Vlastenský slovník historický/z Guttenšteina
Vlastenský slovník historický Jakub Malý | ||
Guarinonius | z Guttenšteina | z Gynterod |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | z Guttenšteina |
Autor: | Jakub Malý |
Zdroj: | MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 145. Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD old 70 |
Heslo ve Wikipedii: Páni z Gutštejna |
z Guttenšteina, rodina šlechtická, zvaná původně z Krašova, od XIV. století z Guttenšteina, pocházející od Hroznaty, měla v znaku tré parohů. Burian I. z G. na Nečtinách, Tachově a Rabšteině, byl přívrženec krále Sigmunda, válčil s Husity, jal mistra Petra Payne (1438), ale 1448 přidal se k Jiřímu Poděbradskému a zemřel 1462. Syn jeho Burian II. z G. byl pán nad míru bohatý, na jehož statcích se čítalo 1700 vsí a 500 mlýnů, a zjevný protivník krále Jiřího. Král Matiáš jmenoval jej 1469 sudím dvorským a 1472 mistrem král. komory. R. 1478 oblehal Plzeň, jest ale poražen. Pánové z G. počali záhy užívati titule hrabat. Hrabě Albrecht z G. na Kolíně byl v letech 1533—42 nejvyšším mincmistrem v Čechách, ale pilnější v pronásledování nekatolíků nežli ve zprávě hor, jakož za něho zatopen jest bohatý důl Osel na Horách Kutných, od kteréž doby tyto vždy scházely. Na Ferdinandovi I., jemuž r. 1547 s lidem šternberským a rožmberským na pomoc táhl, vymohl, že řečiště Vltavy od Vyššího Brodu až ku Praze splavným učiněno jest, a zemřel 29. srpna 1550. Od něho jest spisek O lásce k Bohu a k bližnímu (v Praze 1547), jejž nazývá Balbin aureum tractatum. Zajímavý jest list, jejž Albrecht z G. r. 1546 poslal svému poručenci Vilémovi z Rožmberka v Pasově na studiích jsoucímu, kdež mu zvláště klade na srdce, aby řeči české nezapomínal. Po bitvě Bělohorské jsou některým členům rodiny této statky konfiskovány. Jindřich Fridrich hrabě z G. byl 1698 hejtmanem starého města Pražského. Václav Hroznata hrabě z G. byl cís. tajný a dvorský vojenský rada, zbrojmistr, komandující generál a jeden z místodržících v Praze, a zemřel 1716. Rodina tato vymřela v XVIII. století.