jsou vyjaty:

1. Práce, které sluší konati, aby živnostenské místnosti a závodní zařízení byly vyčištěny a v dobrém stavu udrženy, jimiž podmíněn jest pravidelný chod vlastního nebo některého cizího závodu a které bez podstatného poruchu práce nebo bez nebezpečenství pro život a zdraví dělníků nemohou býti konány ve všední dni;
2. potřebné střežení závodních zařízení;
3. práce pro inventuru, a to jednou do roka;
4. neodkladné práce povahy přechodní, které musí vykonány býti buď z ohledů veřejných, zejména z ohledů policie bezpečnostní, nebo v čase nouze;
5. osobní práce živnostníkovy, pokud koná je bez použití některého pomocného dělníka a nikoli veřejně.

Článek IV.

Živnostníci, kteří upotřebí dělníků v neděli ku pracím druhu v článku III, 1, 2, 3 a 4 dotčeného, jsou povinni, založiti seznam, do něhož jedné každé neděle budťe zapisovány jména zaměstnaných dělníků, místo a doba, kde a jak dlouho byli zaměstnáváni, i způsob předsevzatých prací. Seznam tento budiž ku požádání předložen živnostenskému úřadu a živnostenskému dozorci.

Při pracích v článku III, čísle 3 a 4 dotčených jest živnostník mimo to povinen, výkon těchto prací ještě před jejich započetím oznámiti úřadu živnostenskému. Jestliže by potřeba, aby takováto práce započata nebo v ní pokračováno bylo, nastala teprve v neděli, oznámení budiž učiněno živnostenskému úřadu nejpozději ihned po jejím skončení.

Tato oznámení jsou kolku prosta.

Dá-li se toto oznámení na c. k. poštu, platí podání toto, jako by oznámení učiněno bylo úřadu živnostenskému.

V obojí případnosti živnostenský úřad má zkoumati, zdali jsou tu zákonné podmínky pro výkon těchto prací.

Článek V.

Pokud práce v článku III pod čís. 1, 2 a 4 dotčené dělníkům překážejí v návštěvě dopoledních služeb božích, živnostníci jsou povinni, každému z dělníků, při těchto pracích zaměstnanému, popřáti v neděli nejblíže následující toho volného času, aby navštíviti mohl dopolední služby boží.

Jestliže práce v článku III pod čís. 1, 2 a 4 dotčené trvají déle nežli tři hodiny, popřán budiž těmto dělníkům alespoň odpočinek po dvacet čtyři hodiny v neděli potom následující nebo, jestliže by to prohlédajíc ku provozování nebylo možným, některého všedního dne, nebo po šestihodinném odpočinku ve dva dni týdne.

Článek VI.

Obchodní ministr ve shodě s účastnými ministry jest zmocněn, dovoliti způsobem nařizovacím živnostenskou práci také v neděli u jednotlivých kategorií živností, při nichž dle jejich povahy nedá se provozování přerušiti nebo příslušná práce odložiti nebo jejichž provozování v neděli jest potřebí vzhledem ku každodenním nebo v neděli obzvláště vystupujícím potřebám obecenstva nebo veřejné dopravy.

U živností nepřetržitě provozovaných, při kterých nedělní práce jest dovolena, práce tato budiž obmezena pokaždé na výkony, jež bezprostředně souvisejí s vlastním nepřetržitým provozováním, a při ostatních živnostech, pod výjimku tohoto paragrafu náležejících, pokaždé na výkony v nařízení výslovně dovolené, kdežto všechny jiné práce, jako práce přípravné nebo jinaké práce vedlejší a pomocné mají ustati.

Práce, v neděli v těchto závodech dovolené, budou upraveny, a podmínky, pod kterými jsou dovoleny, budou ustanoveny pro všechny závody téhož druhu stejnoměrně a se zřetelem ku předpisům v článku V o náhradném dni odpočinku daným.

Příslušná ustanovení buďte pojata do pracovního řádu, vztažmo buďte vyvěšena na příhodném místě v pracovnách v jazycích zemských.

Článek VII.

Pokud při jednotlivých kategoriích výrobních živností, jejichž provozování v neděli jest potřebí, aby ukojeny byly každodenní nebo v neděli obzvláště vystupující potřeby obecenstva, rozhodnými jsou místní, na mravu a obyčeji závislé okolnosti, účastná ministeria mohou svěřiti politickým úřadům zemským, aby vyšetřily a stanovily potřebné výjimky ze předpisu klidu nedělního.

Tyto živnosti buďte uvedeny v nařízení, jež dle článku VI bude vydáno.

Při stanovení výjimek pro tyto živnosti, které různě státi se může pro jednotlivé obce nebo místa, buď přihlédáno ku předpisu v článku V danému o náhradném dni odpočinku. Tyto výjimky buďte stanoveny po vyslechnutí příslušných obcí a společenstev. Příslušná ustanovení buďte pojata také do pracovního řádu, vztažmo buďte vyvěšena na příhodném místě v pracovnách v jazycích zemských.

Článek VIII.

Političtí úřadové zemští v Haliči a v Bukovině jsou zmocněni, pro své správní obvody nebo pro jejich části dovoliti práci ve výrobních živnostech v neděli pod tou podmínkou, že ti kteří živnostníci a jejich veškeří pomocní dělníci podle svého vyznání zachovávají jiného dne v týdnu pravidelně po dvacetčtyři hodiny pracovní klid a že těchto prací nekonají veřejně.

Živnostníci, kteří užívají pomocných dělníků v neděli k takovýmto pracím, jsou povinni, vésti seznam v článku IV, odstavci 1 dotčený a jej na požádání předložiti živnostenskému úřadu a živnostenskému dozorci.

Článek IX.

U obchodní živnosti práce nedělní pro její provozování jest dovolena nejvýše po dobu šesti hodin.

Hodiny, po které nedělní práce jest dovolena, budou ustanoveny politickými úřady zemskými po vyslechnutí příslušných obcí a společenstev.

Společenstva mají právo, na základě usnesení ve společenské hromadě učiněného, u politického úřadu zemského skrze živnostenský úřad I. instance činiti návrhy na obmezení nedělní práce pro příslušnou živnost.

V jednotlivé neděle, v nichž zvláštní okolnosti vyžadují rozsáhlejšího obchodu, jako za času vánočního, na svátky patronů zemských a pod., političtí úřadové zemští po vyslechnutí příslušných obcí a společenstev mohou povoliti, aby až do desíti hodin byly rozmnoženy hodiny, po které obchodní činnost smí býti provozována. Toto povolení, a to v rozsahu deseti hodin, má státi se pokaždé pro neděli, štědrý den předcházející, a připadne-li štědrý den na neděli, také pro den tento. Političtí úřadové zemští, prohlédajíce k zvláštním místním poměrům, jako pro prodej svátostek (devocionalií) v poutnických místech, pak potravin ve výletních místech, na nádražích a pod., po vyslechnutí příslušných obcí a společenstev rovněž povoliti mohou pro všechny neděle nebo pro neděle určitých ročních počasí nebo jinakých období, aby až do desíti hodin byly rozmnoženy hodiny, po které obchodní živnosti smějí býti provozovány.

Konečně političtí úřadové zemští pro ta místa s méně než 6000 obyvateli, do nichž v neděli obyvatelstvo z okolí dochází, aby uhrazovalo své potřeby, mohou povoliti, aby hodiny, po které obchodní činnosti smějí býti provozovány, pro všechny neděle nebo pro neděle určitých ročních počasí byly rozmnoženy až do osmi hodin. Avšak v těchto obchodních živnostech pomocní dělníci smějí zaměstnáváni býti toliko až do doby v 1. odstavci vyměřené.

Hodiny, po které nedělní práce jest dovolena u obchodní živnosti, mohou ustanoveny býti rozličně pro rozličná odvětví obchodní a pro jednotlivé obce nebo části obecní.

V neděli budiž poskytnut dělníkům podle jejich vyznání čas k návštěvě dopoledních služeb božích potřebný.

V hodinách, po které nedělní práce není dovolena pro provozování obchodu, zamčeny musí býti dvéře, jimiž vchází se do živnostenských místností pro obchod s obecenstvem určených.

Článek X.

V těch obchodních živnostech, v nichž zřízencům nedělní klid od 12. hodiny polední nemůže poskytnut býti bez přetržení až do otevření obchodu dne nejbližšího, budiž zřízencům těmto dána každá druhá neděle úplně volnou, nebo, nedalo-li by se to provésti, půl všedního dne jakožto den odpočinku.

Článek XI.

Pokud podle ustanovení článku IX ustati má provozování obchodních živností v neděli, ani ti majetníci obchodních živností, kteří nezaměstnávají nižádných dělníků, nesmějí obchodovati, vztažmo nesmějí míti otevřené dvéře, jimiž vchází se do živnostenských místností pro obchod s obecenstvem určených.

Článek XII.

Předpisy o klidu nedělním v obchodní živnosti vztahují se také ku prodeji, jejž výrobní živnost se svým zbožím provozuje, pokud prodej tento na základě článku VI, vztažmo VII zvláště nebude upraven, dále ku prodeji dům od domu (§. 60 živnostenského řádu) a k tržnímu obchodu.

Článek XIII.

Předpisy, politickými úřady podle článku VII, VIII a IX vydané, buďte sděleny koncem každého roku ministrovi obchodnímu, jenž ve shodě s účastnými ministry může naříditi změnu předpisů těchto.

Článek XIV.

Ve svátek budiž popřán dělníkům podle jejich vyznání čas k návštěvě dopoledních služeb božích potřebný.

§. 2.

Přestupky ustanovení tohoto zákona a vykonávacích předpisů na jeho základě vydaných budou potrestány dle trestních ustanovení živnostenského řádu.

§. 3.

Zákon tento nabude moci tři měsíce po svém vyhlášení.

§. 4.

Ministrovi obchodnímu a ministrovi věcí vnitřních ve shodě s ministrem věcí duchovních a vyučování jest uloženo, aby zákon tento ve skutek uvedli.

V Budapešti, dne 16. ledna 1895.

František Josef m. p.

Windisch-Graetz m. p.
Bacquehem m. p.
Wurmbrand m. p.
Madeyski m. p.