Vlastní životopis Karla IV./Kapitola dvanáctá

Údaje o textu
Titulek: Kapitola dvanáctá
Podtitulek: Kapitola dvanáctá
Autor: Karel IV.
Zdroj: Císař Karel IV. Vlastní životopis. Praha: J. Otto, 1909. s. 60–62.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Překlad: autor překladu neznámý, redakčně připravil Josef Emler
Licence překlad: PD old 70

Potom čte sě v tom čtení: „Podobno jest nebeské královstvie člověku kupci, hledajíciemu drahého kamenie.“ V kteréžto pověsti najprvé znamenati jest, že jest jeden drahý kámen, jemužto jmě jest margarita. A ten jest kámen přečistý a světlé barvy a beze všie poškvrny. A protož v této pověsti duchovním smyslem zákonu božiemu, v němžto mnoho dobrého, čistého, světlého a nepoškvrněného jest zavřeno, dobře móž přirovnáno býti. Ale tento člověk kupec, o němžto pravie čtenie, vlastním znamenáním člověka znamenává, jenž na tomto světě jest jako na veliké vodě, sem a tam sě točí, jenž rozličným úsilím a mnohým hubenstvím a rozličnými věcmi jest obvázán a jakož praví Job nikdy v jednotě nestojí. A protož vlastně kupec slove a člověku kupci se přirovnává, jenž vždy hledaje chodí, aby moh nalezti ten drahý kámen, to věz zákon boží, jehožto tak hledaje a chodě nalezne jistě. Jakož praví svatý Lukáš ve čtení svém: „hledajte a naleznete.“ A když pak člověk na tomto světě tak hledaje nalezne zákon boží, v němžto jakož dřieve řečeno jest, mnoho dobrého, čistého, světlého a nepoškvrněného, protož dóstojně móž přirovnán býti k onomu drahému kameni, jenž člověk onen nalezl, i šel a prodal všecko, což měl, a kúpil jej. Jenž spravedlivě drahý jest řečen; neb nic dražšieho ani větčieho jest na tomto světě, než podle ustanovenie božieho, přikázanie jeho, ježto jest psáno v tom zákoně, snažně plniti. A to podle vuole božie nám přikázáno ve čtení sv. Jana, když jest řečeno: „milujete-li mě, přikázání má zachovajte;“ neb skrze zachovánie božieho přikázánie bude bohu slúžiti a s ním potom kralovati. A tak móž rozuměno býti, ježto praví sv. Augustin: Bohu slúžiti jest kralovati. A opět praví: ktož chová zákona a přikázanie božieho, ježto jest v zákoně božiem psáno, ten bohu slúží a s ním bude kralovati. Ale to ježto pravil dřieve v pověsti, že člověk onen šel a prodal všecko, což jest měl, a kupil ten kámen, znamenává sě tento svět neustavičný, v němžto nynie jsme a kupčíme, v němžto člověk den ote dne vždy jde a viecež k své smrti na každý den sě přibližuje. A protož v tom životě má všecko prodati, cožkolivěk má, to věz hřiechy i všecky zemské žádosti a tělesné; skrze svaté utrpenie a skrze jiné dobré skutky kúpiti má zákon boží, ježto jest onen drahý kámen, jehož budeli dobře ostřiehati, tak jda v tomto životě, bude blahoslaven. Jakož sě čte v žaltáři: „blahoslaveni nepoškvrnění na cestě, ježto chodie v zákoně božiem.“ A tak blahoslavený nepoškvrněný čistý vejde u vrata nebeského královstvie; a ta zajisté vrata, ježto jsú z drahého kamenie, ježto skrze moc toho drahého kamenie, to věz z zákona božieho, ihned jemu budú otevřiena. A tehdy uzří moc toho kamene drahého, jenž jest z vrat svatého města Jeruzaléma, když skrze ten kámen vejde do toho svatého města. O němžto a jeho branách sv. Jan v tajemstvie božím praví a řka: „dvanácte bran města, dvanácte drahých kamenóv jest a každá brána z drahého kamenie jest.“